Inflaci loni ovlivnil zejména růst cen bydlení a pohonných hmot a vyšší ceny potravin, nealkoholických nápojů, alkoholických nápojů a tabáku. Na zvyšování inflace působil rovněž růst cen stravování a ubytování, ostatního zboží a služeb, uvedli statistici. Naopak zlevnily oděvy.
Nejnižší meziroční růst zaznamenaly spotřebitelské ceny loni v prvním čtvrtletí (o 1,9 procenta). V ostatních čtvrtletích byl růst cen rychlejší.
V samotném prosinci spotřebitelské ceny stouply meziročně o dvě procenta, stejně jako v listopadu. Na meziroční zvyšování cenové hladiny měly opět největší vliv ceny bydlení a ceny v oddíle ostatní zboží a služby, kde vzrostly ceny výrobků a služeb pro osobní péči, pojištění a finančních služeb. Stouply i ceny alkoholických nápojů, tabáku, dopravy a stravování a ubytování. Zdražila také zelenina, například brambory o 41,7 procenta, uvedli statistici.
Inflační tlaky budou letos dále sílit z titulu napjatého trhu práce a solidního růstu mezd. K tomu se přidá i růst cen energií, zejména elektřiny a plynu pro domácnosti, a patrně i ceny potravin z titulu horší sklizně v loňském roce.
Podle ekonomů bude inflace v letošním roce sílit. Především kvůli růstu mezd, ale také kvůli růstu cen elektřiny a potravin, který způsobila loňská horší sklizeň.
"Kombinace těchto faktorů by měla na přelomu prvního a druhého čtvrtletí vést k postupnému zrychlení inflace opět ke 2,5 procenta, poté by se měla postupně vracet k dvěma procentům. Za celý letošní rok by tak měla dosáhnout obdobné úrovně jako v loňském roce, bez nedávného poklesu ceny ropy by však byly inflační vyhlídky pro letošní rok podstatně vyšší, a to kolem 2,6 procenta," říká hlavní ekonom v ING Jakub Seidler.
Naopak meziročně klesly v prosinci ceny vajec o 27,8 procenta, cukru o 31 procent a polotučného trvanlivého mléka o 6,9 procenta. Levnější byly i oděvy a zemní plyn.
Proti listopadu spotřebitelské ceny vzrostly o 0,1 procenta.
