ČNB drží závazek, intervence dříve neopustí

ČTK ČTK
6. 9. 2015 14:16
ČNB bude držet kurz nad 27 Kč/EUR nejméně do druhé poloviny roku 2016. "V zásadě platí, že těžko se dožiji ve funkci konce intervenčního režimu," řekl guvernér Singer.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: ČTK

Praha - Česká národní banka (ČNB) bude držet kurz koruny nad hranicí 27,00 Kč/EUR nejméně do druhé poloviny příštího roku. V České televizi to dnes řekl guvernér ČNB Miroslav Singer. Poradce ministra financí a ekonom Raiffeisenbank Aleš Michl naopak míní, že správný čas k ukončení devizových intervencí, které drží kurz koruny nad 27 korunami za euro, nastal právě teď.

Světová ekonomika podle Singera stále není na úrovni, aby se nemusela obávat recese. Patrně se tak ve funkci ukončení intervencí nedočká. "V zásadě platí, že těžko se dožiji ve funkci konce intervenčního režimu. To je prostá koincidence (náhodná shoda) toho, že bankovní rada je názoru, že odchod z režimu hrozí nejdříve ve druhé půlce příštího roku a můj mandát funkce guvernéra končí v polovině příštího roku," uvedl Singer.

Michl by uvolnil kurz koruny na hranici 26,00 Kč/EUR. Problémem je podle něj zejména to, že banky nevědí, co s penězi. Obává se rovněž toho, že se centrální banka po ukončení intervencí dostane do obrovské ztráty.

Singer míní, že rozvaha ČNB ovlivňuje jen množství peněz v ekonomice. "Když ČNB zvyšuje svoji ztrátu, paradoxně množství peněz v ekonomice stoupá. To nám v tuto chvíli nijak nevadí," dodal.

Michl uvedl, že letošní schodek rozpočtu by měl být nižší než 77 miliard Kč. "Loni byl plán schodku 107 miliard Kč, schodek byl 77 miliard Kč. Teď byl plán 100 miliard, doufám, že deficit bude pod 77 miliardami. Klíčové je snížit schodek do tří let na 50 miliard Kč," upozornil.

Okamžité snížení deficitu na nulu by podle něj bylo skokem, který může ekonomiku zaškrtit. "Ale musí být jasná trajektorie poklesu deficitu. Jestli ekonomika poroste příští rok kolem čtyř procent, tak by bylo dobré mít schodek pod 50 miliard," podotkl.

Ministerstvo financí ve srovnání s červnovým návrhem zvýšilo v návrhu státního rozpočtu na příští rok celkové výdaje a příjmy, výdaje vzrostly o zhruba 16 miliard korun na 1,155 bilionu korun. Plánovaný schodek rozpočtu zůstal na 70 miliardách korun. Vláda začne o rozpočtu debatovat 9. září, do konce měsíce jej musí schválit a poslat do Poslanecké sněmovny.

ČNB minulý týden oznámila, že může udržovat uvolněnou měnovou politiku, tedy i režim devizových intervencí, déle, než předpokládá její srpnová prognóza vývoje ekonomiky. Důvodem může být snížení očekávaného růstu Číny a jiných rozvíjejících se zemí a s tím spojený pokles cen ropy i dalších komodit, uvedl viceguvernér centrální banky Vladimír Tomšík.

Prognóza ČNB počítá s používáním kurzu jako nástroje měnové politiky až do konce roku 2016. Samotná bankovní rada v srpnu deklarovala, že neukončí intervenční režim dříve než ve druhé polovině roku 2016.

ČNB nyní drží kurz poblíž 27 Kč/EUR, v posledních dnech se pohybuje pár haléřů nad touto hodnotou. Před zahájením devizových intervencí 6. listopadu 2013 byl na 25,79 Kč/EUR a v den zahájení intervencí, 7. listopadu 2013, vyskočil kurz na 26,98 Kč/EUR.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Erdogan navštívil strategické město, které získal Ázerbájdžán v bojích s Arménií

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes navštívil strategické město Šuša, které obsadil Ázerbájdžán v loňských bojích o Náhorní Karabach s Arménií. Erdogana přijal s vojenskými poctami ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev. Turecko a Ázerbájdžán jsou blízkými spojenci, a to také ve vojenské oblasti. Arménie označila návštěvu za provokaci, uvedla agentura AP.

Oba prezidenti podepsali ve městě společnou deklaraci, ve které se jejich země zavazují k širší spolupráci. "V tomto dokumentu je mimořádně významná naše spolupráce v oblasti obranného průmyslu a vojenské podpory," uvedl Alijev.

Erdogan je prvním zahraničním prezidentem, který navštívil město Šuša poté, co se dostalo pod kontrolou Ázerbájdžánu. Uvedl, že zde chce otevřít turecký konzulát. "Tím zajistíme, že naše aktivity budou rychlejší a efektivnější," prohlásil. Zároveň vyzval Arménii, aby se zapojila do spolupráce a budování společné budoucnosti v regionu, uvedl turecký tisk.

Arménie však návštěvu odsoudila. Její ministerstvo zahraničí ji označilo za provokaci, jež "výrazně poškozuje mezinárodní snahy o stabilitu v regionu".

před 2 hodinami

Macron: Evropa by měla mít 10 obřích technologických firem, aby konkurovala USA

Francouzský prezident Emmanuel Macron by v Evropě do roku 2030 rád viděl deset technologických gigantů s tržní hodnotou každého z nich přesahující sto miliard eur (přes 2,5 bilionu Kč). Macron dnes v Elysejském paláci hostil stovku evropských investorů a podnikatelů v oblasti nových technologií. Iniciativa Scale Up Europe, po níž akce převzala jméno, si klade za cíl narušit dominanci Spojených států v odvětví.

Podnikatelé musí vlády dotlačit k větší efektivitě, myslí si Macron, který přitom zdůraznil zejména americkou a čínskou konkurenci. Cílem zmíněné evropské iniciativy, kterou se Francie pokouší vést, je zlepšení financování start-upů, hlavně v pozdější fázi růstu, aby se dostaly do vyšší ligy, přitáhly další investice a špičkové zaměstnance.

Macron s ohledem na francouzské předsednictví Evropské unie od počátku roku 2022 apeloval na zavedení takzvaného evropského technologické ho víza, aby bylo možné do EU přilákat zahraniční talenty, a na zaměření velkých investorů na inovaci.

Francouzský prezident připomněl, že cílem Francie je mít 25 jednorožců, tedy firem s hodnotou přes jednu miliardu dolarů (zhruba 25 miliard Kč). Dnes jich má patnáct.

Další zprávy