Praha – You Weiran je třicetiletý Číňan, který vystudoval univerzitu v Kantonu. Už pět let pracuje v Jablunkově v nábytkářské firmě Bradop. Tady na česko-slovensko-polském pomezí mu každý říká Stanley. V Česku je jedním z několika desítek Číňanů, které si místní menší a střední podniky najímají, aby jim usnadnili obchodování s nejlidnatější zemí světa.
„Mívali jsme v Číně agenta, ale neodváděl dobrou práci. Od té doby, co zaměstnáváme Stanleyho tady v Jablunkově, nám klesly náklady na dovoz z Číny víc než o 15 procent. Ale hlavně se zvýšila kvalita dodávek a klesl počet reklamací,“ říká Lešek Branc, majitel Bradopu. Jeho firma přitom není žádná nadnárodní korporace – má čtyřicet zaměstnanců a „Stanley“ You Weiran je jediný cizinec.
O lidi, jako je You Weiran, roste v Česku zájem – a s ním i to, kolik jsou za ně české firmy ochotny zaplatit. „Poptávka po česky hovořících Číňanech nebo takových, kteří tu žijí a mluví perfektně anglicky, je v poslední době obrovská. Vytvářejí ji samozřejmě i velké společnosti, jako je Škoda Auto nebo PPF, ale hlavní zájem je teď vidět u menších podniků,“ vysvětluje Tomáš Pala ze sdružení Governance Institute, které pomáhá českým firmám s přístupem na čínský trh.
„Často řešíme případy, kdy kvůli problematickým objednávkám přicházejí české firmy i o miliony,“ říká Pala a vysvětluje, že ze 70 procent nejde o podvod, ale o problémy v komunikaci. „Nedávno si jedna česká strojírenská firma zadala v Číně výrobu součástek u dlouhodobého partnera. Číňan s lámanou angličtinou zavolal o potvrzení objednávky a až později se ukázalo, že tím myslel svolení k inovaci součástek. Komponenty sice vyrobili pozměněné, avšak tady o ně nikdo nestál. Nedorozumění, které stojí spoustu peněz – ale taková jsou bohužel na denním pořádku,“ popisuje Pala.
Podobnou zkušenost má i předseda představenstva Česko-čínské obchodní komory Jiří Schraml. „Na celé řadě nepodařených obchodů, se kterými přijdeme do styku, vidíme problém v komunikaci. Že partneři mluvili oba anglicky, dohodli se, ale každý na něčem jiném. Komunikační a kulturní bariéra je obrovská,“ říká Schraml. Podle něj se nikdy Evropan s Číňanem nedohodne tak, jako jeden Číňan s druhým. A mít toho svého se vyplatí. „Číňané jsou loajální zaměstnanci a pracují velmi tvrdě,“ říká Petr Schrom ze společnosti Exasoft, která prodává elektroniku.
V Karviné zaměstnává Exasoft Číňanku, kterou najali po setkání na veletrhu. „Stačí, když zvedne telefon, a vyřeší toho víc než návštěva Evropana v čínské fabrice – dokáže zařídit v podstatě cokoliv,“ popisuje Schrom. A dodává, že zpočátku čínskou pracovnici zaměstnali hlavně na domlouvání kvality, ale výsledkem je i to, že Exasoft teď má nákupní ceny o pětinu nižší. „Jako by v tamních továrnách existovaly dva ceníky, jeden pro anglicky mluvící partnery a jeden pro čínsky mluvící,“ domnívá se Schrom. Přitom i dříve se Exasoft čínským dodavatelům intenzivně věnoval. „Měli jsme člověka, který tam jezdil každý kvartál a byl tam měsíc. Ale stejně se výsledek nedá srovnat,“ dodává Schrom.
Podobné zkušenosti má i Schraml z Česko-čínské obchodní komory. „Kdo s Čínou dělá, tak si často nakonec čínského pracovníka pořídí. Nejsou to omezené případy. Že je takových firem stále víc, chápeme jako určité větší poznání ze strany českých firem,“ říká.
Ty přitom s Čínou obchodují čím dál častěji. Pro český zahraniční obchod je Čína celkově čtvrtým největším obchodním partnerem, v dovozu do Česka zabírá druhé místo a postupně roste i ve vývozu.
Vedle využívání zprostředkovatelů a prostředníků na čínském trhu je tak zaměstnávání Číňanů v Česku rostoucím trendem. „Desítky menších firem už je mají, zájem by o ně měly stovky dalších. Narážejí ale na nedostatek kompetentních lidí, a tak v posledních pěti letech cena za čínského zaměstnance stoupla i víc než dvojnásobně,“ podotýká Pala z Governance Institute.
