Co nakupují, čeho se bojí a jak tráví čas. Nahlédněte do světa českých seniorů

Pavla Adamcová Jiří Kropáček Pavla Adamcová, Jiří Kropáček
Aktualizováno 6. 10. 2019 19:32
V Česku žije celkem přes 10,6 milionu občanů. Průměrný věk obyvatel se za posledních 20 let zvýšil skoro o čtyři roky. Průměrnému Čechovi je tak dnes 43,3 roku. Senioři, tedy v tomto případě lidé ve věku 65+, přitom v současnosti tvoří už téměř 20 procent české populace. Přesto je tato obrovská skupina lidí často opomíjená a o jejich postojích a životě se toho obecně dosud příliš mnoho neví.

Od jakého věku jsou lidé považováni za staré? Češi považují lidi za staré průměrně od 65 let. Na stáří se těší více lidé ve věku 45 až 59 let, a to 44 procent. Čím mladší pak jsou, tím nižší věk v průzkumu uvádějí. Například lidé 18 až 29 let v průměru uváděli, že považují za staré osoby od 62 let.

zobrazit celý graf

Průměrná délka pracovního života v EU (2018) Délka pracovního života se v Česku za posledních deset let prodloužila o téměř tři roky, a v roce 2018 tak dosáhla 36,3 roku. Češi se tak nacházejí těsně nad průměrem Evropské unie, ale stále se v naší populaci nenachází tolik "pracantů" jako na Islandu, kde jsou lidé zvyklí pracovat v průměru až o deset let déle než my.

0 %100 %

Podíl seniorů v Evropě (2018)

zobrazit celý graf

Podíl seniorů v Česku (2018) Počet Čechů nad věkovou hranicí pětašedesáti let v roce 2018 přesahoval dva miliony. Nejvyšší podíl seniorů v populaci je v Královéhradeckém kraji, kde přesahuje 21 procent, nejméně jich je ve Středočeském kraji a v Praze (přes 18 procent).

Výše důchodů v krajích (v Kč) Průměrný důchod činí 11 960 korun. Z toho nejvyššího se mohou těšit občané Prahy, kde dosahuje 12 934 korun, a naopak nejnižší důchod v průměrné hodnotě 11 658 korun čeká seniory v Ústeckém kraji.

Jak senioři tráví volný čas (v minutách / den) Čeští senioři (tedy lidé ve věku 65+) denně tráví více než tři hodiny sledováním televize, hodinu a čtvrt odpočinkem a přibližně hodinu čtením či poslechem hudby. Naopak hraní počítačových her či surfování po internetu nevěnují ani zdaleka tolik času, co jiné věkové kategorie. Senioři zároveň tráví nejvíce času domácími pracemi. U žen je to více než čtyři hodiny denně a u mužů něco málo přes tři. To je více než dvojnásobek času, než ke kterému se hlásí věková skupina 18-24 let.

zobrazit celý graf

Postoje k seniorům v jednotlivých zemích světa Výzkumníci agentury Ipsos se zeptali ve 30 zemích světa několika tisíc lidí na jejich postoje týkající se stáří a seniorů. Odpovídali na následující otázky:

Digitální dovednosti seniorů (ve věkové skupině 65-74 let, rok 2017) Mobilními telefony disponuje 90 procent občanů v důchodovém věku. Ve většině případů jde o telefony tlačítkové, jelikož smartphone vlastní pouze 16 procent z nich. Mobilní data využívá stále více seniorů. V roce 2018 se ze svých telefonních zařízení k internetu připojilo téměř deset procent všech Čechů starších pětašedesáti let. Ačkoliv může tento poměr působit zanedbatelně, je to více než trojnásobek seniorů, kteří se k mobilnímu internetu připojovali v roce 2015. Co se týče větších elektronických zařízení, počítače v roce 2017 využívalo 32,8 procenta seniorů, a z toho 16,9 procenta tvořily laptopy a 3,2 procenta představovaly tablety.

0 %100 %

Jak často senioři používají internet (2018) Alespoň jednou v životě internet využila přesně polovina českých seniorů a denně se na web přihlašuje čtvrtina občanů starších 65 let. Ačkoliv jsou senioři v tomto ohledu nejmenší kategorií, stále se jedná o více než půl milionu uživatelů.

Senioři na sociálních sítích (2018) I starší občané Česka mají přístup k sociálním sítím, ačkoliv mnohem méně než ostatní. V kategorii 65+ totiž sociální sítě aktivně využívá pouze necelých osm procent lidí. Od roku 2013 se však jejich počet na sociálních sítích z původních dvou procent zčtyřnásobil, což je největší změna ze všech věkových skupin.

Počet Čechů na soc. sítíchPodíl z dané věkové skupiny
Celkem 16+4,521 mil.51,6 %
16-24 let854,2 tis.97,0 %
25-34 let1,248 mil.90,0 %
35-44 let1,219 mil.70,5 %
45-54 let675,4 tis.46,7 %
55-64 let366,2 tis.28,0 %
65+159 tis.7,9 %

Jak senioři čtou on-line zpravodajství Oproti roku 2013 se zdvojnásobil i počet seniorů, kteří čtou zprávy na internetu. V současnosti si internetové zpravodajství vyhledává 30 procent českých seniorů. S problematikou zpravodajství se v dnešní době velmi úzce pojí i takzvané fake news a řetězové emaily. Právě senioři jsou v tomto ohledu velmi ohroženou skupinou a data získaná společností Elpida a organizací Transitions tyto obavy potvrzují. Přes devadesát procent seniorů, kteří užívají internet, se v minulosti setkalo s “řetězovými emaily”, které přeposílá každý pátý občan starší šedesáti let. Pravdivost informací si pak na svých oblíbených serverech ověřuje pouze 60 procent z nich.

Co senioři nakupují na internetu (2018) Senioři jsou v oblasti internetového nakupování zběhlí, avšak ani zdaleka ne tolik jako jiné věkové kategorie. K alespoň jednomu on-line nákupu za život se přiznala více než pětina českých občanů v důchodovém věku. Penzisté se v oblasti on-line nákupů od ostatních věkových kategorií odlišují z hlediska zboží, které na internetu nakupují. U všech ostatních věkových kategorií totiž s přehledem vítězí oblečení, obuv a doplňky. U seniorů vedou domácí spotřebiče a elektronika, které tvoří téměř 42 procent všech jejich nákupů.

zobrazit celý graf

Zdroje: Česko v datech, Ipsos, Český statistický úřad, Shutterstock, Česká spořitelna

 

Právě se děje

před 52 minutami

Italové se v referendu vyslovili pro zeštíhlení parlamentu, počet členů se sníží z 945 na 600

Italové se v dvoudenním referendu vyslovili pro snížení počtu členů dvoukomorového parlamentu z 945 na 600. Vyplývá to z průzkumu voličů odcházejících z hlasovacích místností, informovala agentura Reuters. Referendum se mělo původně konat už v březnu, ale bylo odloženo kvůli pandemii covidu-19.

Pokud se výsledky potvrdí, budou povzbuzením pro vládní stranu Hnutí pěti hvězd (M5S), které tuto reformu prosazovalo s odůvodněním, že sníží náklady a zlepší efektivitu parlamentu.

Podle průzkumu mezi voliči odcházejícími z volebních místností, který provedla státní televizní stanice RAI, se 60-64 procent lidí vyslovilo pro snížení počtu zákonodárců a 36-40 procent ho odmítlo. Konečné výsledky mají být známy ještě během pondělka.

Zdroj: ČTK
před 53 minutami

Trump zveřejní jméno kandidátky na soudkyni Nejvyššího soudu v pátek nebo sobotu

Americký prezident Donald Trump oznámí jméno své kandidátky do Nejvyššího soudu USA ještě tento týden, a to v pátek či v sobotu. Prohlásil to v rozhovoru se stanicí Fox News, v němž také řekl, že se rozhoduje mezi čtyřmi nebo pěti uchazečkami, a že by si přál, aby Senát o jeho kandidátce hlasoval ještě před listopadovými volbami hlavy státu. Již dříve oznámil, že do funkce navrhne ženu.

"Vyhráli jsme volby, a máme právo to udělat, takže máme dostatek času, hodně času," řekl Trump v rozhovoru. "Konečné hlasování by se mělo upřímně řečeno uskutečnit před volbami. Na to máme spoustu času," dodal.

Snahu Trumpa a vůdců senátních republikánů o co nejrychlejší jmenování nástupkyně za v pátek zemřelou liberální soudkyni Ruth Baderovou Ginsburgovou ostře kritizují opoziční demokraté, kteří tvrdí, že by se s obsazením volného místa ve vlivném tribunálu mělo počkat až po prezidentských volbách, jež se konají za 42 dní.

Zdroj: ČTK
před 56 minutami

Po 28 letech změna v čele Západočeského muzea v Plzni, povede ho Orna

Novým ředitelem Západočeského muzea v Plzni se od 1. ledna stane jeho dlouholetý pracovník, archeolog Jiří Orna. Vystřídá Františka Frýdu, který odchází do důchodu. Frýda muzeum vedl od roku 1992. Ornu jmenovala rada Plzeňského kraje, do výběrového řízení se přihlásil jako jediný.

Jiří Orna v Západočeském muzeu vede oddělení starších dějin - archeologii vrcholného a pozdního středověku a časného novověku. Zároveň je náměstkem ředitele pro správu sbírek a odbornou činnost.

V čele muzea radikální změny nechystá. "Naopak rád bych pokračoval v už nastavených změnách, které představují například větší otevírání muzea, lepší komunikaci, důraz na edukační rozměr výstav a využití nových technologií při jejich prezentaci," vypočítává Orna. Postupně by rád zvýšil návštěvnost a pokračoval v odborné činnosti či práci oceňovaného zdejšího oddělení paleontologie.

Pod největší muzeum v Plzeňském kraji kromě hlavní historické budovy patří Národopisné muzeum Plzeňska, Muzeum loutek a Muzeum církevního umění plzeňské diecéze a dále Muzeum Dr. Bohuslava Horáka v Rokycanech plus národní kulturní památka Vodní hamr Dobřív. Sbírkový fond čítá zhruba dva miliony předmětů, průměrná návštěvnost se pohybuje okolo 80 tisíc lidí ročně. V muzeu pracuje kolem 150 zaměstnanců.

Zdroj: ČTK
Další zprávy