Praha - Nezaměstnanost v Česku je druhá nejnižší v Evropské unii. Méně lidí bez práce mají jen Němci. Potvrdila to úterní čísla Eurostatu.

Obecná míra nezaměstnanosti osob mezi 15 a 74 lety byla v červenci na úrovni 5,1 procenta. Meziročně tedy došlo k poklesu, když ve stejném měsíci loňského roku neúspěšně hledalo práci 5,9 procenta Čechů.

"Růst zaměstnanosti v Česku je v posledním roce tažen jak zpracovatelským průmyslem, tak hlavními sektory služeb s výjimkou finančnictví," říká hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Nižší nezaměstnanost ve srovnání se zbytkem EU je podle něj v Česku tradicí, důvodem je například silný růst zpracovatelského průmyslu. "Svou roli samozřejmě hraje i skutečnost, že Česko zůstává konkurenceschopné, pokud jde o mzdové náklady a další pracovní podmínky, kupříkladu propouštění nadbytečných zaměstnanců," dodává.

Autor fotografie: Archiv HN

Pavel Sobíšek

"Nábor nových pracovníků v české ekonomice bude podle všeho pokračovat i v následujících měsících," věří ekonom. 

"Jde o kombinaci rychlého růstu ekonomiky a flexibilního trhu práce. V horších časech firmy rychle propouštějí, v dobrých zase nabírají. Navíc nám ožila investiční aktivita, která vyžaduje nové zaměstnance ve větší míře," souhlasí ekonom ČSOB Petr Dufek.

Lépe než ČR na tom je pouze Německo, kde míra nezaměstnanosti činila v červenci 4,7 procenta.

"Německá ekonomika sice roste pomaleji, ale je celkově zvyklá na nižší nezaměstnanost, pomalejší propouštění v nepříznivých časech a taky na větší míru částečných úvazků. Více lidí tam pracuje méně hodin a nejsou tak nezaměstnaní. U nás jsou částečné úvazky spíše výjimkou," vysvětluje Dufek, proč má Německo nižší nezaměstnanost, ačkoliv jeho HDP ve druhém čtvrtletí rostl meziročně o 1,6 procenta, zatímco ten český o 4,4 procenta.

Ve většině zemí EU došlo ke zlepšení

Nejvyšší míru nezaměstnanosti mělo naopak zadlužené Řecko, byť se toto číslo ve srovnání s loňským rokem o dva procentní body snížilo. Bez práce je tu podle Eurostatu každý čtvrtý občan. Více než dvacetiprocentní míru nezaměstnanosti má v EU ještě Španělsko, kde činila 22,2 procenta.

Ve srovnání s červencem 2014 se míra nezaměstnanosti snížila ve 23 členských státech EU. Rostla pouze ve Francii, Rakousku a Finsku, stejná zůstala v Belgii a Rumunsku. K největšímu meziročnímu poklesu došlo v Bulharsku, kde se nezaměstnanost snížila z 11,5 na 9,4 procenta.

"Při pohledu na jednotlivé členské země EU je vidět, že velký pokrok ve snižování nezaměstnanosti udělala Itálie a Chorvatsko. V Itálii je bez práce o půl procentního bodu méně lidí. S ohledem na velikost tamějšího trhu práce to mělo zásadní dopad na celkové hodnocení nezaměstnanosti v EU," doplňuje analytik Home Credit Michal Kozub.

Spodní graf ukazuje míru nezaměstnanosti v zemích EU:

Ubylo mladých nezaměstnaných

V celé Evropské unii činila míra nezaměstnanosti 9,5 procenta, tedy o 0,7 procentního bodu méně než loni. Toto číslo je nejnižší od června 2011. Bez práce bylo tedy zhruba 23,1 milionu lidí, z toho 17,5 milionu představovali obyvatelé eurozóny. Míra nezaměstnanosti v zemích měnové unie se meziročně též snížila, a to z 11,6 na 10,9 procenta.

Stejně tak klesla nezaměstnanost mladých. Bez práce bylo v Unii v červenci 20,4 procenta osob do 25 let, zatímco loni činila míra nezaměstnanosti 22 procent. Místo nemělo v červenci roku 2015 celkem 4,6 milionu mladých.

Nejhorší situace panuje dále v Řecku, kde míra nezaměstnanosti mladých činí 51,8 procenta, ve Španělsku (48,6 procenta) a Chorvatsku (43,1 procenta). Nejlépe se dařilo mladým Němcům, kteří měli míru nezaměstnanosti sedm procent. V Česku bylo podle Eurostatu bez práce 13,4 procenta osob do 25 let.

Kam až nezaměstnanost klesne

Podle odborníků se bude míra nezaměstnanosti v Česku snižovat i dál, dostat by se mohla až ke čtyřem procentům. Pak se ale pokles zastaví na své "přirozené míře". To znamená, že část lidí zůstane bez práce, přestože ekonomika roste a firmy nabírají nové pracovníky.

Související

Čtyři lidé ze sta budou bez práce. Přirozené, říkají experti

Do skupiny "přirozeně nezaměstnaných" řadíme jednak všechny, kteří zrovna z jedné práce odešli a chystají se nastoupit do nové - takže místo nemají jen krátkodobě. Hlavně sem však patří strukturálně nezaměstnaní, tedy lidé, kteří hledají práci, ale ovládají jiné obory, než o které mají firmy zájem. Na volná místa, kterých na úřadech práce přibývá, se tak nemohou hlásit, protože nemají potřebnou kvalifikaci.

Podle posledních čísel Českého statistického úřadu, který sleduje nezaměstnanost u osob mezi 15 a 65 lety, bylo v červenci bez práce 5,2 procenta osob. To je nejlepší výsledek za posledních šest let, podobně nízkou obecnou míru nezaměstnanosti zaznamenali statistici naposledy na začátku roku 2009.

Kromě ČSÚ sleduje nezaměstnanost i Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, respektive Úřad práce ČR, který informuje o takzvaném podílu nezaměstnaných u obyvatel mezi 15 a 64 lety. Do této skupiny patří kromě ekonomicky aktivních, tedy zaměstnaných a nezaměstnaných, kteří hledají práci, i ekonomicky neaktivní - například studenti, invalidé nebo ženy v domácnosti. Podíl nezaměstnaných činil dle MPSV v červenci 6,3 procenta.

Podle Kozuba se Česko udrží v trojici zemí EU s nejnižší nezaměstnaností i ve zbytku tohoto roku. "Máme dobře našlápnuto. Ekonomický růst je více než dobrý a to se bude ještě i v dalších měsících projevovat," doufá.

"Trh práce bych ale nikdy nehodnotil jen podle míry nezaměstnanosti. Jde i o jeho pružnost. Pokud přijde recese a firmy nemohou reagovat na změny okolí, může je to hodně tížit. Jde například o striktní pravidla propouštění," doplňuje. Krátkodobě podle něj podobná ochrana míst sice lidem pomůže, dlouhodobě to ale pro jejich zaměstnavatele může znamenat existenční riziko.