Česko, letáková velmoc. Zlevní vám účet za popelnici?

Kateřina Vokurková Kateřina Vokurková
30. 8. 2013 6:00
Ekologické sdružení Arnika chce, aby se na recyklaci podíleli zadavatelé reklamy
Foto: Repro Aktuálně

Praha - Až čtyři miliardy reklamních letáků, které se podle údajů Asociace direkt marketingu a zásilkového obchodu v tuzemsku ročně roznesou, dělají z Česka letákovou velmoc. Na každého občana připadá skoro 400 letáků za rok, což nemá obdoby v žádné sousední zemi.

Současně to ale představuje až 100 tisíc tun papíru. Ten sice mnohdy končí ve speciálních popelnicích pro recyklaci papíru, podle ekologického sdružení Arnika je však dosavadní systém zpracování tohoto odpadu nekoncepční.

Arnika proto po vzoru Belgie nebo Francie navrhuje, aby se na recyklaci odpadu z letáků podíleli samotní zadavatelé, tedy především obchodní řetězce.

Díky tomu by náklady na zpracování odpadu z letáků nemusely hradit pouze města a obce, tedy prakticky jejich obyvatelé formou poplatků. Města a obce by získala příspěvky na rozvoj odpadového hospodářství.

Ministerstvo životního prostředí má ale zatím jiné priority. "V současnosti připravujeme věcný záměr zákona o odpadech a věcné záměry zákonů týkajících se systémů nakládání s elektrozařízeními, bateriemi a akumulátory, pneumatikami nebo autovraky. O zavedení povinnosti zpětného odběru reklamních letáků zatím neuvažujeme," vzkazuje ekologům resort životního prostředí.

Levná distribuce

Ekologové ze sdružení Arnika navrhují, aby se k letákům přistupovalo stejně jako k obalům. "Dovedu si představit, že by byl zřízen nový nebo rozšířen stávající kolektivní systém pro zpracování obalů Eko-Kom, kde by se letáky recyklovaly," říká mluvčí sdružení Vratislav Vozník.

Na jejich zpracování by mohli částečně přispívat i samotní zadavatelé reklam. Spolupracovat na celém systému zpětného odběru by podle něj měli také distribuční společnosti, které mají přehled o všech zadavatelích.

Města a obce by pak za vytříděné letáky dostávaly peníze, což by místním samosprávám pomohlo financovat odpadové hospodářství. "Mohly by tak snížit svým obyvatelům poplatek za svoz komunálního odpadu," věří Vozník.

Proč se letákům v Česku daří více než jinde? "Důvodem je nízká cena za distribuci oproti okolním zemím," vysvětluje Ondřej Prokop z firmy Fresh Revolution, která se zabývá kontrolou kvality distribuce letáků.

Cena za distribuci jednoho letáku se podle něj pohybuje okolo patnácti až dvaceti haléřů. Například v Německu to mohou být v přepočtu i dvě koruny.

Pořád to funguje

"Pro řetězce je to způsob, jak oslovit co největší masu za málo peněz," říká Prokop. Podle řetězců letáky stále účinkují a jejich síle věří i do budoucna.

Průzkum agentury ppm factum potvrzuje, že letákem se při nákupu nechají ovlivnit téměř dvě pětiny spotřebitelů.

Na podobných číslech se s ppm factum shoduje i společnost Incoma GfK. Poměr lidí, kteří se v rámci nákupů rozhodují na základě letáků, je podle jejích údajů dokonce nejvyšší za posledních patnáct let.

"Lidé přestali být věrní svým oblíbeným prodejnám. Jejich výběr nyní do značné míry ovlivňují akční ceny, propagované na letácích," doplňuje Pavel Cabal z Incoma GfK.

"Akční leták je našim hlavním komunikačním nástrojem. V tom je Česká republika v porovnání s ostatními zeměmi specifická," potvrzuje vedoucí marketingu firmy Rewe Group, která v tuzemsku provozuje supermarkety Penny a Billa, Daniel Novotný.

Podle Jiřího Marečka, mluvčího řetězce Tesco, jsou populární hlavně výhodné nabídky základních potravin jako je například olej, cukr, mléko nebo maso.

Nejde ale jen o potraviny. "Letáky lze velmi účinně oslovit střední a starší obyvatele menších a středních měst, kde je i soustředěna většina prodejen Euronics," potvrzuje také marketingový ředitel sítě prodejen Euronics Vít Šerý. Na klíčovém významu letáků se shodují například i zástupci řetězců Datart nebo Electro World.

Nemám zájem

Na druhou stranu až 63 procent českých spotřebitelů v průzkumu agentury uvedlo, že už je letáků příliš mnoho. "Ve velkých městech letáky nechce zhruba patnáct až dvacet procent domácností," odhaduje Ondřej Prokop ze společnosti Fresh Revolution.

"Pokud lidé nechtějí do svých schránek dostávat reklamní letáky, stačí je viditelně označit samolepkou Nevhazujte reklamu," radí mluvčí sdružení Arnika Vratislav Vozník.

Jestliže distributor leták vhodí do takto označené schránky, poruší podle Vozníka zákon o regulaci reklamy a hrozí mu pokuta až do výše dvou milionů korun.

Třetina skončí v koši

To, zda se letáky skutečně dostanou lidem do schránek, kontroluje vedle Fresh Revolution i společnost Prospea. Podle zkušeností první jmenované skončí až třicet procent letáků v koši nebo na ulici, takže se do schránky vůbec nedostane.

Na vině je jednoznačně selhání lidského faktoru. "Značné ztráty způsobují koneční distributoři, kteří jsou velmi špatně placeni a svou práci se snaží všelijak ulehčovat," vysvětluje Prokop. Hodinová sazba za roznos letáků může činit i třeba jen třicet korun.

Pokud se prokáže, že leták nebyl doručen tam, kam měl, hrozí distributorovi velké sankce. "Jejich výše někdy i přesahuje samotnou finanční hodnotu zakázky," říká Prokop s tím, že v tomto případě musí distributor hradit zadavateli i tisk letáků.

Distribucí letáků se v Česku v současné době zabývají tři subjekty - Česká distribuční, Česká pošta a Mediaservis. Lídrem je Česká distribuční, která drží zhruba polovinu trhu. Druhou polovinu si pak dělí zbylé dvě firmy.

Tržby těchto společností z distribuce letáků lze - na základě ceny za jeden leták - odhadnout na 4,8 miliardy korun. Znamená to tedy, že Česká distribuční ročně utrží 2,4 miliardy, České pošta a Mediaservis pak mají z letáků zhruba shodně 1,2 miliardy.

Podle údajů sdružení Arnika se počet distribuovaných letáků ještě v roce 2001 pohyboval okolo 1,7 miliardy kusů, v roce 2006 už stoupl na 3,5 miliardy. Posledních několik let se objemy drží na úrovni kolem čtyř miliard, což podle sdružení představuje 60 až 100 tisíc tun papíru ročně.

"Kdyby se všechen tento papír naskládal do nákladních vagónů, vznikl by vlak dlouhý z Prahy až do Berouna," uzavírá Vozník.

 

Právě se děje

před 26 minutami

MF chce zrušit povinnost podvojného účetnictví pro podnikatele

Fyzické osoby, které jsou v obchodním rejstříku vedeny jako podnikatelé, již zřejmě nebudou muset v budoucnu vést podvojné účetnictví při překročení hranice 25 milionů korun ročního obratu. Vyplývá to z návrhu věcného záměru nového zákona o účetnictví, který předložilo ministerstvo financí do mezirezortního připomínkového řízení. 

MF dále navrhuje rozšíření použití mezinárodních účetních standardů při sestavování účetní závěrky bankami, vybranými finančními institucemi a pojišťovnami. Ty přitom již dnes dohledovým orgánům informace v mezinárodních účetních standardech dodávají. Zároveň chce MF navrhnout, aby firmy, které využívají mezinárodní účetní standardy a využijí je i pro stanovení základu daně z příjmu, měly nižší administrativní zátěž. Zákon by měl dále zpřehlednit zákonné požadavky na inventarizaci.

Zdroj: ČTK
Další zprávy