Dosud bylo těžké odhadnout, kolik alkoholu na našem území vypijí Češi a kolik cizinci. Po uzavření hranic a téměř úplném kolapsu cestovního ruchu lze podle analytiků udělat první odhady.
V maloobchodu prodej sice stoupl o 14 procent, propadl se však v restauracích a hotelech, uvedla ve čtvrtek Unie výrobců a dovozců alkoholu s odkazem na agenturu Nielsen, která zkoumá trh.
"Předpokládáme, že v době koronakrize většina lidí nezměnila významně svoje chování v oblasti konzumace alkoholických nápojů ve srovnání s dobou před krizí. Kdo byl zvyklý zajít si do restaurace nebo baru, ale musí zůstat doma. Přesto prodeje alkoholických nápojů po přepočtu na jednotky lihu poklesly o 24 procent," uvedl výkonný ředitel unie Vladimír Darebník.
Vedle turistů, kteří opustili Česko, za poklesem prodeje alkoholu podle Darebníka stojí také ukončení jeho přeshraničního prodeje. "Hodně alkoholu u nás kupovali Němci a Rakušané, kteří k nám dříve přijížděli do příhraničních obchodů na cenově výhodné nákupy podobně, jako naši občané jezdili pro potraviny a oblečení zase k nim," uvedl Darebník.
Podle něj by se tak Češi měli přestat označovat za jedny z největších spotřebitelů alkoholu na světě, nynější prodeje jsou totiž průměrem EU.
Za zvýšením tržeb za lihoviny v maloobchodu pak svaz vidí mimo jiné to, že se zvýšila spotřební daň. Spotřební daň u půllitrové láhve 40procentního alkoholu letos stoupla z 57 korun na 64,50 koruny. Unie výrobců lihovin už dříve uvedla, že v takovém případě zdraží láhev o 9,10 Kč. Po započtení DPH jde podle ní o zvýšení ceny o 16 procent.
Tržby pivovarů v ČR klesly v důsledky epidemie o 40 procent, u minipivovarů přesahuje podle svazu snížení 80 procent. Důvodem poklesu produkce je nejen zavření restaurací, ale také nižší export. V řadě evropských i světových států jsou omezení kvůli koronaviru podobná jako v ČR.
Pijeme více než v minulosti?
Spotřeba alkoholu v Česku je nicméně v posledních letech poměrně stabilní, ukazují data Českého statistického úřadu. Zatímco v roce 2016 činila spotřeba na obyvatele 173,5 litru, o rok později to bylo 170,6 litru a v roce 2018 pak 172,5 litru. Vína se předloni zkonzumovalo 20,4 litru na osobu a piva 145,2 litru.
Spotřeba na obyvatele za rok (v litrech)
| 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | |
| Alko nápoje celkem | 177,6 | 170,9 | 168,8 | 175,2 | 172,3 | 173,3 | 172,4 | 173,5 | 170,6 | 172,5 |
| Pivo | 150,7 | 144,4 | 142,5 | 148,6 | 147,0 | 147,0 | 146,6 | 146,9 | 144,3 | 145,2 |
| Víno | 18,7 | 19,4 | 19,4 | 19,8 | 18,8 | 19,5 | 18,9 | 19,6 | 19,4 | 20,4 |
Zdroj: ČSÚ
Na druhou stranu ještě v roce 1948 průměrný Čech vypil pouze 84,4 litru alkoholických nápojů.
"Hned po prvním roce komunistické vlády se spotřeba alkoholu prudce zvýšila. Konzumace lihovin vzrostla více než dvojnásobně a v přepočtu na čistý alkohol průměrný člověk vypil 4,2 litru," připomněl čísla ekonom společnosti BH Securities Štěpán Křeček.
V průběhu komunistické éry pak podle něj spotřeba alkoholu narůstala. "Nejvíce alkoholických nápojů bylo vypito v roce 1983. Průměrný Čech tehdy vypil 6,3 litru čtyřicetiprocentních lihovin, 13,7 litru vína a 161,9 litru piva," dodává ekonom.
Zároveň ale připomíná, že i tato historická data jsou do určité míry zkreslená - podobně jako v případě konzumace u turistů.
Češi si totiž dříve ve větším objemu vyráběli alkoholické nápoje sami. "Vzhledem ke spřízňování předpisů však postupně přecházeli ke kupovanému alkoholu. Ten byl stále lépe distribuován a vzhledem k růstu životní úrovně byl rovněž dostupnější. Je tedy možné, že statistický nárůst konzumace alkoholu byl doprovázen výpadky v konzumaci podomácku vyrobeného alkoholu, který ve statistikách nefiguruje," domnívá se Křeček.
