Kroměříž, Praha - Vysoké daně, nepružné úřady a haldy zbytečných lejster. Živnostníci v obchůdcích na malém náměstí uprostřed Kroměříže znají neduhy českého prostředí pro podnikání nazpaměť.
Situace se ale mění a hospodářská krize může tuto změnu urychlit. Nebylo by to na škodu, podle statistik totiž zaměstnávají majitelé malých firem s devíti a méně zaměstnanci třetinu lidí v Česku.
"Samozřejmě, že mě to štve," lamentuje Jiří Dočkálek ve svém knihkupectví na kroměřížském Riegrově náměstí nad tím, že jej těsně minulo protikrizové opatření vlády - odpuštění povinnosti platit k 15. březnu zálohu na daň z příjmu. Dočkálek totiž zaměstnává šest lidí a nová úleva se týká jen živností a podniků do pěti zaměstnanců.
2010: o pětinu méně papírování
"Snažili se ale pomoct hlavně malým podnikům a to se jim snad povedlo," dodává Dočkálek. U podnikatele, který počátkem února pro Aktuálně.cz řekl, že stát půjde živnostníkům po krku krize nekrize, je to docela citelný obrat.
Drobní podnikatelé na kroměřížském náměstí vesměs schvalují i ostatní opatření protikrizového týmu NERV. A to i přesto, že jich podle svých slov příliš nevyužijí. Po letech však mají přinejmenším pocit, že se o ně stát zajímá. Zatím je totiž spíš trápil horami papírů.
"U nás je byrokracie v podnikání třikrát větší než třeba ve Francii," upozorňuje první místopředseda představenstva Sdružení podnikatelů a živnostníků Vladimír Tajzler. "To je ale problém celé Evropy, proto se EU dohodla na jejím seškrtání," dodává.
Postarat se o to má vládní Plán snižování administrativní zátěže, který má do roku 2010 podnikatelům ulehčit od pětiny papírování a ušetřit jim tak přes 16 miliard korun ročně. Zjednodušit se má i komunikace s úřady pomocí datových schránek a plánovaných jednodušších daňových formulářů.
Jsou tu ale i subtilnější změny. Slábne například politická podpora investičním pobídkám, které podle dlouhodobých stížností Hospodářské komory nepřiměřeně zvýhodňují velké zahraniční investory na úkor menších domácích podnikatelů.
Ústavní soud zase nedávno k velké nelibosti ministra financí odmítl namátkové kontroly podnikatelů ze strany finančních úřadů. Rozhodl tak v případě podnikatele Radka Poláka, ke kterému kontrola bez ohlášení vtrhla dva dny před Štědrým dnem. Podle soudu je napříště kontrola bez podezření na konkrétní nekalost nezákonný zásah do svobody občana.
Klacky od samospráv, poplatky od bank
Podle ekonoma a člena týmu NERV Pavla Kohouta se prostředí pro drobné podnikání poslední dobou skutečně zlepšuje, paradoxně i díky opatřením vyvolaným hospodářskou krizí. "Ale jen zčásti," upozorňuje. "Ty největší klacky pod nohy podnikatelům totiž nehází ani tak centrální orgány jako místní samosprávy," tvrdí. Příkladem je podle něj třeba notorický problém s parkováním v Praze a jiných městech.
I přes posun je tak pořád co zlepšovat. "Změkčit" svůj přístup by podle Kohouta mohly zdravotní pojišťovny a správa sociálního zabezpečení. "Občas člověk prostě zapomene zaplatit a oni čekají, až dluh se sankcemi naroste do závratných výší. Pak uhodí a začnou vymáhat," jmenuje. Na vstřícnější postoj při vymáhání nedoplatků už apeloval i ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas.
Zdeňku Gromesovi, který má na kroměřížském náměstí prodejnu s potřebami pro instalatéry, zase hodně vadí nesmyslné bankovní poplatky. "Synovec má tři účty v Německu a Rakousku a jeden v Česku. Má na něm nejmenší pohyb peněz, přesto na něm platí nejvyšší poplatky," diví se podnikatel. To, že banky na úvěrech zvýšily úroky, i když centrální banka snížila sazby, považuje navíc za důkaz, že komerční banky krize zneužívají.
Vládní NERV se má opět sejít 29. března. Kohout podle svých slov chystá návrhy dalších opatření, která by měla živnostníkům a drobným podnikatelům pomoci. "Dopředu je ale oznamovat nechci," řekl.
