Od června do konce září přibylo v Čechách a na Moravě na čtyři tisíce nových živnostníků a nikde jinde v Evropské unii nemají drobní podnikatelé takový vliv na ekonomiku jako v Česku.
Obě zprávy mají jedno společné: statistiky výrazně ovlivňuje český unikát takzvaný švarcsystém, tedy zaměstnávání na živnostenský list, kterým se obchází pracovní poměr. Tento systém umožňuje zaměstnavatelům vyhnout se placení vysokého sociální a zdravotního pojištění.
Systému se daří
Odvody sociálního pojištění a zdravotního pojištění za zaměstnance jsou v Česku totiž čtvrté nejvyšší v Evropě.
Infobox
Kolik je v Česku živnostníků:
- Prosinec 2004 - 945 tisíc
- Prosinec 2005 - 910 tisíc
- Březen 2006 - 898 tisíc
- Květen 2006 - 906 tisíc
- Září 2006 - 909 tisíc
Jak vznikl švarcsystém:
- Systém je pojmenován po svém zakladateli benešovském podnikateli Miroslavu Švarcovi.
- Ten počátkem devadesátých let přišel na to, jak ušetřit za povinné odvody za zaměstnance za zdravotní a sociální pojištění. Ve své továrně všechny zaměstnance propustil, museli si vyřídit živnostenské oprávnění. Pak s nimi uzavřel smlouvy. Snížil vysokou cenu práce.
- Za to, že neodváděl státu pojištění a daň ze mzdy svých zaměstnanců, mu ale soud udělil trest tři a půl roku vězení. Odseděl si devět měsíců, dnes žije v ústraní, o většinu peněz přišel.
"Právě jaro a léto patří mezi období, kdy v zemědělství nebo stavebnictví firmy pracovníky potřebují. A právě zvýšením počtu sezónních zaměstnanců, kteří pracují na živnostenský list, je možné vysvětlit nárůst počtu živnostníků," uvedl Roman Konečný ze společnosti Etis. To potvrzuje i Hospodářské komora.
Podobně odborníci zdůvodňují i unijní prvenství Česka v počtu živnostníků. "Prvním důvodem je tradice řemesel v Česku, druhým švarcsystém," uvedl například pro agenturu ČTK analytik Raiffeisenbank Aleš Michl.
A švarcsystému se v Česku daří i přesto, že jenom za prvního půl roku úřady práce odhalily a pokutovaly 246 zaměstnavatelů, kteří místo vlastních zaměstnanců dali práci živnostníkům. Za švarcsystém hrozí až dvou milionová pokuta.
Soudy ale už tak kategorické v posuzování co je legální a co už nelegální zaměstnávání nejsou.
Když si totiž jedna plzeňská firma najala na pomocné práce ve svém skladu šestnáct pracovníků na živnostenský list, úřad práce v Plzni ji dal pokutu ve výši třicet tisíc korun.
Za jasný případ švarcsystému tento způsob zadání práce označilo také Ministerstvo práce a sociálních věcí a soudci městského soudu v Praze. Práce, na které si firma najala živnostníky, totiž mohli podle úředníků udělat zaměstnanci společnosti.
Ať se dohodnou
Nejvyšší správní soud (NSS) ale rozhodnutí zrušil a vrátil celý případ k novému šetření. Podle NSS se nepodařilo jasně prokázat a zdůvodnit, že šlo o švarcsystém, rozhodnutí označili soudci za nepřezkoumatelné.
Nejde o první rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, ve kterém se zabýval švarcsystémem.
Při posuzování případu společnosti ZX trading z Prahy, pro kterou pracovalo na živnostenský list sedm zednických mistrů, soud už před více než rokem a půl uvedl, že by stát neměl zaměstnance a zaměstnavatele nutit do zaměstnaneckého poměru, pokud mají obě strany - zaměstnanec i zaměstnavatel - zájem o jiný než pracovněprávní vztah.
Švarcsystém, jehož zákaz platí i v nově schváleném zákoníku práce, rozděluje jak zaměstnavatele a odbory, tak pravicové a levicové politiky.
Například sedmnáct set zástupců zaměstnavatelů, které oslovila ve svém průzkumu Hospodářská komora, uvedlo, že by švarcsystém měl být legalizován úplně nebo by měly být jasné pravidla, kdy ho zaměstnavatelé mohou využívat.
Pro zrušení zákazu zaměstnávání na živnostenský list se vyslovil také nynější premiér Mirek Topolánek. Proti jsou ale odbory a sociálně demokratičtí politici.
Živnostníci se vracejí
Podle statistik České správy sociálního zabezpečení bylo v Česku v září necelých devět set deset tisíc podnikatelů. A to je o deset tisíc víc živnostníků než v březnu letošního roku.
Stále je to ale výrazně méně než na konci roku 2004, v minulém roce totiž své živnostenské listy odevzdalo na třicet pět tisíc lidí. Velká většina z nich neměla živnost jako své hlavní povolání, ale pouze jako přivýdělek.
Větší zájem o podnikání podle Hospodářské komory kromě švarcsystému letos způsobilo také zvýšení výdajových paušálů.
Začínají podnikatelé tak například od začátku letošního roku z velké části zaplnili prostory, které pro ně připravilo sedm radnic na Třebíčsku. "Jsme celkem překvapeni, jak rychle se inkubátory zaplnily. Většinu nájemců přitom tvoří živnostníci," uvedl Jakub John ze společnosti Euronest, která místa pro podnikatele provozuje.
"Po citelném poklesu počtu podnikatelů v loňském roce ale zatím nedošlo letos k opačnému vývoji, počet podnikatelů výrazně neroste," uvedl prezident Hospodářské komory Jaromír Drábek.
Vláda ODS už také oznámila, že chce živnostníkům ulehčit především od zákonů, které podnikání komplikují. "Podle našich střízlivých odhadů jsme schopni v horizontu tří měsíců výrazně zjednodušit nebo zrušit až deset procent objemu norem upravujících podnikání," uvedl ministr průmyslu a obchodu Martin Říman.
Firmy, které zaměstnávají jednoho až devět lidí, se na celkovém počtu podniků v Česku podílejí více než 95 procenty a jsou vůbec největším zaměstnavatelem. Práci u nich našla více než třetina všech zaměstnanců.
