Štrasburk - Evropská komise představila plán, jak získat další peníze. Od roku 2014 chce danit finanční transakce.
Aby ale unie přežila, musí se sjednotit - včetně Řecka, které by mělo zůstat součástí eurozóny, prohlásil ve středu prezident komise José Manuel Barroso.
"Je čas, aby finanční sektor přinesl společnosti svůj příspěvek," řekl ve Štrasburku ve svém projevu k europoslancům.
Takzvaná Tobinova daň má přinést do unijního rozpočtu až 55 miliard eur (v přepočtu 1,3 bilionu korun) ročně. To je více než třetina všech příjmů rozpočtu EU v loňském roce.
Česká vláda na konci srpna uvedla, že se zavedením daně z finančních transakcí nesouhlasí, protože jakékoliv zpoplatnění transakce by podle ní v konečném důsledku zaplatili klienti bank.
Podle premiéra Petra Nečase má v této věci kabinet podporu České národní banky.
Barroso volá po integraci
Šéf Komise zároveň zdůraznil, že bez většího sjednocení současná Evropská unie nepřežije. Evropa by se podle něj proto měla nadále integrovat v měnové i ekonomické oblasti.
Co se také děje
- Na země Evropské unie, které se budou zadlužovat nad limit, čekají nově finanční sankce. Ve středu o tom rozhodl Evropský parlament.
- Na zpřísnění dosavadního systému se poslanci dohadovali déle než rok.
- Agentura Bloomberg přitom připomíná, že sankce za nadměrné zadlužování budou v Unii platit poprvé za dvanáctiletou historii eurozóny.
- Nová opatření mají pomoct vyřešit současnou dluhovou krizi a zabránit tomu, aby se opakovala. Poslanci očekávají, že pokud se pravidla zpřísní, země budou vytvářet menší dluhy než doposud.
"Myslet si, že můžeme mít společnou měnu a jednotný trh s tím, že o hospodářské politice si budou jednotlivé státy rozhodovat samy, byla iluze," uvedl při přednesu zprávy o stavu EU.
Během svého proslovu se zmínil také o Řecku - to podle něj členem eurozóny zůstane. Ovšem pouze za předpokladu, že včas a poctivě splní všechny závazky.
Aktuální situaci a způsob jejího řešení označil za "křest ohněm" pro celou jednu generaci.
Zcela opačný názor ale zastává například bývalý hlavní ekonom Evropské centrální banky (ECB) Otmar Issing v rozhovoru pro německý časopis Stern.
Podle něj Řecko musí eurozónu opustit. "Zemi nepostaví zpátky na nohy ani radikální úsporná opatřen," míní. Věřitelé budou podle něj muset Řecku odpustit minimálně polovinu dluhů.
Issing rovněž varoval, že dluhovou krizí by se mohly nakazit další členské země eurozóny. Tomu je podle něj zapotřebí zabránit, protože například Itálie je "příliš velká na to, aby ji ostatní zachraňovali", napsala agentura DPA.
Daň se nelíbí Britům, Němci ji podporují
Proti novému odvodu se dříve kriticky vyjadřovali například Britové, ale také čeští politici. Britský ministr financí George Osborne na začátku měsíce varoval, že podobná daň povede k odlivu investic do New Yorku nebo Singapuru, což ohrozí velká evropská finanční centra.
"Zní to velice pěkně, nějaký malý poplateček za finanční transakce. Ve skutečnosti ale povede k jedinému výsledku: finanční instituce přehodnotí své působiště a opustí území Evropy a oslabí naši ekonomiku," myslí si i český europoslanec Jan Zahradil.
Za další hrozbu kritici označují skutečnost, že nová daň ještě zpomalí pokrizové oživení bankovního sektoru.
Podporu dani naopak vyjadřují Francie a Německo. Kladně se vyjádřil také komisař pro daňové otázky Algirdas Šemeta. Evropská unie se podle něj stane pouze předběžcem při zavádění podobné daně na celosvětové úrovni.
Podle prezidenta Komise je bankovní daň také dobrým způsobem, jak potrestat bankéře, kteří se na krizi podíleli. Tento plán ale podle kritiků nevyjde.
"Nebudou to banky, ale my, obyčejní zákazníci, kdo nakonec zaplatí," píše komentátor magazínu Forbes s tím, že banky vyřeší problém zavedením nových poplatků a zvýšením těch současných.
Tobinova daň se má týkat všech transakcí na devizovém trhu. Předpokládá se, že u obchodu s akciemi nebo dluhopisy bude činit 0,1 procenta objemu transakce. V případě derivátů by se mělo jednat o 0,01 procenta.
