Nomura zažalovala Českou republiku kvůli tomu, že neochránila dostatečně její investici. Ta byla podle bankovní skupiny zmařena ve chvíli, kdy se IPB ocitla pod nucenou správou. Jako odškodné žádá 40 miliard korun.
O penězích až příště
Arbitři uvedli, že stát neochránil investici tím, že v devadesátých letech nepodpořil IPB finančně, podobně jako jiné banky, nucená správa důvodem prohry Česka není. O finanční náhradě budou arbitři rozhodovat až ve druhém kole. To bude mít vliv na další vývoj.
"S důvěrou očekáváme další jednání, ve kterém bude stanovena výše škody, již nám bude muset Česká republika uhradit," uvedl Jiří Hrabovský, mediální zástupce Nomury, v reakci na zprávu o rozhodnutí arbitrů.
Podle dřívějšího prohlášení ministra financí Bohuslava Sobotky neexistuje žádný důvod, proč by ČR měla této bance něco platit. Podle něj je pravda na straně ČR, protože IPB neměla v okamžiku uvalení nucené správy žádnou hodnotu.
"Ta banka měla zápornou hodnotu a není žádný důvod, proč by měla Česká republika cokoli komukoli platit," uvedl dříve pro ČTK.
"Dnešní rozhodnutí je nepochybně zklamáním, protože neodpovídá úsilí, které český stát vynaložil nejen na řešení kauzy IPB, ale také při vysvětlování veškerých souvislostí celého případu," uvedl v reakci na rozhodnutí arbitrů Sobotka.
Nomura se soudí i s ČSOB
Dnešní rozhodnutí by mohlo ovlivnit i průběh druhé arbitráže. Tu vede zase Česká republika proti Nomuře a žádá jako odškodné 263 miliard korun. Dnešní Lidové noviny s odvoláním na ministra financí Bohuslava Sobotku píší, že částka 263 miliard byla pouze původním odhadem Fondu národního majetku; v průběhu sporu byla provedena konkrétnější kalkulace škody na úroveň 111 miliard.
Kromě arbitráží se státem vede Nomura ještě dva další spory s ČSOB, která IPB odkoupila. "Jeden soud je veden pod hlavičkou nekalé soutěže o 30 miliard korun," uvedl mluvčí ČSOB Milan Tománek. "Druhý spor je arbitráž ve Vídni. Tu vede "pohrobek" IPB, tedy IP Banka kvůli pochybení nuceného správce," dodal.
Přímý vliv by dnešní verdikt na tyto kauzy mít neměl. "Vídeňský spor má naprosto jiný základ. A ve sporu s nekalou soutěží si myslím, že bude hrát roli až rozhodnutí o odškodném," sdělil deníku Aktuálně.cz právnický zdroj obeznámený se situací pod podmínkou anonymity.
"Na základě v zásadě stejných dokumentů a argumentů rozehrála Nomura více sporů o stejné odškodné. Není zřejmé, proč v tomto případě o deset miliard slevila. Nicméně je to, jako by měla více želízek v ohni s tím, že něco vyjde," vysvětlil.
Česká národní banka uvalila se souhlasem ministerstva financí 16. června 2000 na IPB nucenou správu.
Mertlík: Hrozila krize
"Hrozila rozsáhlá finanční a makroekonomická krize v české ekonomice," řekl deníku Aktuálně tehdejší ministr financí Pavel Mertlík.
"Podle odhadů ČNB by krach IPB bez udržení této banky v chodu znamenal ztrátu dvou až čtyř procent hrubého domácího produktu," dodal Mertlík, který je dnes hlavním ekonomem v Raiffeisenbank.
Uvalení nucené správy a následný rychlý odprodej novému investorovi vidí Mertlík dodnes pozitivně. "Pokud se vyskytne systémová krize v bankovním sektoru, nelze ji řešit jinak, než banky udržet v chodu," míní.
Hned 19. června tak byla podepsána dohoda s ČSOB, že převezme IPB. Stát k tomu poskytl záruku za aktiva IPB.
"Rychlý převod na strategického investora byl nezbytný, aby lidé neztratili zcela důvěru v banku a nevybírali další a další vklady," píše se v důvodové zprávě ČNB ke kauze.
Bývalí manažeři IPB a také opoziční ODS jsou ale toho názoru, že banka byla schopna fungovat a nucená správa byla příčinou konečného krachu.
