Praha - Poslanci se chystají přijmout novelu, která v důsledku může znamenat vážné ohrožení pro zdraví člověka. Chtějí uvolnit prodej antibiotik pro léčení hospodářských zvířat. Z masa a mléka však antibiotika proniknou do lidského organismu - člověk si tak bude mimoděk zvyšovat vlastní odolnost proti těmto lékům.
Pozměňovací návrh novely zákona o lécích, který volný prodej mimo lékarny zavádí, budou poslanci projednávat ve druhém čtení už tento týden. "Kromě jiného se týká volného prodeje dezinfekční prostředků, antibiotik a hormonálních prostředků pro hospodářská zvířata," upozornňuje člen představenstva Komory veterinárních lékařů (KVL) Petr Matušina.
"V důsledku to může znamenat totální likvidaci zemědělských podniků," soudí.
Ohrožení nezávadnosti
"Je to každopádně ohrožení řetězce zdravotní nezávadnosti bílkovin živočišného původu," potvrzuje dřívější tajemník Ústřední komise na ochranu zvířat proti týrání (ÚKOZ) Zdeněk Burda. Žádná z evropských zemí, kromě Slovenska, nemá také podle jeho slov liberalizován obchod s antibiotiky a hormony tak, jak se předpokládá v poslanecké podobě novely zákona.
Původní vládní návrh uvolnění těchto látek mimo kontrolní síť nepředpokládal. "Hormony a antibiotika jsou v zahraničí jednoznačně na předpis," zdůrazňuje Burda.
Podle dnešního společného prohlášení chovatelských svazů je ale způsob prodeje veterinárních léčiv, který novela zavádí, v ostatních zemích unie běžnou praxí. "Chovatel může koupit lék jen na základě předpisu vystaveného veterinárním lékařem," tvrdí chovatelé.
Podle výkonného ředitele Svazu chovatelů holštýnského skotu Jiřího Motyčky tak nejde o nekontrolovatelné uvolnění prodeje veterinárních léčiv. "Pravým důvodem protestů KVL jsou marže, které veterinární lékaři mají z prodeje léčiv. Roční náklady na léky pro jednu krávu holštýnského skotu, jak vyplynulo z šetření svazu, činí v průměru 1 600 korun ročně. Při počtu krav v ČR jde tedy o 600 milionů ročně, z toho zhruba o třetinu by veterináři novelou zákona přišli," tvrdí Motyčka.
Za novelou zákona je přitom lobby chovatelů hospodářských zvířat, kteří by si uvolněním prodeje uvedených léčiv mohli zvýšit efektivitu produkce. Například by mohli zvířata zbavit včas různých parazitů, ale také vyléčit různé jejich infekce v samotném zárodku.
Podle Matušiny je to ale krátkozraká politika a zemědělci jsou sami proti sobě. Antibiotika v zemědělských produktech znamenají totiž jejich znevýhodnění na celém evropském trhu.
"Léčiva nakoupená ve velkém množství pro léčbu zvířat jsou velmi snadno zneužitelná, velmi snadno zcizitelná a jejich konečné použití nelze v praxi kontrolovat," uvádí ve svém prohlášení k novele KVL.
Lobby tlačí opakovaně
Podle expředsedy zemědělského výboru parlamentu Jaroslava Pešána není nicméně uvolnění prodeje těchto látek pro léčení hospodářských zvířat nic nového. "Takové pokusy už tu byly několikrát a vždy jsme je v minulosti dokázali odvrátit," konstatuje Pešán. Podle jeho názoru je ale například uvolnění prodeje dezinfekčních prostředků možné.
Kromě postupné neúčinnosti lidských léčiv by novela přinesla podle Burdy také další rizika.
"Antibiotika přítomná v mléce by zahubila veškeré bakterie, takže by z něj například nebylo možné vyrobit jogurty obohacené o kultury typu Lactobacillus a veškeré zakysané výrobky," připomíná Burda. "Ano, to je pravda. Neznám žádnou technologii, jak takové produkty vyrobit za přítomnosti antibiotik," potvrzuje Matušina.
Novelu zákona o lécích musí Česko přijmout na výzvu EU, která již pohrozila sankcemi za nesoulad tuzemské legislativy týkající se nakládání s léky v České republice se zákony Unie. Uvolnění prodeje léků pro hospodářská zvířata jejich distributory ale Brusel nenařídil.
To je iniciativa tuzemských poslanců, mimo jiné exministra zemědělství Petra Zgarby, na základě požadavků tuzemských chovatelů zvířat.
