Brno - Evropská komise ve středu večer schválila projekt centra vědecké excelence CEITEC (Středoevropský technologický institut) v Brně. CEITEC se tak stal prvním definitivně schváleným projektem centra vědecké excelence v Česku.

Centrum se má stát evropskou špičkou ve výzkumu a vývoji v biomedicíně, v pokročilých materiálech a technologiích. V Brně se tak spustí sedm výzkumných programů, pod které bude spadat třeba i vývoj vojenských nanorobotů, přístrojů na hledání nejlepších spermií, nebo samočisticích fasád budov.

Příjemcem dotace ve výši 5,2 miliardy korun z unijního Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace je Masarykova univerzita, která projekt předložila spolu s Vysokým učením technickým v Brně a dalšími brněnskými univerzitami a výzkumnými institucemi.

Přísunu miliard už nic nebrání

Definitivní tečku za téměř rok a půl trvajícím schvalovacím procesem udělal svým podpisem eurokomisař pro regionální politiku Johannes Hahn. Už předtím ministr školství Josef Dobeš (VV) podepsal dokument, který byl poslední podmínkou pro faktický start.

"Do přípravy projektu jsme investovali mnoho energie, času a finančních prostředků. O to větší máme radost z výsledku, který dokazuje, že jsme učinili krok správným směrem," řekl rektor Masarykovy univerzity Petr Fiala.

Unikátnost CEITEC spočívá v  propojení věd o živé přírodě s výzkumem a vývojem pokročilých materiálů a nových technologií, připomněla mluvčí projektu Petra Střítecká. V Brně tak vyroste významné evropské centrum vědy a vzdělanosti se zázemím pro špičkovou vědu.

Moderní laboratoře budou mít celkovou plochu dva a půl hektaru a vyrostou do roku 2014 v Univerzitním kampusu Bohunice a v areálu Pod Palackého vrchem v Brně. Unikátní přístrojové vybavení bude využívat na 600 vědců a odborníků z Česka i zahraničí, do výzkumných programů se zapojí až 1200 studentů.

Jižní Moravě vzroste HDP i prestiž

"CEITEC je investicí pro Brno a celý Jihomoravský kraj. Očekáváme, že celý region významně posune z hlediska ekonomického růstu a jeho prestiže v zahraničí," konstatoval Karel Rais, rektor Vysokého učení technického v Brně.

V sedmi výzkumných programech (seznam v boxu) budou v CEITECu vznikat inovativní vynálezy s  širokým uplatněním od výzkumných vojenských robotů a nanorobotů, přes speciální hydrogely, které dokážou spojit nalomené kosti pomocí injekční stříkačky, nebo zubní náhrady keramických a kovových materiálů šité pacientovi přímo na míru až po samočisticí nátěry budov.

Vědci budou také studovat lidskou mysl a mozek nebo dokonce technologie na vyhledávání nejrychlejších a nejkvalitnějších spermií. Na základě výzkumu lidských i zvířecích molekul a buněk probíhajícím v CEITECu dokážou lékaři včas a spolehlivě diagnostikovat infekční, onkologická a další závažná onemocnění.

Související

Brněnští studenti mají rekordní kampus

20 fotografií

Nositeli projektu CEITEC jsou Masarykova univerzita, Vysoké učení technické v Brně, Mendelova univerzita v Brně, Veterinární a farmaceutická univerzita Brno, Ústav fyziky materiálů Akademie věd a Výzkumný ústav veterinárního lékařství.

Dotaci má slíbenou i ELI

Schválení projektu CEITEC je tak velkou úlevou pro celé Brno. Příprava náročného projektu evropského významu byla totiž velmi nákladná. Po nástupu ministra Dobeše a jeho personálních krocích v čele úřadu se CEITEC spolu s dalšími projekty dostal do velkého zpoždění a žadatelé začali mít obavy, zda se vůbec podaří ho uskutečnit.

V dubnu dostal v Bruselu zelenou i výzkumné centrum Extreme Light Infrastructure (ELI) ve středočeských Dolních Břežanech za bezmála sedm miliard korun. Tomu ale ještě chybí posvěcení ministerstva. Na schválení Bruselu čeká například ještě výzkumný projekt medicínského centra ICRC za 2,5 miliardy či ostravské superpočítačové centrum IT4Innovations za 1,8 miliardy.