Washington - Americké obavy z toho, že praskne další bublina, pokračují. Následný propad by se mohl jmenovat třeba "krize studentských půjček". Před nebezpečným zadlužováním vysokoškoláků v USA už nevarují pouze jednotliví ekonomové. Jejich čísla potvrdila tento týden i federální vláda.

Podle té přitom není alarmující pouze celková hodnota studentských dluhů - která loni přesáhla 1 bilion dolarů (21 bilionů korun). To je vyšší částka, než celá populace USA dluží na kreditních kartách. Více si Američané napůjčovali pouze v rámci hypoték.

Stále viditelnější podíl ovšem zaujímají půjčky od bank či jiných soukromých agentur, které jsou rizikovější. Ačkoliv se na celkovém dluhu nepodílejí ani pětinou, právě kvůli nim se může celý systém zhroutit.

Písnička se opakuje. Peníze dostal každý

Více než 850 tisíc studentů, kteří se u soukromých firem zadlužili, již totiž nedokáže splácet. Jejich celkový dluh přesáhl 8,1 miliardy dolarů (170 miliard Kč), uvádí studie amerického Úřadu na ochranu finančních zájmů spotřebitelů (CFPR).

Privátní společnosti se chovají mnohem benevolentněji, takže se na ně studenti obracejí hlavně tehdy, pokud nedosáhnou na půjčky, které nabízí vláda (ta na oficiálních stránkách studentských půjček mimo jiné zdůrazňuje, že nepůjčí nikomu, kdo měl v minulosti problémy se splácením).

Stejně jako během krize nemovitostí se ovšem zvrhla kontrola, kdo si může úvěr dovolit a kdo ne.

Došlo tedy k boomu půjček a výsledkem je 150 miliard dolarů (3,15 bilionu Kč), které nyní studenti privátním společnostem dluží. Pro ilustraci, v roce 2001 se jednalo o 5 miliard dolarů a ještě v krizovém roce 2008 o 20 miliard dolarů.

"Příliš mnoho studentů si vzalo od soukromého sektoru peníze, které si nemohli dovolit, a často více, než potřebovali," kritizuje šéf CFPB Richard Cordray.

Věřitelé dluhy prodali

Jak list USA Today připomíná, soukromé firmy se na rozdíl od vládních agentur pramálo starají o to, zda zvládne dlužník svému závazku dostát, či ne. V ohrožení přitom nejsou pouze studenti či jejich rodiny, kterým hrozí platební neschopnost, ale také věřitelé. A ve značné části případů se nejedná o banky nebo agentury, které původně peníze poskytly.

Stejně jako v případě hypotečních úvěrů tu totiž řadu let docházelo k sekuritizaci. Poskytovatelé úvěrů seskupili různě kvalitní půjčky do balíčků, které prodali dál. Kdo přesně do tranší investoval, zatím není známé. V případě hypoték to ale byly mnohdy obrovské finanční společnosti či penzijní fondy, jejichž kolaps by zasáhl celý peněžní systém.

Ačkoliv se tedy krize odehrává v soukromém sektoru, federální vláda ji nepřehlíží. "Musíme začít dělat více pro to, aby se na studenty, kteří se zadlužili u soukromých zdrojů, vztahovala stejná ochrana jako na ty, kteří si půjčili od nás," vzkázal ministr školství Arne Duncan.