Přitom podle původního návrhu předešlé vlády Jiřího Paroubka měl mínus státní kasy být jen 74,4 miliardy korun.
Podle aktuální prognózy daňových odborů ministerstva financí však nelze v letošním roce počítat s vyššími příjmy z daní. Ty měly podle původní prognózy ministerstva vzrůst o deset miliard korun. Nyní ovšem odhady počítají spíše s tím, že stát na daních letos získá o 2,5 miliardy korun méně, než plánoval.
Navíc podle zprávy o plnění rozpočtu, kterou vláda dnes projednala, letos schodek rozpočtu nebude plánovaných 74,4 miliardy korun, nýbrž 90 miliard korun. Důvodem nárůstu je předčasná úhrada záruky vůči ČNB a vyšší výdaje na důchody v celkové výši 25 miliard korun.
"Připočteme-li tedy k částce 90 miliard korun výše uvedená fakta, pak výsledný schodek může překročit 100 miliard korun," uvedl Tlustý.
Překvapení to není
Chybějící miliardy z daní analytiky příliš nezaskočily. "Klesající dynamiku daňových příjmů je možné pozorovat již několik měsíců," uvedl pro ČTK Pavel Sobíšek z HVB Bank.
Pavel Kohout z PPF navíc dodává: "Odhadovat daňové příjmy je velmi složité. Jde o odhady s určitou mírou přesnosti nicméně rozhodně ne absolutní. Ministerstvo financí používá velmi konzervativní odhady a většinou výběr daní naopak podcení. Že je to jednou za čas obráceně není žádný div," popírá, že by se jednalo o pochybení úředníků či bývalého ministra.
Že se občas odhady netrefí dokládají i poslední čísla ze statistického úřadu. Ještě v dubnu se z čísel zdálo, že deficit vládních institucí bude necelých 77 miliard korun, nejnovější čísla ale ukazují, že to je zřejmě o třicet miliard víc.
Za nebývale velkými úpravami stojí především horší výběr daní, než se předpokládalo. Na DPH se vybralo méně o deset miliard, výběr daně z příjmu byl nižší o více než čtyři miliardy.
Tím se však poměr deficitu k hrubému domácího produktu dostává z 2,59 procenta na 3,62 procenta, čímž o více než půl procenta překračuje limit tří procent, který je stanoven jako hranice pro přistoupení do eurozóny.
I stomiliardový rozpočtový schodek vládní kasy by Česko zavedl mimo maastrichtská kritéria. Sám o sobě by totiž překročil tři procenta HDP, a to ještě nejsou k tomu započítané další vládní instituce.
Stačí trochu šetřit
Nižší výběr daní je podle stínového ministra financí Bohuslava Sobotky způsoben větším dopadem společného zdanění manželů a zavedením daňových paušálů pro živnostníky do státního rozpočtu, než se čekalo. "Polepšili si rodiny s dětmi a živnostníci na úkor příjmů státního rozpočtu," sdělil ČTK Sobotka.
Magickou stomiliardovou hranici ale podle odborníků není vůbec nutné překročit. "Klíčový bude prosinec, kdy resorty utrácejí nejvíc," uvedl Aleš Michl z Raiffeisenbank. Tehdy se totiž ministerstva snaží utratit zbytek peněz, který jim byl na daný rok přidělen.
"Bude-li mít příští premiér ekonomického ducha, zkrotí požadavky resortů a stlačí schodek pod sto miliard," říká Michl, který působil na Úřadu vlády u vicepremiérů pro ekonomiku Martina Jahna i Jiřího Havla.
Podle něj je především nutné, aby se politici přestali zaměřovat na příjmovou stránku rozpočtu a konečně přistoupili k podstatným škrtům. "Když nejsou škrty, pak každý výpadek příjmů bolí dvojnásob," dodává Michl.
