Praha - Policie chce obžalovat jednoho z vysokých manažerů elektrárenského giganta ČEZ před soudem. Navrhla žalobcům, aby postavili před soud Alana Svobodu, jehož viní z trestného činu zneužívání informací v obchodním styku.

Za to Svobodovi hrozí dva až osm let vězení. Návrh na podání obžaloby byl předán pražskému městskému státnímu zastupitelství, řekl dnes ČTK policista obeznámený s vyšetřováním.

"Mohu potvrdit, že dnes byl spis z našeho odboru hospodářské kriminality postoupen na Městské státní zastupitelství," uvedla pro deník Aktuálně.cz mluvčí pražské policie Eva Brožová.

Pokud Svoboda před soudem opravdu skončí, půjde o první případ svého druhu. V zahraničí jsou šéfové firem za podobné delitky přísně trestáni. V Česku zatím žádnému vysoce postavenému manažerovi zneužití informací v obchodním styku prokázáno nebylo.

"Stanovisko policie nemáme dosud k dispozici. Je tudíž proto trošku s podivem, že se ho dozvídají dříve média než můj klient. Policie zřejmě předala spis státnímu zástupci, protože vyčerpala své možnosti dokazování. Přitom ani jedna část obvinění, tj. že Svoboda disponoval dopředu informacemi, které by byly zásadní pro rozhodování subjektů na trhu, a že je vědomě zneužil, nebyla dle našeho názoru, a to ani částečně, prokázána," uvedl v tiskovém prohlášení právník Svobody Radek Pokorný.

"Policie se však asi domnívá, že vzhledem k tomu, že se jedná o první takový případ v ČR, a tudíž by měla být kauza posuzována dle praxe států EU, musí další postup posoudit státní zástupce. Jedná se proto pouze o procesní úkon po více jak 14 měsíčním šetření, kde dle našeho názoru nebyly prokázány žádné nové skutečnosti na podporu obvinění, naopak poskytly řadu důkazů o tom, že trestný čin spáchán nebyl," dodal Pokorný.

Když vloni policie zahájila vyšetřování, odstoupil dočasně Svoboda z představenstva. Tehdejší ministr průmyslu a obchodu Milan Urban naznačoval, že jeho ministerstvo jako hlavní akcionář by na podobném kroku trvalo, pokud by to neudělal Svoboda sám.

I nyní je ministr zneklidněn. "Považuji tuto zprávu za závažnou. Nicméně považuji za nezbytné vyčkat na rozhodnutí státního zástupce," uvedl pro deník Aktuálně.cz ministr Martin Říman.

"Společnost ČEZ nemá žádné informace o tom, že by se v případu objevily nové skutečnosti, které by změnily právní názor, opírající se o posudky renomovaných právních autorit a forenzní šetření, které máme k dispozici. Ty jsme připraveni v případě zájmu poskytnout policii či státnímu zastupitelství. Alan Svoboda po sdělení obvinění opustil představenstvo a jeho případný návrat není na pořadu dne," řekl deníku Aktuálně.cz v reakci na dnešní informace generální ředitel společnosti Martin Roman.

Dodal, že ČEZ již před dvěma roky v zájmu ochrany manažerů zpřísnil pravidla nákupů vlastních akcií tak, aby nemohlo dojít k podobným nejasnostem.

Vinu popírá

Svoboda čelí podezření, že při obchodování s akciemi ČEZ ještě jako obchodní ředitel firmy zneužíval vnitřní informace. Zneužitím informací si podle policie při prodeji akcií ČEZ vydělal 1,6 milionu korun. Svoboda ale popírá, že by se dopustil nezákonného jednání. Podezřelou operaci s akciemi údajně uskutečnil prostřednictvím obchodníka s cennými papíry.

Svoboda na žádost majoritního akcionáře ČEZ, státu, odstoupil z představenstva společnosti.

Podle obvinění si Svoboda neoprávněným využitím informace, kterou získal díky svému postavení v ČEZ, údajně přišel zhruba na 1,6 milionu korun. Případ se vztahuje k předloňskému roku. Podle Svobody se týká nákupu 7500 akcií ČEZ v dubnu, těsně před zveřejněním čtvrtletních výsledků elektrárenské firmy, květnového pořízení dalších 10 tisíc akcií a červnového prodeje tohoto balíku cenných papírů ČEZ.

Svoboda se hájí tím, že při dubnovém nákupu akcií neznal čtvrtletní výsledky, a kdyby chtěl informace zneužít, musel by akcie prodat ihned po zveřejnění čtvrtletních výsledků, a ne až v červnu.

Svoboda také tvrdil, že na informacích nevydělal 1,6 milionu korun, ale že naopak v období do proniknutí zpráv o čtvrtletních výsledcích ČEZ na trh ztratil přes 40 tisíc korun a jeho ztráta se o několik dní později zvýšila na 200 tisíc korun. Všechny obchody s akciemi ČEZ prý nahlásil Komisi pro cenné papíry, která jeho transakce prověřovala.

V zahraničí i přísněji

Zneužívat interní informace při svém obchodování se ve světě nevyplácí. Ve Spojených státech hrozí za tak zvaný insider trading až odnětí svobody nebo vysoké pokuty, které případný zisk z takové transakce smažou.

Své o tom ví například guru životního stylu amerických žen v domácnosti Martha Stewartová. Soud ji usvědčil ze lhaní vyšetřovatelům, kteří prověřovali její obchod s akciemi. A nakonec ji nenechal obnovit proces kvůli zneužití interních informací. Podnikatelka, která patří mezi nejbohatší lidi světa, šla na pět měsíců za mříže. Dalších pět měsíců si "odkroutila" v domácím vězení.

Střet zájmů a přístup k interním informacím se spolu s účetními machinacemi proplétaly také proslulou kauzou Enron. Jeho šéfové Kenneth Lay i Jeffrey Skilling byli kromě toho, že věděli o "nesrovnalostech" v účetnictví, odsouzeni pro pozoruhodné prodeje akcií. Měli prodávat těsně před tím, než firma ohlásila krach.

Bývalý šéf Enronu Jeff Skilling jde v doprovodu stráže k houstonskému soudu | Foto: Reuters/J.Mitchell

ČTĚTE VÍCE: Vládce Enronu dnes pojídá sekanou - Jak dopadl jeden ze strůjců pádu Enronu.

Ani korunní svědek obžaloby, bývalý finanční ředitel Andrew Fastow, nebyl bez poskvrny. Přeléváním mnohamilionových částek mezi Enronem a svými firmami LMJ I a LMJ II, kryl na povel Laye a Skillinga díry v účetnictví ve své době sedmé největší korporace v Americe. Fastow si za své svědectví vyjednal ale s prokuraturou nižší trest, konkrétně deset let odnětí svobody.

Americká komise pro cenné papíry SEC dokonce motivuje k odhalování podobných podvodů. Ten, kdo na podezřelou transakci upozorní, dostane až desetinu udělené pokuty.

Evropa postihuje "insider obchody" také. Státy Evropské unie k tomu navíc zavazuje směrnice o zneužívání trhu. Manažeři podle ní musí hlásit obchody s akciemi vlastní firmy do pěti dní od uskutečnění.

Výše transakce se ale liší v jednotlivých státech. Ve Velké Británii, Lucembursku či Švédsku chtějí regulátoři vědět o jakémkoliv pohybu, který manažer provádí a mohl by ovlivnit akcie či fungování firmy. Německému úřadu stačí vše od výše pěti tisíc eur. Švýcarsko, které stojí mimo evropský klub, má pravidla ještě volnější - limitní částkou je sto tisíc franků.

Nejtvrdší postihy pak mají Irsko a Velká Británie. V Irsku hrozí manažerům za "obyčejné" machinace s akciemi pokuta ve výši 2,5 milionu eur, za tunelování je to už odnětí svobody v řádu několika let. Spojené království vězením trestá již nedovolený prodej akcií, a to až dvěma roky za mřížemi.