Už devět let objíždí 52 horských obcí na Šumavě se svou pojízdnou prodejnou Václav Pinkas ze Sušice. Je jedním z posledních tří podnikatelů, který u tohoto způsobu prodeje na Klatovsku vydržel. Dříve jich přitom region objíždělo několik desítek.

Výjimkou je už také Petr Juračka z Třebíče, jehož pojízdná prodejna uzenin krouží po Vysočině a jižní Moravě.

Obchodů a pojízdných prodejen totiž ubývá. A to přesto, že se mnohé obce snaží prodejny a pojízdné obchody dotovat. Za deset let tak například zmizela ze šumavských obcí třetina obchodů.

A ze 115 pojízdných prodejen Svazu českých a moravských spotřebních družstev, které jezdily po českém a moravském venkově na počátku devadesátých let, nezůstala fungovat ani jedna.

Někde se už nejezdí

Jsou regiony, kde už kdysi velmi rozšířené pojízdné prodejny nejezdí vůbec. Loni v září ukončila provoz poslední pojízdná prodejna v Beskydech. Jednotě se rozvoz zboží na beskydské samoty - kvůli drahé naftě - definitivně přestal vyplácet.

Ty, kteří u tohoto způsobu podnikání zůstávají, drží zatím nad vodou právě dotace. Například město Dačice dalo za zásobování osmi odlehlých částí města provozovateli obchodu na kolečkách 24 tisíc korun. A ty mu pomohly  vyrovnat se s konkurencí obchodních řetězců.

Podbořany zase navýšily dotaci pojízdné prodejně z původních patnácti na dvacet jedna tisíc korun. Díky dotacím od obcí přežívá také poslední prodejna na kolech, kterou pro třicet šest obcí provozuje Jednota Třešť.

Ani dotace ale nepomáhají všude. Jen třikrát přijela do obce Babylon na Domažlicku pojízdná prodejna, která měla nahradit prodejnu potravin zavřenou letos na jaře. Za každou návštěvu auta s potravinami se obec zavázala zaplatit asi dvě stě padesát korun.

"Podle provozovatele prodejny neměli lidé zájem a bylo zbytečné, aby za ni obec platila," uvedl bývalý starosta obce Miroslav Janiurek.

O pojízdních prodejnách se mluvilo i v kampani před letošními senátními volbami. Komunistický kandidát Jan Mudra, který neúspěšně kandidoval na Rokycansku, sliboval, že pokud se stane senátorem, tak se zasadí, aby do obce Hradiště jezdila pojízdná prodejna.

"Tam dokonce musí starosta lidem vozit nákupy autem, protože tam není jediný obchod," uvedl Mudra.

Podobně jako provozovatelé pojízdných prodejen jsou na tom i podnikatelé, kteří si na vesnicích otevřeli svoje obchody.

"Obchod na venkově se prostě nevyplatí. Jsme nuceni provoz našeho obchodu ukončit, konkurence supermarketů je velká," vysvětlili v týdeníku Klatovska uzavření své prodejny obchodníci Josef a Jiřina Novákovi z Kolince.

Podle ekonoma Karla Pospíšila nemohou malé obchůdky ani pojízdné prodejny obchodním řetězcům konkurovat. "Vůbec ne cenou, jsou dražší, a lidí, kteří v nich nakupují, stále ubývá. A ztrátové tyto obchody byly i za socialismu. Je ale také pravda, že na vesnicích žijí staří lidé, kteří nemohou jezdit do obchodů do měst, ale bude stále více na obcích, aby jim zásobování zajistily," řekl Pospíšil.

Řetězce jdou do malých měst

A odborníci upozorňují na to, že se konkurence supermarketů a hypermarketů ještě přiostří, obchodní řetězce totiž míří do stále menších měst. Jenom v šumavské Sušici už nyní prodejní plocha obchodů zabírá na šest tisíc metrů čtverečních.

Obchodní řetězce podle odborníků zamíří i do měst s méně než pěti tisíci obyvateli.

"Prostor pro obchodní řetězce zůstává v obcích pod 5000 obyvatel. Nyní je v Česku zhruba 1300 prodejen velkých řetězců, pouze 20 jich ale připadá na tuto kategorii obcí, ve kterých přitom žije přibližně 37 procent českého obyvatelstva," uvedl Zdeněk Skála ze společnosti Incoma Research.

Tesco například svůj první malý supermarket otevřelo již v roce 2005 v Mikulově, který má zhruba 8000 obyvatel. Nyní má Tesco malé obchody také ve Vodňanech, Bechyni či Veselí nad Lužnicí.