Praha - Stát už nemůže podporovat ekonomiku a začíná šetřit. Z nejhoršího se však zotavuje exportní průmysl, tradiční tahoun zdejšího hospodářství.
Export překvapil i optimisty
Svědčí o tom data z prvních dvou měsíců, především ze zdrojů Českého statistického úřadu. Pokud se potvrdí v dalším období, přežije Česko krizi bez vážných škod.
Exportéři se v lednu probudili a proti prvnímu měsíci roku 2009 utržili o 14 miliard korun, tedy o osm procent navíc. Zdejší podniky prodávají přímo do ciziny skoro polovinu svých výrobků a tak se díky exportní injekci meziročně zlepšily tržby celého průmyslu, poprvé od podzimu 2008.
Obrat v průmyslu má pozitivní dopad na trh práce. V únoru přibylo jen devět tisíc nezaměstnaných, loni v únoru jich bylo navíc 31 tisíc. Takové srovnání je zároveň příslibem, že se v březnu nezaměstnanost sníží a nepřekročí tak magickou hranici deseti procent. Na trhu práce je už tradicí, že v březnu najde práci o deset tisíc lidí víc, než v únoru.
Zárukou, že podniky nebudou propouštět, může být rostoucí produktivita. Loni počátkem roku propadla o pětinu a to mělo za následek dramatické snížení stavů ve firmách. Letos v lednu však produktivita vyrostla o desetinu a k dalším personálním škrtům tak nemají v průmyslu důvod.
Stavebnictví v troskách
Povzbuzení z exportu přišlo v pravou chvíli, protože těžké časy začaly doléhat na státní sektor. Vláda loni zvýšila platy svým zaměstnancům o šest procent, obdobně vyrostly mzdy i v odvětvích, které stát reguluje. Typickým příkladem je energetika. Zároveň o desítky miliard vyrostly sociální dávky.
Díky rostoucím příjmům většiny rodin vyrostla domácí spotřeba a poprvé v dějinách České republiky překročila polovinu hrubého domácího produktu.
Letos však stát podporu spotřeby omezuje a dokonce ji škrtí zvýšením daně z přidané hodnoty. Rodiny logicky omezují výdaje. Dokazují to údaje o inflaci, která od počátku roku vyrostla o 1,2 procenta. Tím však pouze reagovala na vyšší daně. Po odečtení dopadů vyšší DPH a spotřební daně za benzín se ceny snižují. Přesně podle toho, jak klesá poptávka.
Na úspornou politiku vlády doplatilo rekordním propadem stavebnictví. Lednový pokles produkce o pětinu oproti loňskému prosinci vysvětlují statistici tím, že Česko letos zažilo opravdu chladný leden.
Ovšem potíže s počasím pouze odhalily dosavadní trend, ze kterého vyplývá, že meziroční pokles stavby nových bytů padá stále rychlejším tempem. V lednu to bylo meziročně o víc než o 42 procent, ovšem už loni v prosinci o 33 procent.
Loni se dařilo výpadek v bytech dorovnat státními investicemi do infrastruktury, ty však v lednu zůstaly na loňské úrovni a podle schváleného rozpočtu by se neměly zvyšovat ani v dalších měsících.
Pomocná ruka Francouzů a Italů
Loni spasily českou ekonomiku státní dotace, letos převezme roli zachránce exportní průmysl. Optimismus ekonomů ohrožuje pouze jeden údaj. Lednový vývoz vyrostl o čtrnáct miliard, z toho však deset miliard zajistil prodej automobilů a jejich komponentů.
Přitom se očekávalo, že právě v lednu doběhne západoevropské šrotovné. Riziko dalšího výpadku automobilového exportu nejde vyloučit, jak dokazují podrobnější údaje ze zemí největších obchodních partnerů. Například Německo odebíralo před krizí auta a díly v ceně přes třináct miliard korun, loni v lednu poklesl odbyt na sedm miliard a letos se vylepšil jen o dvě miliardy.
Čtyřmiliardový německý výpadek po odeznění šrotovného vyrovnávají Britové, kde odebírají stejně aut jako před nástupem krize, a především Francouzi s Italy, kteří platí českým exportérům dohormady o tři miliardy víc, než před krizí. Český exportní růst proto může zpomalit, až skončí podpory v Británii, Francii a Itálii.
