Praha - Za zájezd k moři do dnešního Chorvatska platili Češi v době, kdy padl komunismus, stejné tři tisíce korun jako dnes. Tehdy to ovšem byl měsíční plat, dnes sotva jeho šestina.
Sametová revoluce změnila životy většiny Čechů radikálně, a platí to i o způsobu, jak cestují a jak tráví dovolenou.
Asociace cestovních kanceláří připomněla, že do roku 1989 v tehdejším Československu prodávalo zájezdy jen pět státních firem. Češi nejčastěji vyráželi do tehdejší NDR a do Sovětského svazu. Největší šťastlivci si dopřáli moře: v Bulharsku, Rumunsku, nebo - pokud získali státní příděl deviz - v Jugoslávii.
Srovnání cen (zdroj: AČCK) | 1990 | 1997 | 2009 |
Týden autem v Chorvatsku | 3 000 | 3 000 | 3 000 |
Poznávací zájezd busem do Paříže | 4 000 | 5 000 | 5 000 |
Letecky do Egypta | 25 000 | 18 000 | 13 000 |
Ten, kdo se chtěl podívat na západ, musel být v první řadě politicky "spolehlivý" a musel vystát frontu i přes noc před cestovní kanceláří, připomíná Tomio Okamura ze zmíněné asociace. Většině lidí se reálně nabízel jediný způsob dovolené: chalupa či chata.
Zhroucení komunismu v roce 1989 přineslo prudkou změnu. A také cestovatelský boom. Na zápas se pořádaly zájezdy, při nichž lidé přespávali i ve spacácích v parku v Paříži.
I to se za dvacet let změnilo. Většina lidí už dnes žádá jako normu all inclusive. Řízky a paštiky, které si Češi vezli s sebou, nahradily profesionální služby hotelů a pensionů.
Důležitý moment přišel v roce 1997, připomíná Okamura. Zavedení charterových letů, které si mohlo dovolit více lidí.
"Lze říci, že jsme v posledních deseti letech dohnali, co se zájezdů do zahraničí a jejich kvality týče, vyspělou Evropu," tvrdí Okamura. "Ceny zájezdů (mimo leteckých) zůstaly za posledních dvacet let víceméně na stejné úrovni, ovšem hlavním důvodem dostupnosti a velkého zájmu o cestování mezi českými občany jsou především několikanásobně vyšší průměrné příjmy obyvatel," napsal Okamura.