Ministerstvo práce a sociálních věcí dnes odeslalo svůj návrh k vnějšímu připomínkovému řízení. K výši minimální mzdy teď budou moci říct své výhrady odbory nebo zaměstnavatelské svazy. Vláda by návrh měla projednat návrh do konce listopadu.

"S jednorázovým zvýšením mzdy o pět procent se dá počítat jako s relevantním," říká Jaromír Drábek, prezident Hospodářské komory, která se k návrhu bude vyjadřovat.

Návrh však obsahuje ještě další zvýšení mzdy od července, a to na 8135 korun. Minimální mzda by tak za od jejího posledního zvýšení v lednu 2004 vzrostla o 13 procent. To ale Drábek odmítá: "Poškodí to zejména slabší regiony, kde je dnes minimální mzda nastavená tak, že nekvalifikovaní zaměstnanci velmi těžko hledají uplatnění na trhu práce."

Škromach chce, aby lidé více pracovali

"Lidem by se mělo vyplatit pracovat. Neměli by spoléhat na příjmy ze sociálních dávek," říká ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach. Být nezaměstnaný a pobírat dávky se totiž lidem podle ministerstva často vyplatí víc, než kdyby pracovali za minimální mzdu.

Podle Jaromíra Drábka však některé firmy nejsou ochotné tak velké mzdy platit. "Nejvíce to poškozuje právě lidi, kteří jsou nekvalifikovaní a hledají zaměstnání, protože za těch podmínek je žádná firma nezaměstná," namítá Drábek.

V polovině roku by navíc měl začít platit zákon o životním a existenčním minimu a zákon o pomoci v hmotné nouzi, které nyní projednává Parlament. Od nich si společně s vyšší minimální mzdou Škromachovo ministerstvo slibuje ještě větší motivaci lidí k práci.

Ministerstvo uvádí, že dalším důvodem zvyšování minimální mzdy jsou rostoucí životní náklady. "V roce 1998 byla úroveň čisté minimální mzdy o 30 % nižší než životní minimum samostatně žijící osoby. V současné době přesahuje minimální mzda v čistém vyjádření životní minimum o 35 %, což je bezesporu pozitivní fakt," říká ministr Škromach.

Co je minimální mzda

Minimální mzda je nejnižší peněžité plnění, které je zaměstnavatel podle zákoníku práce povinen poskytnout zaměstnanci za vykonanou práci. Výši a podmínky pro její poskytování stanovuje vláda svým nařízením. Naposledy se zvýšila 1. ledna 2005, kdy stoupla z 6700 na 7185 korun.

Společně s vyšší mzdou budou muset zaměstnavatelé zaplatit za zaměstnance větší zdravotní pojištění: minimální odvedená částka, která se počítá právě z minimální mzdy, bude nově 1034 korun místo dosavadních 970 měsíčně. Od července by pak podle návrhu ministerstva měla zvednout na necelých 1100 korun. Tolik budou muset platit i lidé, kterým zdravotní pojištění neplatí ani zaměstnavatel ani stát, například