Miliardy změní Brno, má tu vyrůst nové centrum

Tomáš Fránek
23. 6. 2008 23:30
U přesunutého nádraží vznikne nová čtvrť
Stávající hlavní nádraží v Brně
Stávající hlavní nádraží v Brně | Foto: Ondřej Besperát

Brno - Jde o investiční boom, jaký Brno ještě nezažilo - mezi historickým jádrem města a odsunutým hlavním železničním nádraží totiž investoři za výstavbu nových ulic, obchodů, hotelů a bytů utratí miliardy korun.

Zájem o to, kdo lukrativní a desítky let nevyužívané plochy zaplní, je obrovský: Městská společnost Jižní Centrum, která spravuje velkou část pozemků, bude mít z čeho vybírat.

Projekty: Austerlitz, Aupark, nádraží

Svůj projekt už představila Quinlan Private Golub, mezinárodní investiční a developerská společnost, která spravuje majetek v hodnotě asi 11,5 miliardy eur.

Ta chce v novém centru Brna postavit multifunkční projekt Austerlitz. Centrum má nést jméno podle místa slavné bitvy z roku 1805 a součástí bude také muzeum zabývající se tímto obdobím. Austerlitz Centrum zahrnuje rezidenční, maloobchodní a kancelářskou část.

Foto: Ondřej Besperát
Čtěte také:
Podvedli jste voliče! slyší radní v Brně kvůli nádraží

Rezidenční budovy budou na celkové rozloze 86 tisíc metrů čtverečních a ponesou jména velitelů francouzské, ruské a rakouské armády - Napoleon, Alexandr a František. Developer počítá také s výstavbou luxusního hotelu Jurys Inn, patřící síti Quinlan Private. Celková výše investice se má vyšplhat na 200 až 250 milionů eur.

"Chceme vybudovat opravdovou živoucí čtvrť, žádný kancelářský komplex, který se s koncem pracovní doby stává mrtvým místem," uvedl při představení projektu stavební ředitel společnosti Igor Klajmon.

Je také jisté, že kromě nákupního centra Vaňkovka, které je otevřeno od roku 2005 a vzniklo přestavbou staré továrny Zetor, vyroste ve čtvrti další velké nákupní centrum.

Budovat ho chce známá slovenská developerská společnost HB Reavis. Ta postaví svoje centrum Aupark na místě nynějšího parkoviště vedle autobusového nádraží Zvonařka. Do roku 2011 má lidem sloužit prvních více než třicet tisíc metrů čtverečních prodejní plochy, lidé se možná dočkají i nového bazénu nebo kluziště.

Byty chceme

A už se staví další komplex Trinity, kde budou byty, kanceláře a hotel.

Další projekt už představila i finanční skupina J&T, která už vlastní rozlehlý pozemek mezi ulicemi Opuštěná a Uhelná. V komplexu firmy budou kanceláře i byty. A hned naproti bude další velký projekt společnosti PDcz Magnum rakouského podnikatele Bernarda Hudeceka.

Foto: Ateliér Brno
Čtěte také:
Brno postaví stadion po vzoru kolosea. Za dvě miliardy

To, že investoři budou stavět v Jižním centru i byty, je podmínkou města. "Jižní centrum musí být živoucím místem. Nesmí dojít k tomu, že se s koncem pracovní doby vylidní," řekl před časem architekt Jaroslav Dokoupil, který zpracovával pro město urbanistickou studii Jižního centra.

A dominantou celé lokality má být přesunuté nové nádraží. To je nejkontroverznější budova celého projektu, proti přesunu nádraží dlouhodobě protestují lidé v Brně, část politiků i občanská sdružení. Přesun nádraží je už s největší pravděpodobností rozhodnutý, záleží však, kdy a jak se podaří sehnat miliardy korun na výstavbu nového uzlu.

Do přesunu nádraží ještě může zasáhnout soud, na něj se obrátily občanské sdružení.

 

Právě se děje

před 13 minutami

Roční výše příspěvku na podporované zdroje energie loni stagnovala na 45 miliardách

Roční výše poskytnutého příspěvku podporovaným zdrojům energie (POZE) loni v Česku činila 45,4 miliardy korun, stagnovala tak na podobné úrovni jako v roce 2019. Vyplývá to z dat, které na webu zveřejnil Operátor trhu s elektřinou (OTE). Od roku 2006 bylo na podporu POZE v Česku vyplaceno přes 430 miliard korun. Stát loni na dotaci přispěl 27 miliard korun, zbytek zaplatili zákazníci ve fakturách za elektřinu. Na kolik peněz přesně budou mít tyto zdroje v daný rok nárok, není stanoveno dopředu, záleží vždy na objemu výroby.

Většina podpory podle OTE loni tradičně mířila obnovitelným zdrojům energie, kterým bylo vyplaceno 43,2 miliardy korun, meziročně o 1,7 procenta více. Solární elektrárny obdržely 29,1 miliardy korun, bioplynové stanice sedm miliard korun, biomasa 3,3 miliardy korun, vodní elektrárny skoro 2,5 miliardy korun a větrné zdroje 1,3 miliardy korun. Zbytek vyplacené podpory získaly zdroje kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET), druhotné zdroje a teplo z obnovitelných zdrojů.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Hodnota veřejných zakázek loni stoupla na 715 miliard korun

Hodnota veřejných zakázek loni meziročně vzrostla o 5,5 procenta na 715 miliard korun. Její podíl na HDP meziročně vzrostl o 0,87 procentního bodu na 12,65 procenta. Vyplývá to z výroční zprávy ministerstva pro místní rozvoj (MMR), kterou v pondělí projedná vláda.

"Ačkoliv byl ekonomický vývoj České republiky v roce 2020 negativně poznamenán epidemií covidu-19, samotný rozsah trhu veřejných zakázek významně zasažen nebyl. Jde zřejmě o důsledek faktu, že výdaje na nákupy od externích subjektů byly ve veřejných rozpočtech naplánovány na podzim 2019. Tedy ještě v situaci, kdy žádná epidemie v České republice nebyla a ani nebyla předpokládána," uvádí MMR ve své zprávě.

Zdroj: ČTK
Další zprávy