Praha - Zemědělci volají po uvolnění zásob obilí. Jinak podle nich bude maso a zřejmě i pivo muset zdražit.
Rostoucí cena obilí totiž žene vzhůru náklady na chov jatečních zvířat a u krmného ječmene pro výrobu sladovnické suroviny také náklady na produkci piva.
Cena obilí stoupá
A zemědělci mají jasno: stojí za tím neochota ministerstva zemědělství uvolnit na trh část zásob obilí skladovaných Správou státních hmotných rezerv. To by totiž podle zemědělců, skladovatelů, zpracovatelů masa i výrobců piva znamenalo pokles cen surovin, z nichž se vyrábějí krmné směsi pro hospodářská zvířata, v případě krmného ječmene pokles cen sladovnické suroviny.
Jak přitom vyplývá z cen na Plodinové burze Brno, v porovnání se stejným obdobím loňského roku je v Česku nyní cena krmného obilí vyšší zhruba o patnáct set za tunu a stále stoupá. Zatímco například cena krmné pšenice činila na burze 20. prosince loňského roku 2 941 korun za tunu, 20. března letošního roku již dosáhla 3 639 korun.
Uvolnění zásob z hmotných rezerv je přitom podle ředitele Českomoravského sdružení organizací zemědělského zásobování a nákupu Jiřího Zedníka standardním krokem, jak rostoucí ceny obilovin snížit.
"Je to důležité především pro zemědělské podniky bez vlastní půdy, které si nemohou vyrábět krmné směsi samy a musí kupovat zbytečně drahé krmivo. Tím jim významně stoupají náklady," konstatuje Zedník.
Mezi typické zemědělské podniky bez půdy patří přitom chovatelé prasat, z jejichž iniciativy se nedávno uskutečnily protestní akce proti zahraničním dovozům masa. Část zemědělských podniků zaměřených na chov zvířat sice řeší podle tajemníka Agrární komory Jana Záhorky nedostatek obilí takzvanými zápůjčkami, ty ale cenu obilí na našem trhu nemohou ovlivnit.
Podle Zedníka navíc nejde o zápůjčky, ale o takzvané "rotace", které může zemědělcům poskytnout jen část skladovatelů, kteří zatím zemědělcům dodali zhruba 20 tisíc tun obilí. "K tomu, aby cena poklesla, by bylo třeba uvolnit na tuzemský trh zhruba 250 tisíc tun obilí," tvrdí Zedník.
Podle ředitele odboru hmotných rezerv SSHR Petra Holoubka je ale k takovému kroku nutné schválit dočasné snížení limitů strategických zásob ve vládě. "Uvolnit 250 tisíc tun obilí by pro nás ale problém nebyl, jsme schopni uvolnit i větší množství," konstatuje Holoubek.
Rezervy přitom skladují i krmný ječmen, takže jeho uvolnění na trh by znamenalo také pokles cen sladovnického ječmene, který je nutný k výrobě piva. "Bylo by to jedno z mála možných opatření, které by působilo proti stále rostoucím nákladům na výrobu piva," podotýká výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.
Ministerstvo: Mohou za to vývozy
Také výkonný ředitel Českého svazu zpracovatelů masa Jan Katina by uvolnění obilí na tuzemský trh přivítal. Stejně jako Veselý je přesvědčen, že by to zmírnilo tlaky na nárůst cen masa, který se podle jeho slov dá v průběhu první poloviny letošního roku očekávat.
Ministerstvo ale zásoby z hmotných rezerv uvolnit zatím nechce. Podle Hugo Roldána z odboru komunikace ministerstva bylo i přes problémy s výší a kvalitou loňské sklizně obilovin na vnitřním trhu dostatek a každý ze zpracovatelů si mohl u zemědělců zajistit potřebné množství surovin pro další užití za odpovídající cenu.
"Bohužel někteří zpracovatelé toto upozornění nebrali vážně a neustále nabízeli zemědělcům výkup obilovin za velmi nízké ceny tak, jak tomu bylo v předchozím období. Na tento fakt reagovali jiní obchodníci, především ze zahraničí a zemědělcům nabídli daleko vyšší cenu. To se projevilo okamžitým zvýšeným vývozem obilovin," uvádí Roldán.
Od konce června loňského roku tak bylo podle něj od nás vyvezeno více než milion tun obilovin, a tak vzrostly ceny krmného obilí.
"Současnou situaci tedy způsobili velké vývozy producentů obilí, kteří reagovali na nízké nabídkové ceny v tuzemsku. Ministerstvo proto nevidí důvod na toto tržní chování producentů reagovat iniciováním uvolňování státních hmotných rezerv," zdůrazňuje Roldán.
Skutečností ale je, že správa hmotných rezerv musí stejně obilí na svých skladech ze zákona obměňovat a navíc se předpokládá, že právě zásoby zemědělských surovin se v rámci restrukturalizace celkově sníží.
Jak navíc upozorňuje Zedník, okolní země, jako třeba Maďarsko nebo Německo, ze svých strategických zásob část obilí pro svůj vnitřní trh uvolnily, značná část dalších zemí použila pro snížení cen obilí uvolnění takzvaných intervenčních zásob. To v praxi znamená, že v zahraničí jsou aktuálně ceny krmných směsí nižší a tamní zemědělci mají tak nižší náklady na produkci jatečných zvířat.
