Praha - České, polské a maďarské bankéře a politiky vystrašil prudký propad měn.
Kurzy koruny (29,67), zlotého (4,93) a forintu (309) vůči euru se vesměs propadly na tříleté minimum.
Polský premiér Donald Tusk a maďarský ministr financí János Veres oznámili, že při dalším propadu začnou jejich vlády nakupovat eura, aby pokles zastavily.
Viceguvernér České národní banky Miroslav Singer pro změnu za stejným účelem v deníku E15 prohlásil, že se mohou zvýšit úrokové sazby.
Zabralo to. Dnes se euro prodávalo pod hranicí 4,80 zlotého, 29 korun a 305 forintů.
Koruna na mírném svahu
"Koruna přece jen oslabuje ze středoevropských měn pomaleji," vysvětluje hlavní analytik Raiffeisen banky Pavel Mertlík, proč se Češi omezili na reakci centrálních bankéřů. Zlotý od léta oslabil proti euru o 50 procent, forint o 40 procent a koruna o 30 procent.
Čechy oslabení měny nemusí děsit už z toho důvodu, že pro ně nemá tak zásadní politické následky, jako pro Poláky a Maďary.
"Vážné problémy by nastaly, kdyby měna oslabila na 32 korun za euro a setrvala tak několik měsíců. To ale není pravděpodobné," míní Mertlík, s nímž se shodují všichni ekonomičtí experti.
Dramatické zdražování podle odborníků nehrozí
Situace v Polsku a Maďarsku se oproti Česku liší tím, že se tamní domácnosti zadlužily v cizích měnách, zvláště v eurech a švýcarských francích. Lidé tak zčistajasna musejí splácet hypotéky, které jsou například o třetinu dražší než v dobách, kdy uzavírali smlouvy.
"To se Čechů netýká. U nás se v cizích měnách zadlužovaly převážně firmy. Jejich matky ale dnes své úvěry českým dcerám omezují kvůli krizi a tak se česká zadluženost v cizině zmenšuje," vysvětluje Mertlík, podle něhož se zvýšení splátek zahraničních dluhů nemusí bát ani česká vláda, která se proti změnám kursu zajistila.
Čechům nehrozí ani dramatické zdražování. "Slábne domácí poptávka a to tlačí na snižování cen, které by se mohly u zahraničního zboží po oslabení koruny zvyšovat," předpovídá Tomáš Vlk z banky Patria. Vinou slabé koruny výrazně nezdraží ani suroviny, protože jejich ceny jsou desítky procent pod svou obvyklou hodnotou.
Slabá koruna by naopak mohla pomoci vývozcům, když zlevní jejich výrobky v cizině. "Při propadu poptávky v západní Evropě ale nízké ceny českého zboží samy o sobě nestačí," upozorňuje Vlk.
Slabá koruna může podpořit export až při prvních známkách globálního ekonomického oživení.
| Čtěte blog ekonoma Aleše Michla: S korunou to teď bude jako v kasinu |
Jeden za všechny
Koruna podle expertů oslabuje vlivem potíží celého regionu.
"Měny středovýchodní Evropy slábnou z řady převážně racionálních důvodů. Ekonomiky vytváří vysoké deficity na běžných účtech s cizinou, v zahraničních měnách se výrazně zadlužují především firmy. Proto se investoři odvracejí a prodávají zlotý, forint i českou korunu," popsal důvody středoevropských těžkostí v polském deníku Gazeta wyborcza Lars Christensen z Danske Bank a upozornil na zásadní těžkosti zvláště v Pobaltí a na Ukrajině.
Podle Mertlíka je ovšem takový pohled na českou ekonomiku nespravedlivý. "Významné zahraniční zadlužení neexistuje. Banky jsou zdravé a vklady obyvatelstva jsou jejich aktivy kryty do výše 130 procent," zdůrazňuje.
Česko jako Ukrajina
Problém Čechů je v tom, že investoři mezi jednotlivými zeměmi regionu nerozlišují a Čechy hodnotí stejně jako Ukrajince, Bulhary, anebo Maďary.
Experti připouštějí pouze možnost, že měnová krize bude do Česka dovezena. Při 32 korunách za euro by zemi po několika měsících hrozila tzv. stagflace. Ceny dováženého zboží by se významně zvýšily, stát by propadal do dluhů a ekonomika by dál ztrácela tempo. Cesta z takové pasti obvykle trvá několik let.
Krizový vývoj vylučuje Česká národní banka, která stále nezměnila předpověď, podle níž se ještě letos bude euro prodávat laciněji, než za 26 korun. Podle prognózy banky Merrill Lynch se kurs ani ve třetím čtvrtletí nesníží pod 29 korun za euro.
