Brno - Pouze čtyři okresy v České republice se v lednu letošního roku musely obejít bez hypermarketu. Naopak - ve čtyřech okresech přesáhl rozsah hypermarketových ploch na tisíc obyvatel 200 čtverečních metrů. Vyplývá to z výsledků výzkumu společnosti Incoma Research.

"Na přelomu roku bylo v České republice v provozu 246 hypermarketů, které celkově disponovaly 1,16 miliony čtverečních metrů prodejních ploch a v roce 2008 dosáhly celkového obratu 141 miliard korun. V první polovině letošního roku stoupne celkový počet na 250 obchodů tohoto typu," uvedl František Diviš ze společnosti Incoma.

Obří obchody se stěhují i do menších měst

Mezi kraji vede v počtu hypermarketů jednoznačně Moravskoslezský s 37 obchody tohoto typu. Je to patnáct procent všech hypermarketů v Česku. Na druhém místě byl k letošnímu lednu kraj Ústecký s 25 hypermarkety a o třetí místo se podělily Jihomoravský a Středočeský kraj s 24 obřími samoobsluhami.

"Expanze hypermarketů se loni soustřeďovala spíše na menší města, nezastavila se ani u velikostní hranice 15 tisíc obyvatel. S ubývajícími volnými lokalitami ve větších městech se řetězce, provozující menší prodejny tohoto formátu ohlížejí i po těch menších. Měst s hypermarketem, která mají mezi deseti a patnácti tisíci obyvateli je v současnosti deset," uvedla za Incomu Martina Drtinová.

Největší počet hypermarketů v Česku provozuje společnost Kaufland, která jich zatím vybudovala 88, na druhém místě je pak Tesco s 57 prodejnami. Podle zjištění Incoma Research nakupuje především v hypermarketech 39 procent dotázaných lidí. V Olomouckém a Ústeckém kraji a v Praze je to dokonce víc než polovina respondentů.

Související

Tesco se mění v Máj, sorry v My

20 fotografií

"Zákazníci si je oblíbili především pro široký sortiment, dobrý poměr kvality a ceny, svou roli hraje stále se zlepšující dostupnost hypermarketů," konstatoval Diviš.

Odpůrci: je jich příliš mnoho

Pokračující, i když zpomalující, expanze hypermarketů však má i své stinné stránky. Problematikou hypermaketů a stále přibývajících nákupních center se již dlouho zabývá občanské sdružení Nesehnutí.

"Hlavním argumentem je to, že velkoplošné prodejny ovládají většinu trhu. Omezily tak možnost výběru mezi nákupem v hypermarketu a menším obchodě, která by na trhu měla existovat. Tato vyváženost však u nás chybí," vysvětlil Jiří Koželouh z Nesehnutí.

Hnutí ve svých výzkumech zjišťuje, že velká část nákupních center expanduje na úkor životního prostředí - ať už jde o zabírání úrodné zemědělské půdy, narušování prvků ochrany krajiny či zvyšování dopravní zátěže.

Největší koncentrace hypermarketů a s nimi spojených nákupních center totiž často vzniká na místech, která nejsou dostupná pěšky nebo hromadnou dopravou. "Je to otázka uspořádání měst. Hypermarkety a obchodní centra by měla vznikat v návaznosti na dopravní uzly hromadné dopravy nebo například na sídlištích, kde by měla svůj účel," dodal Koželouh.

Řetězce marketů jsou trnem v oku i českým malovýrobcům. Poplatky za místo v regálech jsou podle nich příliš vysoké a řetězce navíc často dávají přednost dovezenému zboží za nižší ceny.