Praha - Pokud Rusko a Ukrajina nezajistí dodávky plynu do Evropy, Evropská komise bude apelovat na evropské podniky, aby se společně obrátily na soud.
V Evropském parlamentu ve Štrasburku to dnes řekl předseda EK José Barroso
Kdo nakonec na krizi vydělává, a kdo na ní naopak tratí? Plynová krize podle všeho zatím nemá vítěze, jen poražené. "Mám pocit, že vítězem není nikdo, a to ani přímí konkurenti Gazpromu. Důvodem je, že plyn jako komodita ztratil část plusových bodů, které sbíral pro svou ekologičnost," vysvětlil deníku Aktuálně.cz analytik společnosti Cyrrus Jan Procházka.
Spor zasadil plynu, který je považován za palivo budoucnosti, tvrdou ránu. Objevují se první názory, že v budoucnu bude možné obejít se ve vytápění i bez něj. Hnutí Duha dnes vydalo zprávu, že podle svých propočtů i takzvané Pačesovy komise si například české domácnosti mohou vystačit se solárními kolektory a jiným zeleným zařízením.
| Čtěte: Jak se poučit z plynové krize? Blogeři hledají odpověď |
Rusko a Ukrajina se připravily o peníze
Těmito úvahami ztrácí Ukrajina i Rusko. Přicházejí jednak o kredit a také o peníze za prodej a dopravu plynu.
"Motivace rozvázat vazbu mezi plynem a ropou se podle mne nepovedla ani Kremlu, stejně jako snaha o způsobení nervozity a výraznější zvýšení ceny ropy i plynu na světových burzách. Prodejní vzorce Ruska budou stále muset počítat s 6-9měsíčními cenami ropy, lehkých a těžkých topných olejů atd," doplnil Procházka.
Minulý týden sice vyhnal nedostatek plynu v Evropě a válka v pásmu Gazy cenu ropy lehce nad 50 dolarů za barel, globální ekonomická recese ale brzy převážila a cenu černého zlata poslala opět dolů.
Některé podniky si přilepšily, ale jen mírně
Tržby z plynové krize si nakonec budou moci přičíst leda výrobci topných těles a prodejci biomasy na Balkáně.
Prodané množství plynu se zvedlo i norskému energetickému koncernu StatoilHydro. "Nicméně nelze mluvit o nějakých závratných výdělcích. StatoilHydro sice zvýšil objemy, musel ale zároveň odčerpávat ze zásobníků," dodal analytik společnosti Atlantik FT Petr Novák.
Energetické firmy se zlobí. Kolik bude žalob?
Šéfové čtyř hlavních importérů ruského zemního plynu do zemí EU - E.ON Ruhrgas AG, Gaz de France Suez, ENI Gas and Power Division a RWE Transgas - v pondělí Gazpromu a Naftogazu odeslali dopis, v němž označili úplné přerušení dodávek přes ukrajinskou tranzitní soustavu za "bezprecedentní a zcela neakceptovatelnou událost, která nemá v dlouhé historii mezinárodního zásobování evropských spotřebitelů ruským zemním plynem obdoby".
První žalobu proti Ukrajině kvůli přerušení dodávek plynu do zemí EU už podala u Evropského soudního dvoru maďarská energetická firma Emfesz. Po Naftogazu chce minimálně 30 milionů dolarů jako náhradu škody.
Odborníci čekají, že Evropský soudní dvůr může v dohledné době dostat žaloby od mnoha dalších firem i od soukromých osob, které v důsledku přerušení dodávek plynu do zemí Evropské unie mohly zaznamenat obchodní ztráty.
Transgas se sankcemi zatím vyčkává. "Nejsme spokojeni s tím, že náš obchodní partner nedodával zemní plyn podle svých závazků. Konečné závěry však bude možné posoudit až po úplném obnovení dodávek zemního plynu přes Ukrajinu do České republiky," řekl pro Aktuálně.cz Chalupský. "Základní princip však je, že nebudeme platit za nedodané objemy zemního plynu a nerealizované služby."
