Doktor "Zkáza" předpovídá konec recese na rok 2011

Lukáš Novotný, Euro.cz
5. 7. 2009 17:15
Renomovaný profesor Nouriel Roubini z Newyorské univerzity chválí Obamovy kroky
Profesor Nouriel Roubini z Newyorské univerzity.
Profesor Nouriel Roubini z Newyorské univerzity. | Foto: Wikipedia

New York/Praha - Proslavil ho pesimismus. Jeho chmurné předpovědi týkající se prasknutí realitní bubliny a následného hospodářského propadu mu vynesly přezdívku Dr. Doom, doktor Zkáza.

Teď však profesor Nouriel Roubini z Newyorské univerzity přichází s překvapivým výhledem. Věští konec recese a navzdory mnohým nástrahám i ekonomický růst a chválí záchranářskou politiku americké administrativy, především mnohými zatracovaného ministra financí Timothyho Geithnera.

Neurochirurgie se železnou palicí

"Musím jim vyjádřit uznání, protože za necelý měsíc u moci dosáhli tří významných politických úspěchů," říká na adresu Obamy, Geithnera a spol. Roubini.

Na mysli má prosazení 800miliardového stimulačního balíčku - vytvoření programu, který má omezit počet zabavených domů v důsledku nesplácení hypoték a přijetí plánu na vyvedení toxických aktiv z bilancí bank. "Myslím, že se politika ubírá správným směrem."

Obama to dělá dobře, soudí renomovaný profesor.
Obama to dělá dobře, soudí renomovaný profesor. | Foto: Reuters

Kritiky se od něho naopak dočkala měnová rozhodnutí guvernéra Fedu Bena Bernankeho a jeho předchůdce Alana Greenspana. Roubini jim vyčítá, že neúměrně dlouhou dobu udržovali úrokové sazby na příliš nízké úrovni, což vytvářelo podhoubí pro ničím nepodložený růst cen. Oficiální politika Fedu dle něho zněla: na cestě vzhůru se s (cenovou) bublinou nemá nic dělat.

"Argumentovali tím, že ve skutečnosti nelze poznat, zda jde o bublinu. A pokud by se ji přece jen pokusili delikátně 'propíchnout', bylo by to jako provádět neurochirurgii železnou palicí," přirovnává padesátiletý profesor.

Každá bublina však jednou splaskne sama a napáchá škody. Burzovní trhy se sice vždy jakžtakž vzpamatují, ale ztráty v reálné ekonomice jsou obrovské. Existuje tedy nějaké řešení, jak tomu předejít?

Dle Roubiniho spočívá v tom, že by se centrální bankéři měli pokoušet bubliny usměrňovat v době, kdy vznikají, a nezabývat se až následky způsobenými jejich prasknutím.

Růst bez bublin

Většina ekonomů se shoduje, že pokud už bublina splaskne, je třeba, aby centrální banky snížily úrokové sazby téměř na nulu a napumpovaly do ekonomiky peníze. Jednoho dne však pohotovost skončí. Pak nastane problém vypořádat se s postraními efekty takových opatření. Roubini dokázal před třemi lety téměř přesně předpovědět důsledky tehdejší expanzivní měnové politiky.

Co by tedy dle něho měla americká vláda dělat nyní, aby toho nemusel celý svět v roce 2012 litovat? "Dokonce i ta nejlepší politika má nezamýšlené následky," upozorňuje profesor.

A vyjmenovává tři oblasti, v nichž si musí dávat Obamova administrativa pozor. První z nich je bankovnictví. Roubini, stejně jako nositel Nobelovy ceny za ekonomii Paul Krugman a další tvrdí, že spousta bank je slabších, než se zdá. Doporučuje jejich okamžité dočasné znárodnění, vyčištění a opětovný prodej soukromníkům.

Další důležitou oblastí je monetarizace dluhu, tedy vlastně tištění peněz. Na rozdíl od republikánů, kteří se domnívají, že vláda teď moc utrácí a bude toho litovat, Roubiniho spíše zajímá, jak mimořádné fiskální stimuly včas zastavit. Zatím se však neobává, že by se dodatečné peníze přelily do vyšší inflace. Banky si dle něho velkou část hotovosti ponechávají, a proto tyto peníze nepůsobí inflačně.

Exit strategie

Později - Roubini se domnívá, že v roce 2011 - však recese skončí. Banky začnou mít opět potřebu půjčovat, lidé a podniky budou mít o úvěry zájem a budou chtít peníze utratit. Pak nastane čas na to, co Roubini nazývá "exit strategií".

Zjednodušeně řečeno, jde o odsátí části peněz z oběhu, aby netlačily na růst cen domů ani akcií a nevytvořily tím další bublinu. Podotýká však, že to bude "vskutku velmi, velmi složité".

Otázkou je, zda americká ekonomika je vůbec schopná růst, aniž by to bylo zásluhou nějaké "bubliny". Roubini je v tomto ohledu realista: "Potenciál pro náš budoucí růst je nižší kvůli nadbytku, který jsme měli."

Udržitelný rozvoj může dle něho spočívat v pozvolných investicích do infrastruktury, v přetváření lidského kapitálu či v obnovitelných zdrojích, možná v nanotechnologiích. "Bude problém najít nový růstový model. A nebude to snadné."

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 47 minutami

Brabec vnímá po debatě o Turówě posun, příští týden se sejde s polským ministrem

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) vnímá po pátečním jednání expertních týmů významný posun v některých bodech ohledně polského hnědouhelného dolu Turów. Příští týden, pravděpodobně v pondělí, bude jednat s polským protějškem Michalem Kurtykou, opět zasednou i odborné týmy. 

Podle Česka důl Turów u česko-polské hranice mimo jiné ohrožuje zásoby pitné vody v českých obcích. Soudní dvůr Evropské unie v pondělí uvalil na Polsko pokutu půl milionu eur denně (asi 12,7 mil. Kč) za neuposlechnutí předchozího soudního příkazu k přerušení těžby v dole.

Unijní soud už v květnu vydal na základě české žaloby předběžné rozhodnutí o zastavení těžby v dole. Polská vláda reagovala oznámením, že důl zavřít nehodlá, a stejné stanovisko zaujal také generální ředitel společnosti PGE, vlastníka dolu. Náhlé zastavení těžby by podle Polska ohrozilo energetickou bezpečnost země a tisíce pracovních míst. Soud následně vyměřil Polsku zmíněnou pokutu.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Několik stovek lidí demonstrovalo v Praze a v Brně za klima

Několik stovek lidí v pátek v pražských a brněnských ulicích demonstruje, aby před blížícími se volbami upozornili na klimatickou krizi. Protest v Praze demonstranti zahájili na Malostranském náměstí symbolicky za minutu dvanáct pokřikem "Teď nebo nikdy", po projevech se vydali na pochod centrem města. Podle aktivistů totiž politici stále nedělají dost pro ochranu klimatu.

Ulicemi Brna prošly další asi dvě stovky studentů. Organizátoři a další řečníci nejprve upozornili na dopady změn klimatu. "Z těchto voleb musí vzejít vláda, které nebude lhostejný boj za klimatickou spravedlnost," řekl Ctibor Prokop, student tišnovského gymnázia a mluvčí hnutí Fridays for Future.

Protesty jsou součástí celosvětové akce ekologického hnutí Fridays for Future, jehož členové zformulovali klimatické požadavky, podle nichž by lidé měli vybírat budoucí českou vládu. Je mezi nimi například udržení oteplení planety pod 1,5 stupně Celsia, přechod od preferování hrubého domácího produktu ke zjišťování stavu přírody a klimatu nebo ochrana klimatu jako priorita příští vlády. Politické strany pak podle těchto kritérií oznámkovali, nejlépe podle aktivistů dopadli Piráti se starosty a Strana zelených.

Zdroj: ČTK
Další zprávy