Praha - Výměra polí osetých v Česku obilím a olejninami by se do budoucna měla snížit zhruba o šestinu. Naopak až o desítky procent mají vzrůst stavy krav, prasat a ovcí.
Vyplývá to z příloh návrhu strategie pro růst českého zemědělství a potravinářství po roce 2014, kterou minulý týden představilo ministerstvo zemědělství (MZe). Jedním z hlavních problémů českého zemědělství je podle odborníků prohlubující se nerovnováha mezi rostlinnou a stále klesající živočišnou výrobou.
Dotační podpora posílí u živočišné výroby
V Česku se nyní obilí pěstuje zhruba na 1,52 milionu hektarů, do budoucna by se jeho výměra měla snížit na 1,3 milionu hektarů. Pomoci k tomu má přesměrování podpor ve prospěch živočišné výroby i plánované větší zohlednění ekologického hlediska u přímých plateb v příštím období.
Díky těmto opatřením by o více než 80 tisíc hektarů na zhruba 400 tisíc měla klesnout také plocha osetá olejninami v čele s řepkou. Bezmála o desetinu by mělo přibýt chmelnic. Stát by měl posílit svou soběstačnost u zeleniny a ovoce mírného pásu.
Opatření mají naopak vést k rozšíření stád dojnic ze 370 tisíc na 400 tisíc. Až o pětinu by se měl zvýšit podíl pastevně chovaných dojnic. Zvyšovat by se měly i počty krav chovaných na maso, a to ze 178 tisíc až na 200 tisíc kusů. Na lukách by se mělo do budoucna pást až čtvrt milionu ovcí a beranů, dnes je to mírně přes 200 tisíc.
O 500 tisíc kusů nad dva miliony mají vzrůst chovy prasat, které v posledních letech klesly na historické minimum. Přestože je vepřové v Česku stále nejoblíbenějším masem, země je v něm soběstačná již jen ze 60 procent.
České zemědělství na úrovni rozvojové země
Experti v dokumentu upozornili mimo jiné na fakt, že české zemědělství se i v důsledku současného nastavení dotací stále více orientuje na výrobu komodit s nízkou přidanou hodnotou. To je typický trend pro rozvojové země, nikoli pro vyspělé státy se zemědělskou tradicí.
Klesající živočišná výroba, která je na lidskou pracovní sílu výrazně náročnější než rostlinná produkce, zvyšuje nezaměstnanost na venkově. S úbytkem dobytka související nedostatek organického hnojení a snižování pestrosti pěstovaných plodin rohlubuje degradaci půd.
Ministr zemědělství Petr Bendl při představování dokumentu uvedl, že naplnění strategie bude záviset především na zemědělských a potravinářských podnicích. Stát by je však měl nastavením dotační politiky nasměrovat užitečným směrem.
Zástupci drtivé většiny zemědělských nevládních organizací principy navrhované strategií podpořili. Bendl chce diskusi o materiálu dokončit nejpozději do půl roku. Nevyloučil, že poté materiál předloží ke schválení vládě.
České zemědělství se má podle strategie do budoucna podílet na trvalém zajištění potravinové bezpečnosti na národní i evropské úrovni. Podle Bendla to znamená soběstačnost pohybující se u jednotlivých komodit alespoň mezi 70 a 90 procenty. Například u vepřového masa nebo zeleniny se nyní pohybuje pod touto hranicí.
