Čuba v posledním velkém rozhovoru: Naše ekonomika funguje v polokoloniální pozici

Karel Toman
Aktualizováno 29. 6. 2019 14:12
Hlavní představitel někdejšího slavného JZD Slušovice František Čuba v pátek 28. června 2019 zemřel. Během posledních let svého života neposkytoval rozhovory, proto znovu vydáváme velké třídílné interview, ve kterém o fungování svého "slušovického zázraku" vyprávěl redaktorovi on-line deníku Aktuálně.cz v roce 2012.
František Čuba ve své kanceláři v JZD Slušovice, květen 1989.
František Čuba ve své kanceláři v JZD Slušovice, květen 1989. | Foto: ČTK

Slušovice - Za minulého režimu byly lepší podmínky pro fungování podniku, než jsou dnes, tvrdí v další části rozhovoru pro online deník Aktuálně.cz František Čuba, někdejší dlouholetý předseda hospodářského zázraku JZD Slušovice.

Ač v krajských volbách kandidoval za Zemanovce na posledním místě, získal nejvíce preferenčních hlasů a na příští čtyři roky se pravděpodobně stane radním pro zemědělství Zlínského kraje.

V důsledku privatizace podle něj Česku chybí silné podniky, a proto naše ekonomika funguje v "polokoloniální pozici".

František Čuba se v rozhovoru vyjadřuje mimo jiné i ke své někdejší myšlence na vybudování průplavu Dunaj - Odra - Labe nebo ke strategické průmyslové zóně v Holešově, která navzdory téměř dvoumiliardové investici stále zeje prázdnotou.

A.cz: Váš systém řízení byl za Gorbačovovy perestrojky vnímán jako východisko z ekonomické krize socialismu - tedy hospodářského systému, který tehdy vládl polovině planety. Neposlali vás teď voliči do zastupitelstva z posledního místa kandidátky částečně i z pocitu, že v krizi je tentokrát kapitalismus?

Tuto složitou otázku do této souvislosti nedávejte. Všecko je vždycky úplně jinak.

A.cz: Možná jsem to řekl složitě. Když to ale podám jednoduše, tak vy jste za socialismu ukázal, že to jde úplně jinak. Teď zase kritizujete určitou formu kapitalismu, že hraje na rychlý zisk a nemá sociální rozměr.

Vezměte to takto. Současnou situací se zabývají odborníci na celém světě. A všichni říkají, že to je těžké krizové období. Hledají z toho východiska. A to hlavní vidí, víte v čem?

A.cz: V úsporách?

Ne. Hlavní opatření vidí v tom, že se musí centralizovat řízení ekonomiky a řízení státu. A teď mi to dejte do souvislosti s tím, co jste tu tvrdil.

35 metrů vysoký vodojem pro budoucí průmyslovou zónu stojí u Holešova od podzimu 2009.
35 metrů vysoký vodojem pro budoucí průmyslovou zónu stojí u Holešova od podzimu 2009. | Foto: Aktuálně.cz

Česku chybí silné podniky

A.cz: Já to chápu tak, že se ukázalo, že v mnoha oblastech je stát slabší než globální banky a nadnárodní korporace. Snaha centralizovat řízení ekonomiky je zřejmě způsob jak omezit moc, kterou tyto instituce "příliš velké na to, aby padly" nad státem získaly.

No, a když se má ekonomika centralizovat, tak jsou způsoby, jak se k tomu dostane.  Jsou podobné způsoby řízení v jednom společenském systému a v druhém společenském systému.

A.cz: Čili podle vás má určité výhody model centrálního řízení i volný trh? Něco lze vzít ze socialismu a něco z kapitalismu? Můj dojem jako zástupce generace, která vyrůstala v době, kdy Slušovice byly na vrcholu, je, že přesně tohle Slušovice udělaly. Že nebyly ani jedno, ani druhé, ale že byly někde mezi.

Já bych to řekl jinak. Za minulého režimu byly lepší podmínky pro fungování podniku, než jsou dneska.

A.cz: To je zajímavé tvrzení. V čem?

Tak jak se rozprodaly podniky v republice, k tomu by v jiném společensko-ekonomickém systému nikdy nemohlo dojít. Nám v Česku dnes chybí silné podniky. Když nejsou, tak tu fungujeme v pozici, řekl bych polokoloniální. Ale nechoďme do těchto složitých věcí. V těchto věcech je potřeba položit hodně argumentů a zabývat se jimi je záležitost nesrovnatelně složitější než jeden novinový rozhovor.

A.cz: Zkusme tedy konkrétní problém. Tématem krajských voleb byla strategická zóna v Holešově. Stála skoro dvě miliardy, měla už zaměstnávat 12 tisíc lidí a místo toho je to stále jen louka na slepé železniční koleji. Postavil byste tak velkou zónu vy, být tehdy hejtmanem?

Ta zóna byla stavěná pro automobilku. Vyjednávači z Ostravy byli úspěšnější a získali ji do Nošovic. Když by ale tehdy Zlín tu zónu nevybudoval, tak by se říkalo: jó, tady mohla být automobilka, ale protože se tu nevybudovala zóna, tak sem nepřišli. Teď se to ale říkat nemůže, tak se to svádí na kde co jiného.

A.cz: Například na to, že stojí na zdrojích pitné vody?

Ano. To je technická chyba, kterou realizátoři nezvládli. Něco jiného ale je, že ta zóna byla vybudována a já jsem toho názoru, že by se měla využít. Protože budov a zařízení, které se vybudovaly a měly sloužit výrobě, je obrovské množství a v mnoha fabrikách jsou ponechány osudu. Vezměme si třeba Svit. Je tam spousta budov, které zůstaly nevyužity. Ještě před pěti lety se tam mohla obnovit výroba bot. Dneska už je to pasé. Myslím, že větší chyba byla neobnovit výrobu bot než postavit průmyslovou zónu.

A.cz: Dokázali bychom ale boty dnes vyrábět konkurenceschopně a dostatečně levně?

Vy si myslíte, že jsme takoví blbci, že nedokážeme být konkurenceschopní?

A.cz: To netvrdím. Akorát Čína to vyrobí levněji.

Ano, za současných podmínek to vyrobí levněji. Právě ve Slušovicích byl vyvinut systém hledání nových poznatků, aby byl překonán problém vznikající v tom, že některé rozvojové země vyrobí výrobek levně tak, že mu nejsme schopni konkurovat. Jestliže tam se řeší cena výrobku tím, že se zaměstnávají chudáci, kterým se málo platí, tak to je dočasná záležitost. Protože dříve nebo později ti lidé získají peníze a začnou se organizovat. 

A.cz: Což už se vlastně konkrétně v Číně děje.

Což už se děje. My tomu můžeme utéct jedině tím, že nalezneme nové programy nebo způsob, jak je zlevnit. Proto tvrdím, že v zemědělství je 14 služeb, které nejsou vybudovány. A kdyby byly vybudovány, tak se sníží náklady na zemědělskou výrobu o 30 procent. Před čtyřmi nebo pěti lety jsme uspořádali konferenci, kde jsme prokazovali, že je možné snížit náklady o 30 procent teď hned. Takto je potřeba se na to dívat, a ne jak vy mi tady vykládáte, že nejsme konkurenceschopní.

Čuba a fenomén Slušovice

  • František Čuba se narodil do sedlácké rodiny 23. ledna 1936 v obci Březová na Zlínsku. Absolvoval provozně-ekonomickou fakultu Vysoké školy zemědělské v Praze.
  • V letech 1963 až 1990 byl předsedou JZD Slušovice. Obyčejné vesnické zemědělské družstvo za tu dobu změnil v gigant s obratem až osm miliard korun zaměstnávajícím až sedm tisíc lidí.
  • Od zemědělství se produkce družstva systémem přidružených výrob dostala k biotechnologii, strojírenství a mikroelektronice. Vyráběly se zde naše první počítače.
  • V systému řízení zavedl Čuba nové, na tehdejší socialistické poměry doslova kapitalistické prvky hodnocení pracovníků a stimulační faktory, jako byly existenční a seberealizační, faktor strachu o místo nebo vnitrokonkurenční boj.
  • Slušovice představovaly ostrov prosperity uprostřed socialistického tábora, který se ocital v čím dál hlubší ekonomické krizi.
  • Uprostřed režimu Čuba fungoval jako ryzí pragmatik, podle kritiků až cynik. Pro obyvatele obce ale vybudoval rozsáhlou občanskou vybavenost. Od prodejen a restaurací, kde mohli zaměstnanci platit firemní šekovou knížkou, až po koupaliště či dostihovou dráhu.
  • Slušovice byly trnem v oku normalizačnímu tvrdému jádru KSČ kolem Gustáva Husáka, ale i porevolučnímu Občanskému fóru kolem Václava Havla a Stanislava Devátého.

Mohl to dokázat každý

A.cz: Svého času jste znovu oživil projekt průplavu Dunaj-Odra-Labe. Má podle vás stále smysl?

Světová ekonomika se stěhuje k vodě. Většina průmyslových zařízení je budována u vody. Všechny státy Evropy mají přístup k vodě, kromě Česka. Jak si představujeme, že budeme obchodovat třeba s Čínou? Z Číny se to po lodi doveze po moři do Hamburku, tam se to přeloží, veze se to po železnici třeba do Slušovic, tady se to přeloží a veze se to třeba do Žiliny. Tak dnes funguje doprava.

My jsme měli v minulosti celou řadu firem v zahraničí třeba ve Vietnamu nebo v Egyptě. Do té ve Vietnamu jsme některé výrobky vozili letecky a některé po vodě. Využívali jsme takzvaný systém Interlichtěr (mezinárodní systém přepravy řeka - moře založený roku 1978 se sídlem v Budapešti - pozn. red.). Do Bratislavy přijely lehké lodě, které dovezly sóju do Slušovic. Do nich se naložilo třeba naše tabulové sklo nebo pivo. Lodí dojely k Černému moři, tam se přeložily na velké lodě, které dopluly až do Vietnamu. Tam se zase po řekách dostaly, kam bylo potřeba. Když bychom my měli vybudované spojení s Čínou, mohli bychom snížit náklady na dopravu. Ale protože to nemáme, jsou ty náklady obrovské.

A.cz: A není to tak, že obrovské náklady na vybudování kanálu by tuhle výhodu nakonec smazaly?

A kolik podle vás ten kanál stojí?

A.cz: Podle některých odhadů by přesáhly tři čtvrtiny státního rozpočtu.

Ale běžte. Před třemi lety ta cena byla asi 300 miliard korun. Například na Moravě jsou snad kromě Otrokovic všude vybudovány jezy. Chybí akorát přebudovat zdymadla. Samozřejmě některá místa se musí měnit, protože třeba Baťův kanál je moc úzký. Měří pět metrů a je správně by měl mít 12 metrů. Některá místa se musí přebudovat.

My jsme za minulého období spolu s vítkovickými železárnami založili akciovou společnost Ekotrans Moravia. S panem Josefem Podzimkem (dnes jednatel Podzimek a synové s.r.o., pozn. red.) jsme založili akciovou společnost a vyzvali jsme jiné podniky, které by mohly složit značný kapitál na pokrytí nákladů. To se nám zadařilo. Pak jsme měli druhou část finančních prostředků na plán bagrovat štěrk u Strážnice na export do Rakouska. Byli tu odborníci z rakouského ministerstva a ti řekli, že mají zájem, aby se kanál budoval z Vídně do Břeclavi. V roce 1990 byla tato akciová společnost v podstatě připravená zahájit výstavbu průplavu. Chyba byla, že se jednoduchou metodou poukazování na gigantománii tento projekt zrušil.

Připomeňte si historii Slušovic v dokumentu Roberta Sedláčka

Video: youtube.com

A.cz: Někde jsem četl, že tuto akciovku jste založili ještě za minulého režimu a využili jste k tomu díru v Gottwaldově zákoně. Je to pravda?

Ne. Vy jste si neprostudovali v minulosti platná pravidla a zákony, které mohl využít kdokoliv. Teď byste se nemusel divit, že jsme něco mohli a nemohli. Například Slušovice měly dostatek devizových prostředků na to, aby sem ročně přivážely zboží tuzexového charakteru za 300 až 500 milionů korun. Tyto peníze jsme prostě vyprodukovali. Měli jsme šestnáct kooperačních smluv, při kterých jsme určité produkty vyváželi a zase některé dováželi. Měli jsme výjimku z devizové regulace, kterou mohl mít každý. Také ty kooperační smlouvy mohly dělat i jiné podniky.

My jsme měli vytvořenu firmu Slušovice Export se sídlem v Bratislavě. Vyprodukovali jsme dostatek deviz, tím pádem jsme nemuseli brečet, že nemůžeme vycestovat. U nás bylo nařízené, že každý technicko-hospodářský pracovník se musí minimálně jednou za rok dostat do zahraničí, aby viděl, jakým způsobem se svět vyvíjí. Bylo to povolené, nebo nebylo? No bylo, protože platily zákony, podle kterých to mohl každý. Podniky zahraničního obchodu byly už za minulého režimu akciové společnosti. Byly udělány regulérně? Byly, protože platil zákon o akciových společnostech. Kdokoliv podle tohoto zákona založit firmu.

A.cz: A není něco pravdy na tom, že Slušovice později z části stavěly svůj úspěch na tom, že porušovaly tehdejší embargo na dovoz výpočetní techniky?

Jako embargované zboží jsme dovezli pouze roboty. Všechno ostatní zboží, které jsme dovezli ze zahraničí, bylo za splnění všech pravidel.

 

Právě se děje

teď

V Sýrii je kvůli turecké ofenzivě bez dozoru 12 věznic s islámskými radikály

V Sýrii je ofenzivě bez dozoru 12 věznic s islámskými radikály, řekl ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Ostrahu těchto věznic je podle něj třeba naléhavě vyřešit. Ankara 9. října zahájila ofenzivu na severu Sýrie proti kurdským oddílům, kteří do té doby věznice a tábory se zajatci z teroristické organizace Islámský stát (IS) zajišťovali. Od čtvrtka jsou boje na pět dní přerušeny.

Ruská armáda spolu se syrskou začala obsazovat posty, z nichž se Kurdové stáhli. Šojgu řekl, že ve věznicích, které jsou teď bez ostrahy, jsou i zahraniční radikálové, kteří by se mohli pokusit dostat se do zemí svého původu. Mezi členy IS byli i lidé z postsovětských států.

před 1 hodinou

Britská libra po odkladu schválení brexitové dohody oslabuje

Britská libra oslabuje poté, co dolní komora britského parlamentu o víkendu odsunula schválení brexitové dohody, dokud její obsah nebude převeden do britského práva. Kolem 08:00 SELČ libra vůči dolaru ztrácela 0,6 procenta na 1,2905 USD. Minulý týden se přitom vyšplhala až na pětiměsíční maximum 1,2990 USD.

Podle analytiků nicméně víkendový vývoj snížil riziko brexitu bez dohody, což brání výraznějšímu propadu libry. Banka Goldman Sachs v nedělí snížila pravděpodobnost brexitu bez dohody na pět procent z dříve předpokládaných deseti procent, napsala agentura Reuters.

Euro si vůči libře připisuje zhruba 0,4 procenta na 0,8644 GBP. Vůči dolaru jednotná evropská měna ztrácí přibližně desetinu procenta na 1,1155 USD.

Další zprávy