Stalo se to 5. ledna 1923. První československý ministr financí Alois Rašín vyšel ráno z bytu v pražské Žitné ulici. Zamířil k ministerskému automobilu, do kterého už nenastoupil. Zasáhla ho kulka ze zbraně mladého atentátníka. Několik týdnů Rašín bojoval v nemocnici o život, 18. února boj prohrál. Přísnému politikovi vděčí Češi za to, že se koruna stala jednou z nejstabilnějších měn v Evropě.
Československá koruna místo té rakouské
Po první světové válce a po vzniku Československa bylo potřeba napravit rozvrácené peněžní poměry. Nový stát potřeboval nové peníze, a tak záhy po vytvoření samostatného státu v roce 1918 začal Alois Rašín připravovat měnovou odluku od rakousko-uherské měny.
A čtyři měsíce po vzniku republiky vzniká 25. února 1919 československá měna. Zatím beze jména. Šlo o okolkované bankovky rakousko-uherské měny. Přemýšlelo se, jak se nová měna bude jmenovat. Vzhledem k tomu, že se korunou platilo právě za Rakouska-Uherska, řada lidí stejné pojmenování odmítala. Diskutovalo se o názvech denár, hřivna, lev, říp, sokol, a dokonce i rašín. U dílčích jednotek byly ve hře groš, káně, drápek, brk či řepa.
Až 10. dubna 1919 se v zákoně objevuje název československá koruna a zkratka Kč. Tedy nakonec zůstal v československé měně odkaz na dřívější monarchistický symbol.
Správa měny byla prozatímně svěřena do rukou ministra financí, k čemuž byl vytvořen Bankovní úřad ministerstva financí. Národní banka Československá vznikla až v roce 1926.