Loni Češi strávili v pracovní neschopnosti přes 91 milionů dní, v průměru 26,3 dne na jeden případ. Více času na neschopence strávily ženy, v průměru 26,6 dne na jeden případ. U můžu to bylo 26,1 dne.
Z hlediska odvětví vykazovali nejdelší pracovní neschopnost zaměstnanci v zemědělství, lesnictví, ubytování a pohostinství. Naopak nejkratší neschopenku si vyžádaly zdravotní indispozice pracovníků ve vzdělávání a v informatice.
Mezi lety 2010 a 2019 byla průměrná doba pracovní neschopnosti v Česku vždy delší než 40 dnů. Od té doby se průměrný počet dnů strávených v pracovní neschopnosti trvale snižoval, což bylo podle statistiků způsobeno větší četností kratších pracovních neschopností.
Doba pracovní neschopnosti se loni meziročně zkrátila o více než osm dní. "Dá se předpokládat, že to způsobily jednak bezpříznakové karantény a izolace, jednak rozsáhlá chřipková epidemie během podzimu. Tyto neschopenky však bývají krátkodobé," uvádí ČSÚ.
V roce 2022 bylo v Česku nahlášeno téměř 3,5 milionu případů pracovní neschopnosti, drtivá většina z důvodu nemoci či karantény. Kvůli úrazu bylo vystaveno 217 000 neschopenek. Výrazně častěji do pracovní neschopnosti nastupovaly ženy, u kterých byl počet neschopenek o šestinu vyšší než u mužů.
Počet neschopenek pro pracovní úraz se loni meziročně nezměnil, bylo jich vydáno 45 000. Stejně jako v roce 2021 i loni evidovali statistici 88 smrtelných pracovních úrazů.
Průměrný počet lidí s nemocenským pojištěním v loňském roce dosáhl 4 748 000, meziročně o 40 000 víc. "Poprvé v desetileté historii tvořily ženy s 50,3 procenta mezi pojištěnci většinu. Předpokládáme zde souvislost s příchodem občanů, respektive především občanek, z Ukrajiny a se zvyšujícím se věkem žen při odchodu do důchodu," uvedla Alena Hykyšová z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.
