Doma si zatopím počítačem. Pasivní bydlení dokáže využít i tepla lidských těl

ada ada
26. 6. 2019 6:10
Domů šetřících energii v Česku přibývá. Roste především počet staveb energetické třídy B - tedy těch velmi úsporných. Zatímco před pěti lety jich bylo pět tisíc, v roce 2017 už osm tisíc. Staví se rovněž více pasivních domů - ty z celkového počtu nové postavených rodinných domů zatím tvoří asi šest procent. Vyplývá to z dat projektu Česko v datech a společností Deloitte a Servodata. S úsporami přitom pomáhají i chytré systémy, které dokáží řídit výrobu i spotřebu elektřiny či tepla v domácnosti.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: ČKA

V Česku je patrný trend postupného přechodu k úspornějším stavbám, ukazují to i data Českého statistického úřadu o novostavbách. Ty dnes musí dosahovat minimálně energetické třídy C označené jako "úsporná". Jak u rodinných, tak u bytových domů se ale počet novostaveb v této nejnižší kategorii snižuje. V roce 2014 například do "céčka" spadalo osm tisíc nově postavených rodinných domů, a v roce 2017 už to bylo jen 5,5 tisíce.

Roste naopak počet domů v kategorii B "velmi úsporná" - z necelých pěti tisíc v roce 2014 na více než osm tisíc před dvěma lety.

Kategorie rodinných domů 2014
2015 2016 2017
A - mimořádně úsporná 663 810 918 858
B - velmi úsporná 4821 5739 6877 8188
C - úsporná 8026 6863 6220 5502

Každoročně stoupá i počet pasivních domů. Za ty se označuje budova, která díky kvalitní izolaci, stínění a dalším prvkům spotřebovává jen minimum energie a využívá teplo ze slunečního záření procházejícího okny a teplo vyzařované lidmi a spotřebiči - tedy takzvané pasivní tepelné zisky. "V takovém domě je pro vytápění dvacetimetrové místnosti potřeba 200 wattů, což je méně než výkon stolního počítače a asi 2,5 násobek tepelného výkonu člověka v klidu," uvádí osvětové Centrum pasivního domu (CPD).

Zatím je jich v Česku na šest tisíc. "Loni se u nás takových domů postavilo více než 900, tedy asi o stovku více než v roce 2017 a přibližně o 250 více než v roce 2016. Na celkovém počtu nově postavených rodinných domů se pasivní domy zatím podílejí asi šesti procenty," říká generální ředitel společnosti Servodata Miroslav Kvapil.

Rok Počet nově postavených pasivních domů v ČR
2013 635
2014 998
2015 667
2016 646
2017 811
2018 930

Nejvíce pasivních domů je podle údajů Centra pasivního domu ve Středočeském a Jihomoravském kraji. "Drtivou většinu tvoří rodinné domy, jejichž cena se napříč republikou pohybuje průměrně mezi třemi a pěti miliony.

Pokud se stavba dobře naplánuje, není podle expertů z CPD nutné, aby byl pasivní dům dražší než ten obyčejný. "Obecně se podle jejich zkušeností vícenáklady pohybují pod deseti procenty ceny stavby," uvádí zpráva projektu Česko v datech.

Pasivní nebývají pouze rodinné domy, ale třeba i školy nebo domovy pro seniory, upozorňuje asociace Šance pro budovy. Takových veřejných budov je v Česku zatím asi deset. Naopak u bytovek počet pasivních domů podle statistik loni při srovnání s rokem 2017 klesl.

"Chytrá energetická řešení se rychle rozšiřují v oblasti komerčních nemovitostí a - byť zatím spíše u nadšenců - domů pro individuální bydlení. Veřejný sektor zatím spíše vyčkává. Vzhledem k náročným cílům evropské energetické politiky však nebude moci čekat příliš dlouho," doplňuje ředitel a partner Energy & Resources společnosti Deloitte Josef Kotrba.

Trend výstavby pasivních domů se v Česku rozjel ve větší míře díky spuštění dotačního programu Nová zelená úsporám v roce 2013. Na výstavbu rodinného pasivního domu z něj lze nyní získat dotaci až 450 tisíc korun a loni této příležitosti využilo 550 lidí.

Úspory energie z dotačních programů (údaje v terajoulech)

Dotační program na úsporu energie 2014 2015 2016 2017 2018-2020
Operační program Životní prostředí 2007-2013 84,7 864,1 1111,2 - -
Nová zelená úsporám 2013 63,7 148,8 98,9 - -
Operační program Životní prostředí 2014-2020 (prioritní osa 2 - SC 2.1) - - 817,2 178,8 2121,2
Operační program Životní prostředí 2014-2020 (prioritní osa 5 - SC 5.1) - - 90,2 35,2 1464,8
Nová zelená úsporám 2014-2020 19,1 230,9 637 926 6929

Šetřit na účtech za energii pomáhá také výměna zdroje, ze kterého domácnost elektřinu nebo teplo čerpá, což řeší kotlíkové dotace. Z evropských peněz lze od ministerstva životního prostředí získat dotaci na výměnu kotle za nový ekologičtější model nebo tepelné čerpadlo. Zatím se takto v Česku povedlo vyměnit 50 tisíc kotlů, největší zájem přitom lidé podle statistik ministerstva mají o tepelná čerpadla.

Z Nové zelené úsporám lze pořídit i solární systém pro ohřev vody nebo malou fotovoltaickou elektrárnu. Těch ale posledních pěti letech nepřibývají.

S úsporami pomáhají i chytré "počítače" - samy dokáží řídit výrobu i spotřebu elektřiny či tepla v domácnosti. Díky napojení na elektrickou síť dokáží rozpoznat také moment, kdy je elektřina levná, a je tedy možné jí spotřebovat více. Řídí také nabíjení domácích baterií nebo ukládání energie do tepelných systémů.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Za ubytování v Praze zaplatí lidé od ledna 21 korun za den, městu poplatek vynese 370 milionů ročně

Ubytovací zařízení v hlavním městě budou od ledna vybírat poplatek za pobyt 21 korun za osobu a den. Podléhat mu budou i služby typu Airbnb. Jde o součet maximální sazby rekreačního a lázeňského poplatku. Vláda rozhodla o sloučení obou poplatků od nového roku v jediný. Praha díky tomu může počítat s výnosem téměř 370 milionů korun, tedy o zhruba 14 procent vyšším než dosud. Informace vyplývá z důvodové zprávy ke změně vyhlášky, kterou schválili pražští zastupitelé.

Podle novely zákona může být poplatek od ledna maximálně 21 korun za osobu a den, od roku 2021 budou moci obce podle svého rozhodnutí vybírat až 50 korun. Podle primátorova náměstka Petra Vyhnánka (Praha Sobě) bude návrh na zvýšení poplatku zastupitelům předkládat znovu za rok, protože současný poplatek je "směsně nízký", řekl. Dosud platil rekreační nebo lázeňský poplatek maximálně 15 korun za osobu a den a poplatek z ubytovací kapacity šest korun za lůžko a den.

Poplatek se týká každého krátkodobého pobytu bez ohledu na místo a účel. Neplatí se za první den pobytu a jen pokud ubytování nepřekročí 60 po sobě následujících dní. Osvobozeni od platby jsou lidé starší 70 let a lidé ubytovaní v souvislosti se sezonní prací. Nad rámec zákona Praha osvobodila od poplatku skupiny dětí a mládeže v ubytovnách sdružení dětí a mládeže, pokud cena za ubytování nepřesáhne trojnásobek poplatku za osobu a den.

před 1 hodinou

Praha vypíše nový tendr na dostavbu vyhořelého křídla Průmyslového paláce, bude stát 2 miliardy korun

Hlavní město vypíše tendr s odhadovanou hodnotou dvě miliardy korun na dostavbu vyhořelého křídla a rekonstrukci Průmyslového paláce na Výstavišti. V pátek to schválili zastupitelé. Začít stavět by se mohlo koncem příštího roku. Město už jednu zakázku vypsalo, ale současné vedení magistrátu ji zrušilo, podle něj byla neaktuální. Projekt počítá se stavbou repliky levého křídla, které vyhořelo v roce 2008, a vybudováním nového zázemí či technických prostor.

Po rekonstrukci by palác měl sloužit stejnému účelu jako dosud, tedy k pořádání výstav, veletrhů, kongresů a dalších akcí. Střední trakt by podle schváleného dokumentu měl pojmout 1250 osob, pravé křídlo 2500, dostavěné levé křídlo 3300 a foyer 400 lidí.

Projekt dostavby a rekonstrukce se snaží co nejvíce zachovat původní podobu stavby z roku 1891, kdy byl palác otevřen. Kromě toho počítá s dobudováním dalšího zázemí a technickými úpravami památkově chráněného objektu. Novinkou bude například podchod pod levým křídlem paláce, kterým se bude možné od vchodu nebo z foyer dostat ke Křižíkově fontáně. Původně bylo v plánu vybudovat podchod i pod pravým křídlem, kvůli námitkám památkářů z toho však sešlo, a podzemní pasáž bude pouze pod nově dostavěným křídlem. Vnikne pod ním také nový suterén s prostory pro zázemí či sociální zařízení. Interiéry paláce by měly z větší části zůstat ve stávající podobě.

Další zprávy