reklama
 
 

Doma si zatopím počítačem. Pasivní bydlení dokáže využít i tepla lidských těl

26. 6. 2019 6:10
Domů šetřících energii v Česku přibývá. Roste především počet staveb energetické třídy B - tedy těch velmi úsporných. Zatímco před pěti lety jich bylo pět tisíc, v roce 2017 už osm tisíc. Staví se rovněž více pasivních domů - ty z celkového počtu nové postavených rodinných domů zatím tvoří asi šest procent. Vyplývá to z dat projektu Česko v datech a společností Deloitte a Servodata. S úsporami přitom pomáhají i chytré systémy, které dokáží řídit výrobu i spotřebu elektřiny či tepla v domácnosti.

V Česku je patrný trend postupného přechodu k úspornějším stavbám, ukazují to i data Českého statistického úřadu o novostavbách. Ty dnes musí dosahovat minimálně energetické třídy C označené jako "úsporná". Jak u rodinných, tak u bytových domů se ale počet novostaveb v této nejnižší kategorii snižuje. V roce 2014 například do "céčka" spadalo osm tisíc nově postavených rodinných domů, a v roce 2017 už to bylo jen 5,5 tisíce.

Roste naopak počet domů v kategorii B "velmi úsporná" - z necelých pěti tisíc v roce 2014 na více než osm tisíc před dvěma lety.

Kategorie rodinných domů 2014
2015 2016 2017
A - mimořádně úsporná 663 810 918 858
B - velmi úsporná 4821 5739 6877 8188
C - úsporná 8026 6863 6220 5502

Každoročně stoupá i počet pasivních domů. Za ty se označuje budova, která díky kvalitní izolaci, stínění a dalším prvkům spotřebovává jen minimum energie a využívá teplo ze slunečního záření procházejícího okny a teplo vyzařované lidmi a spotřebiči - tedy takzvané pasivní tepelné zisky. "V takovém domě je pro vytápění dvacetimetrové místnosti potřeba 200 wattů, což je méně než výkon stolního počítače a asi 2,5 násobek tepelného výkonu člověka v klidu," uvádí osvětové Centrum pasivního domu (CPD).

Zatím je jich v Česku na šest tisíc. "Loni se u nás takových domů postavilo více než 900, tedy asi o stovku více než v roce 2017 a přibližně o 250 více než v roce 2016. Na celkovém počtu nově postavených rodinných domů se pasivní domy zatím podílejí asi šesti procenty," říká generální ředitel společnosti Servodata Miroslav Kvapil.

Rok Počet nově postavených pasivních domů v ČR
2013 635
2014 998
2015 667
2016 646
2017 811
2018 930

Nejvíce pasivních domů je podle údajů Centra pasivního domu ve Středočeském a Jihomoravském kraji. "Drtivou většinu tvoří rodinné domy, jejichž cena se napříč republikou pohybuje průměrně mezi třemi a pěti miliony.

Pokud se stavba dobře naplánuje, není podle expertů z CPD nutné, aby byl pasivní dům dražší než ten obyčejný. "Obecně se podle jejich zkušeností vícenáklady pohybují pod deseti procenty ceny stavby," uvádí zpráva projektu Česko v datech.

Pasivní nebývají pouze rodinné domy, ale třeba i školy nebo domovy pro seniory, upozorňuje asociace Šance pro budovy. Takových veřejných budov je v Česku zatím asi deset. Naopak u bytovek počet pasivních domů podle statistik loni při srovnání s rokem 2017 klesl.

"Chytrá energetická řešení se rychle rozšiřují v oblasti komerčních nemovitostí a - byť zatím spíše u nadšenců - domů pro individuální bydlení. Veřejný sektor zatím spíše vyčkává. Vzhledem k náročným cílům evropské energetické politiky však nebude moci čekat příliš dlouho," doplňuje ředitel a partner Energy & Resources společnosti Deloitte Josef Kotrba.

Trend výstavby pasivních domů se v Česku rozjel ve větší míře díky spuštění dotačního programu Nová zelená úsporám v roce 2013. Na výstavbu rodinného pasivního domu z něj lze nyní získat dotaci až 450 tisíc korun a loni této příležitosti využilo 550 lidí.

Úspory energie z dotačních programů (údaje v terajoulech)

Dotační program na úsporu energie 2014 2015 2016 2017 2018-2020
Operační program Životní prostředí 2007-2013 84,7 864,1 1111,2 - -
Nová zelená úsporám 2013 63,7 148,8 98,9 - -
Operační program Životní prostředí 2014-2020 (prioritní osa 2 - SC 2.1) - - 817,2 178,8 2121,2
Operační program Životní prostředí 2014-2020 (prioritní osa 5 - SC 5.1) - - 90,2 35,2 1464,8
Nová zelená úsporám 2014-2020 19,1 230,9 637 926 6929

Šetřit na účtech za energii pomáhá také výměna zdroje, ze kterého domácnost elektřinu nebo teplo čerpá, což řeší kotlíkové dotace. Z evropských peněz lze od ministerstva životního prostředí získat dotaci na výměnu kotle za nový ekologičtější model nebo tepelné čerpadlo. Zatím se takto v Česku povedlo vyměnit 50 tisíc kotlů, největší zájem přitom lidé podle statistik ministerstva mají o tepelná čerpadla.

Z Nové zelené úsporám lze pořídit i solární systém pro ohřev vody nebo malou fotovoltaickou elektrárnu. Těch ale posledních pěti letech nepřibývají.

S úsporami pomáhají i chytré "počítače" - samy dokáží řídit výrobu i spotřebu elektřiny či tepla v domácnosti. Díky napojení na elektrickou síť dokáží rozpoznat také moment, kdy je elektřina levná, a je tedy možné jí spotřebovat více. Řídí také nabíjení domácích baterií nebo ukládání energie do tepelných systémů.

autor: ada | 26. 6. 2019 6:10

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama