Doma si zatopím počítačem. Pasivní bydlení dokáže využít i tepla lidských těl

ada ada
26. 6. 2019 6:10
Domů šetřících energii v Česku přibývá. Roste především počet staveb energetické třídy B - tedy těch velmi úsporných. Zatímco před pěti lety jich bylo pět tisíc, v roce 2017 už osm tisíc. Staví se rovněž více pasivních domů - ty z celkového počtu nové postavených rodinných domů zatím tvoří asi šest procent. Vyplývá to z dat projektu Česko v datech a společností Deloitte a Servodata. S úsporami přitom pomáhají i chytré systémy, které dokáží řídit výrobu i spotřebu elektřiny či tepla v domácnosti.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: ČKA

V Česku je patrný trend postupného přechodu k úspornějším stavbám, ukazují to i data Českého statistického úřadu o novostavbách. Ty dnes musí dosahovat minimálně energetické třídy C označené jako "úsporná". Jak u rodinných, tak u bytových domů se ale počet novostaveb v této nejnižší kategorii snižuje. V roce 2014 například do "céčka" spadalo osm tisíc nově postavených rodinných domů, a v roce 2017 už to bylo jen 5,5 tisíce.

Roste naopak počet domů v kategorii B "velmi úsporná" - z necelých pěti tisíc v roce 2014 na více než osm tisíc před dvěma lety.

Kategorie rodinných domů 2014
2015 2016 2017
A - mimořádně úsporná 663 810 918 858
B - velmi úsporná 4821 5739 6877 8188
C - úsporná 8026 6863 6220 5502

Každoročně stoupá i počet pasivních domů. Za ty se označuje budova, která díky kvalitní izolaci, stínění a dalším prvkům spotřebovává jen minimum energie a využívá teplo ze slunečního záření procházejícího okny a teplo vyzařované lidmi a spotřebiči - tedy takzvané pasivní tepelné zisky. "V takovém domě je pro vytápění dvacetimetrové místnosti potřeba 200 wattů, což je méně než výkon stolního počítače a asi 2,5 násobek tepelného výkonu člověka v klidu," uvádí osvětové Centrum pasivního domu (CPD).

Zatím je jich v Česku na šest tisíc. "Loni se u nás takových domů postavilo více než 900, tedy asi o stovku více než v roce 2017 a přibližně o 250 více než v roce 2016. Na celkovém počtu nově postavených rodinných domů se pasivní domy zatím podílejí asi šesti procenty," říká generální ředitel společnosti Servodata Miroslav Kvapil.

Rok Počet nově postavených pasivních domů v ČR
2013 635
2014 998
2015 667
2016 646
2017 811
2018 930

Nejvíce pasivních domů je podle údajů Centra pasivního domu ve Středočeském a Jihomoravském kraji. "Drtivou většinu tvoří rodinné domy, jejichž cena se napříč republikou pohybuje průměrně mezi třemi a pěti miliony.

Pokud se stavba dobře naplánuje, není podle expertů z CPD nutné, aby byl pasivní dům dražší než ten obyčejný. "Obecně se podle jejich zkušeností vícenáklady pohybují pod deseti procenty ceny stavby," uvádí zpráva projektu Česko v datech.

Pasivní nebývají pouze rodinné domy, ale třeba i školy nebo domovy pro seniory, upozorňuje asociace Šance pro budovy. Takových veřejných budov je v Česku zatím asi deset. Naopak u bytovek počet pasivních domů podle statistik loni při srovnání s rokem 2017 klesl.

"Chytrá energetická řešení se rychle rozšiřují v oblasti komerčních nemovitostí a - byť zatím spíše u nadšenců - domů pro individuální bydlení. Veřejný sektor zatím spíše vyčkává. Vzhledem k náročným cílům evropské energetické politiky však nebude moci čekat příliš dlouho," doplňuje ředitel a partner Energy & Resources společnosti Deloitte Josef Kotrba.

Trend výstavby pasivních domů se v Česku rozjel ve větší míře díky spuštění dotačního programu Nová zelená úsporám v roce 2013. Na výstavbu rodinného pasivního domu z něj lze nyní získat dotaci až 450 tisíc korun a loni této příležitosti využilo 550 lidí.

Úspory energie z dotačních programů (údaje v terajoulech)

Dotační program na úsporu energie 2014 2015 2016 2017 2018-2020
Operační program Životní prostředí 2007-2013 84,7 864,1 1111,2 - -
Nová zelená úsporám 2013 63,7 148,8 98,9 - -
Operační program Životní prostředí 2014-2020 (prioritní osa 2 - SC 2.1) - - 817,2 178,8 2121,2
Operační program Životní prostředí 2014-2020 (prioritní osa 5 - SC 5.1) - - 90,2 35,2 1464,8
Nová zelená úsporám 2014-2020 19,1 230,9 637 926 6929

Šetřit na účtech za energii pomáhá také výměna zdroje, ze kterého domácnost elektřinu nebo teplo čerpá, což řeší kotlíkové dotace. Z evropských peněz lze od ministerstva životního prostředí získat dotaci na výměnu kotle za nový ekologičtější model nebo tepelné čerpadlo. Zatím se takto v Česku povedlo vyměnit 50 tisíc kotlů, největší zájem přitom lidé podle statistik ministerstva mají o tepelná čerpadla.

Z Nové zelené úsporám lze pořídit i solární systém pro ohřev vody nebo malou fotovoltaickou elektrárnu. Těch ale posledních pěti letech nepřibývají.

S úsporami pomáhají i chytré "počítače" - samy dokáží řídit výrobu i spotřebu elektřiny či tepla v domácnosti. Díky napojení na elektrickou síť dokáží rozpoznat také moment, kdy je elektřina levná, a je tedy možné jí spotřebovat více. Řídí také nabíjení domácích baterií nebo ukládání energie do tepelných systémů.

 

Právě se děje

před 18 minutami

Česko dětské uprchlíky z Řecka nepřijme, nedostalo seznam, uvedl Hamáček

Česko dětské uprchlíky z řeckých táborů nepřijme. Řecko požadovaný seznam 40 sirotků, jimž by mohla česká strana pomoci, neposkytne. V pořadu Partie televize Prima to řekl ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Zopakoval, že by ČR z táborů z Řecka mohla přivézt Afghánce a Pákistánce ve věku od 16 do 18 let, což považuje za bezpečnostní riziko. Kauzu pokládá za uzavřenou. Řecko loni začátkem září vyzvalo všechny ministry vnitra EU, aby jejich země přijaly děti bez doprovodu z řeckých uprchlických táborů. Hamáček pak uvedl, že se řecká strana jen snaží znovu vyvolat debatu o přerozdělování uprchlíků. Dodal, že v přesouvání sedmnáctiletých bez nároku na azyl po Evropě nevidí smysl. Atény vybídl, aby poskytly konkrétní seznam 40 dětí, které by ČR mohla přijmout.

"Řecká strana jasně řekla, že nám žádný seznam 40 dětí nepošle, že se to musí řešit individuálně. Upozornila na to, že malé děti jsou v nějakých integračních programech na řecké straně, tudíž nejsou volné," uvedl Hamáček.

Zdroj: ČTK
Další zprávy