Čína bojkotuje módní firmy ze Západu. Značky si ji kvůli ztrátám udobří, míní experti

Adéla Očenášková Adéla Očenášková
21. 4. 2021 6:09
Švédský prodejce oděvů H&M, americký výrobce sportovního oblečení a obuvi Nike i další oděvní značky čelí bojkotu na čínském trhu. Číně se nelíbí, že firmy zemi kritizují za to, jak zachází s ujgurskou menšinou. Nejlidnatější země světa ale na druhou stranu představuje pro oděvní řetězce důležitý trh, bojkot zboží by jim tak mohl ublížit. Třeba H&M už uvedlo, že se snaží důvěru Číny získat zpět.
Obchod značky H&M v čínské metropoli Pekingu
Obchod značky H&M v čínské metropoli Pekingu | Foto: Reuters

Pro švédskou značku H&M představuje východoasijský stát čtvrtý největší trh - po Německu, Spojených státech a Velké Británii. Loni jí Čína na tržbách přinesla 2,9 miliardy švédských korun (7,5 miliardy korun). Firma Nike má pak podle agentury AP v Číně třetí největší trh po Severní Americe a Evropě.

Asijská země je důležitá i pro ostatní západní oděvní společnosti, které teď  také čelí bojkotu. Mezi nimi třeba Adidas, Converse, Tommy Hilfiger nebo Calvin Klein.

"Vzhledem k enormní důležitosti čínského trhu očekávám, že se oděvní značky pokusí situaci deeskalovat. Apel čínských úřadů dokáže skutečně citelně přispět ke snížení nákupů těchto produktů ze strany tamních domácností," míní analytik společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler. 

Například firma H&M už se nechala slyšet, že chce důvěru čínských zákazníků získat zpět. Podnik loni vyjádřil znepokojení po zprávách o nucené práci  muslimských Ujgurů v západočínské provincii Sin-ťiang. Zároveň tehdy uvedl, že ze Sin-ťiangu přestane dovážet bavlnu. Čína kvůli zacházení s Ujgury dlouhodobě čelí kritice i od západních politiků nebo lidskoprávních aktivistů. Peking obvinění, že příslušníky etnické menšiny zadržuje a mučí v táborech, odmítá.

K bojkotu značky H&M vyzvali v březnu někteří uživatelé sociální sítě Weibo a spolupráci s ní i s firmou Nike přerušily nejméně dvě čínské filmové hvězdy. Produkty H&M také například zmizely z portálu Tmall, který spadá pod internetového prodejce Alibaba. Podle agentury AP se přitom v Číně více než pětina veškerých nákupů uskuteční právě on-line.

Pfeiler k tomu dodává, že internetové platformy představují do budoucna klíčový prodejní kanál. "A právě tyto digitální kanály dokáže Peking velmi efektivně kontrolovat," upozorňuje expert. 

Jedna z nejtvrdších odvet

Výkonný ředitel analytické společnosti China Market Research Group Shaun Rein čínskou odvetu mířenou proti švédskému řetězci označil za jednu z nejtvrdších, které v posledních letech v Číně vůči západní společnosti pozoroval. Analytik Richard Chamberlain ze společnosti RBC Capital Markets se tak domnívá, že v krátkodobém horizontu může H&M zakusit ohledně tržeb na rozsáhlém čínském trhu negativní dopad.

Hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček proto míní, že H&M i další značky raději zavřou oči před tím, co se děje kolem Ujgurů, než aby riskovaly výrazné ztráty.

"Není se čemu divit. Firmy v prvé řadě slouží k vytváření zisků. Prosazování lidských práv může být součástí firemních kultur, ale nejedná se o prvořadý úkol. Jelikož nelze očekávat, že postoje H&M či Nike osloví spotřebitele na západních trzích natolik, že by to kompenzovalo ztráty v Číně, pravděpodobně dojde k postupnému přehodnocení celé záležitosti," míní Křeček.

Také podle analytika skupiny Natland Petra Bartoně záleží na tom, jak moc by Západ ocenil, že se značky Číně "postavily". "Pokud by za každých deset bojkotem ztracených Číňanů získaly jedenáct zákazníků ve zbytku světa, kteří budou naopak oceňovat 'společenskou odpovědnost' Nike a H&M, pak se jednoduše umírnění kritiky Číny firmám nevyplatí ani byznysově, natož reputačně," domnívá se.

Řada módních značek se navíc v současné době potýká s finančními problémy kvůli pandemii. Třeba zmiňovaný švédský prodejce oděvů H&M vykázal za první čtvrtletí svého finančního roku ztrátu před zdaněním 1,39 miliardy švédských korun (3,55 miliardy korun). Firma musela kvůli protipandemickým uzávěrám zavřít mnoho svých obchodů.

Video: Čína v internačních táborech vymývá Ujgurům mozky, je to genocida, říká Klimeš (video z roku 2019)

Lidé se v táborech musí nazpaměť učit čínské zákony, opěvovat komunistickou stranu a zříkat se islámu, popisuje situaci sinolog Ondřej Klimeš. | Video: Emma Smetana
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 2 hodinami

Únosci misionářů na Haiti žádají výkupné 17 milionů dolarů

Ozbrojenci, kteří v sobotu na Haiti unesli 17 misionářů z USA a Kanady, žádají za jejich propuštění výkupné 17 milionů dolarů (372,6 milionu korun), napsal dnes list The Wall Street Journal. Haitská policie i americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) jsou s únosci v kontaktu. Vyjednávání s nimi by mohla trvat i několik týdnů, varoval haitský ministr spravedlnosti Liszt Quitel. Bílý dům uvedl, že politikou USA je s únosci nevyjednávat.

Skupina unesených, mezi nimiž je i pět dětí, se hlásí ke křesťanské organizaci Christian Aid Ministries. Cizince unesli v haitské metropoli, když se po návštěvě sirotčince chystali k cestě autobusem na letiště. Za únosem stojí kriminální skupina 400 Mawozo, která působí v dané oblasti.

před 2 hodinami

Na severu Indie zemřelo kvůli záplavám v posledních dvou dnech 41 lidí

Nejméně 41 životů si na severu Indie vyžádaly záplavy a sesuvy půdy, které způsobily několik dní trvající silné deště. Uvedly to dnes podle agentury AFP indické úřady. Meteorologové navíc varovali, že i v nadcházejících dnech očekávají v oblasti intenzivní srážky.

Úřady severoindického státu Uttarákhandu, který z větší části tvoří pohoří Himálaj, oznámily, že sesuvy půdy dnes zabily 35 lidí a v pondělí 6 osob. Podle jednoho z místních představitelů oslovených AFP napáchaly intenzivní srážky v odlehlých místech této horské oblasti značné škody. Kvůli výstrahám meteorologů byly v Uttarákhandu zavřeny školy a pozastaveny turistické aktivity.

Sesuvy půdy postihují himálajské oblasti Indie pravidelně, jejich počet ale podle odborníků narůstá kvůli globálnímu oteplování, tání ledovců, odlesňování a budování přehrad s vodními elektrárnami, napsala agentura AFP. V únoru zahynulo zhruba 200 lidí, když se pod druhou nejvyšší indickou horou Nandá Déví utrhl kus ledovce a zřítil se do řeky. Ohromná masa vody následně zničila jednu menší přehradu s vodní elektrárnou a druhou větší poškodila.

Povodně v posledních dnech postihly i jih Indie. Ve státě Kérala si podle agentury AP vyžádaly nejméně 28 obětí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy