Podepsání své rodinné ústavy Vítkovi pojali slavnostně. Dokument, ve kterém řeší, jaké má jejich podnik NWT hodnoty a vize do budoucna, podepsali manželé s dcerami v Manském sále na kroměřížském zámku. Nechybělo focení ani sváteční oběd. Na to, co by v ústavě mělo být, si dali čas.
"S dětmi a právníkem jsme se na dva dny zavřeli do hotelu a diskutovali, co chceme a jak si rodinné podnikání představují dcery, kterým bylo v té době 19 a 20 let. Právník to sepsal, další tři měsíce jsme to připomínkovali a pak jsme se shodli a slavnostně ústavu podepsali," říká Martina Vítková, finanční ředitelka a spolumajitelka NWT.
Rodinná firma ze Zlína, která má roční obrat přes miliardu korun, podniká v informačních technologiích, energetice, zemědělství nebo telekomunikacích. Dokument má rodině dát mantinely do budoucna v různých oblastech.
V ústavě mají třeba sepsáno, že budoucí manželé dcer se budou moci podílet na vedení holdingu, k rodinnému majetku se ale nedostanou. "Udělali jsme to v době, kdy ještě holky neměly partnery, aby to věděly dopředu," dodává Vítková.
Vítkovi jsou jednou z mála podnikatelských rodin, které ústavu mají sepsanou. "Podle mých zkušeností to je mizivé procento. Statistika ale neexistuje," přiznává Martin Jurek z Centra pro rodinné firmy, které funguje na Vysoké škole ekonomické v Praze.
Právě tam se minulý týden sešli zástupci rodinných podniků a odborníci na konferenci, kde diskutovali o správě těchto společností a důležitosti rodinné ústavy. "U nás je to relativně nový pojem. Nastavení pravidel je ale nutné, protože bez nich se zvyšuje pravděpodobnost chaosu," míní Jurek.
Rodinné podniky tvoří až 87 procent všech soukromých firem v Česku. Většinou jde o malé a střední firmy, které jsou největšími zaměstnavateli v tuzemsku, oproti velkým společnostem jsou flexibilní a snadněji dokážou překonat případnou krizi.
Podnikání manželů a následně jejich dětí a vnoučat je však náročné, a proto se podle vedoucího centra Jiřího Hnilici musí řídit vztah rodiny k firmě. "Čím je více generací a členů rodiny, tím se rozšiřuje i struktura podnikání a to potřebuje systém," tvrdí Hnilica.
V rámci správy rodinného podniku by pak ústava měla radit třeba s tím, jak eliminovat konflikty mezi členy rodiny tak, aby neměly vliv na firmu, jaká jsou očekávání od budoucna, jaké by měli mít členové rodiny dosažené vzdělání, jak uspořádat akcionářskou strukturu, nastavuje pravidla po převodu majetku či předávání firmy další generaci.
Kateřina Kadlecová, spolumajitelka společnosti Usspa, jež vyrábí vířivky a bazény, říká, že by rodinnou ústavu ve firmě ráda měla. "Díváme se s manželem do budoucna, jak chceme firmu stavět, jaká bude naše pozice a kdy pro nás bude možné ji předat," uvedla Kadlecová na konferenci. Většinovým vlastníkem firmy je stále její otec a ten zatím o žádném takovém dokumentu podle ní nepřemýšlí. Pro ni je však důležité dostat do rodinných vztahů i formální řád. "Abychom udržovali nějaký směr nebo pro situace, kdy ho budeme chtít změnit," myslí si.
Podle Jurka z Centra pro rodinné firmy není tragédie, pokud tyto podniky ústavu nemají. Dokument by však pomohl předejít některým nepříjemným situacím. "Rozdílné vnímání a představy jednotlivých členů rodiny povedou pravděpodobně ke konfliktu. A dnešní doba individualismu bude více nahrávat tomu, že vnímaná nespravedlnost a konflikt povedou k rozkolu rodiny," myslí si Jurek.
Na druhou stranu podle něj podnikatelé často jednotlivá pravidla nastavená mají. Například pro výchovu, vzdělání, zaměstnání nebo řízení. "Rodinná ústava to může dobře zastřešit," doplňuje Jurek.
Třeba v rodině Kinských, kteří podnikají v lesnictví, zemědělství nebo rybářství, mají místo rodinné ústavy právě dlouhodobou výchovu. "Rodina je pro nás důležitější než firma. Vychováváme další generaci tak, aby se našla a byla sama sebou, a zároveň dodržujeme při vedení firmy hierarchii - nejdříve rodina, pak podnikání a pak majetko-právní záležitosti," uvedl na konferenci Constantin Kinský.
Potomek šlechtického rodu vede a spoluvlastní společnost Kinský Žďár, jeho bratr v ní má menšinový podíl. V dozorčí radě firmy pak sedí kromě bratra také jeho syn, což je podle Kinského důležité.
"Mladá generace hlídá starou, musím jim reportovat. Díky tomu nefunguje model, kde patriarcha, který založil firmu, má pravdu a ostatní musí jednat podle jeho představy. To je podle mě důvod, proč tolik českých firem nemá druhou generaci, která by jejich podnikání převzala, protože zakladatelé jsou autokrati, kteří nevychovávají děti tak, aby měly prostor," domnívá se Kinský.
