Vláda v souvislosti s energetickou krizí a růstem cen elektřiny a plynu uvažuje, že na banky uvalí daň z mimořádných zisků, takzvanou windfall tax. Podrobnosti plánu ale zatím nezveřejnila.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) dříve mluvil o tom, že se má týkat energetických firem, bank a rafinérií. Příští rok by mohla přinést rozpočtu asi 70 miliard korun.
"Banky už v létě nabídly státu alternativy k dani z mimořádných zisků a jsou připraveny do nich vložit kapitál. Jde o mnohem efektivnější způsob podpory ekonomiky než mimořádné zdanění," uvedl v reakci mluvčí asociace Radek Šalša.
Banky například hodlají více investovat do bydlení, a to formou financování výstavby dostupných bytů a spoluúčastí na takzvané projektové kanceláři. Přínos pro stát má činit minimálně 10 miliard korun.
Dluhové zatížení domácností lze podle nich řešit tím, že se dočasně sníží splátky spotřebitelských úvěrů a hypoték, případně se přefinancují stávající úvěry do delší splatnosti. "Tímto bychom mohli pomoci ulevit rozpočtu domácností snížením měsíčního zatížení splátkami o 20 až 30 procent u hypotečních úvěrů, u spotřebitelských úvěrů o 20 až 40 procent," uvádí ve svém materiálu asociace.
Podstatou překlenovacího odkladu splátek úvěrů má být jednoduchá možnost požádat o odklad tří až šesti splátek úvěrů v případě potřeby bez dokládání příjmů či dalších dokumentů. Bylo by to dostupné pro klienty, kteří budou bez významného prodlení. Opatření má pomoct dočasně překlenout období například doplatků vyúčtování energií. Reaguje na situace, kdy problémy se splácením nastávají v drtivé většině případů nikoli kvůli nominálnímu poklesu příjmu klienta, ale o růst nákladů, nezaviněný klienty, dodala asociace.
Banky jsou podle asociace dále schopny domácnostem pomoci i s případným financování investic do obnovitelných zdrojů za výhodnějších podmínek, a tím i s úvěrovým závazkem klientům splátky na energie celkově snížit. "Součástí může být i pomoc státu při distribuci subvence technologie obnovitelných zdrojů energie (čerpadla, fotovoltaika, izolace, okna)," uvádí dále Česká bankovní asociace.
V minulém týdnu Stanjura po jednání kabinetu uvedl, že u zdanění neočekávaných zisků navrhne česká vláda vlastní návrh, a to především právě v případě bank. U energetických firem a rafinérií počítá se zavedením pravidel podle evropského opatření. U bank chce nastavit vlastní podmínky, daň se podle Stanjury nebude týkat všech.
"Sektor bankovnictví byl do návrhu připravené daně z mimořádných zisků zahrnut z důvodu vysoké ziskovosti sektoru nejen ve srovnání s předcházejícím obdobím, ale také v mezinárodním srovnání. Banky aktuálně dosahují vysokých zisků v důsledku opakovaně zvýšené základní úrokové sazby ČNB, což jim výhodně úročí prostředky uložené u centrální banky. Výhodné úročení přitom nepromítají do bankovních produktů, které nabízejí svým klientům," uvedlo ve čtvrtek ministerstvo financí v reakci na návrhy České bankovní asociace.
"Naopak zvýšenou základní sazbu propisují do rostoucích úrokových sazeb u hypotečních, podnikatelských či spotřebitelských úvěrů domácností a firem," dodalo ministerstvo financí ve svém prohlášení.
