Praha - Spojenectví Andreje Babiše s Milošem Zemanem dostává trhliny. Poté, co vyšlo najevo, že prezident chtěl zkomplikovat odvolání ministryně spravedlnosti za ANO Heleny Válkové, a po ostré kritice Zemanových zahraničněpolitických kroků Babišovým europoslancem Pavlem Teličkou, se neshodnou v otázce přijetí eura a výběru členů bankovní rady. Zeman téma otevřel při své návštěvě Královéhradeckého kraje.
Při debatě s krajskými zastupiteli dostal včera dopoledne dotaz, co říká na intervenci centrální banky, která drží kurz koruny k euru nad úrovní 27 korun. Prezident zpochybnil motivaci bankéřů, že znehodnocením měny chtěli podpořit ekonomiku: "ČNB tímto krokem oddaluje vstup Česka do eurozóny. Česká národní banka nechce euro, protože by se pak stala jen pobočkou Evropské centrální banky ve Frankfurtu," řekl.
Pak dodal: "Naštěstí je to prezident, kdo jmenuje členy bankovní rady. V roce 2016 budu vybírat a jmenovat nového guvernéra."
Současnému šéfovi Miroslavu Singerovi končí šestileté funkční období v červenci 2016. "Jako prezident chci, aby v bankovní radě seděli lidé, kteří nebudou experimentovat s ekonomikou a budou podporovat vstup do eurozóny, jak si přeje většina podnikatelů," doplnila hlava státu.
ČNB má ale jen omezené možnosti ovlivnit vstup země do eurozóny, hlavní odpovědnost spočívá na vládě. Její ministr financí a momentálně nejpopulárnější politik ale Zemanovy úvahy odmítl. "Na vstup do eurozóny není doba. Eurozóna musí nejdřív vyřešit problém Řecka. Mnoho členů neplní ani podmínky pro nováčky," prohlásil Andrej Babiš.
Na dotaz, zda je správné, aby si prezident kladl podmínku, že členem v radě ČNB může být jen někdo, kdo je eurooptimisticky naladěný, dodal majitel koncernu Agrofert, že "ČNB je nezávislá instituce a taková podmínka pro vstup do rady není přijatelná".
Až dosud se přitom Andrej Babiš otevřené konfrontaci s prezidentem vyhýbal, ten jej na oplátku oficiálně označil za adepta na post premiéra. V poslední době ale z ANO či přímo od Babiše zaznělo několik kritických vyjádření směrem k Pražskému hradu. Může to souviset se snahou strany více se profilovat mezi pravicovými voliči.
Současné vedení ČNB, jmenované ještě bývalým prezidentem Václavem Klausem, je euroskeptické a opakovaně vyzdvihuje výhody samostatné české koruny - zvláště viceguvernéři Mojmír Hampl a Vladimír Tomšík.
K úplné změně kurzu ČNB by mohlo dojít za dva roky. Během té doby totiž skončí mandát čtyřem ze sedmi členů současné bankovní rady. Miloš Zeman bude nejbližšího člena vedení České národní banky vybírat příští rok v létě, půjde rovnou o post guvernéra. I ve světle jeho aktuálních výroků se upevňují šance pro expremiéra Zemanovy "úřednické" vlády Jiřího Rusnoka. Ten sedí jako řadový člen v radě ČNB od loňského jara a sympatiemi k euru se netají. "Největší problém je v hlavách politiků a občanů. Musíme vidět, že je to naše perspektiva," prohlásil při svém nástupu do banky.
Pravomoc jmenovat centrální bankéře je jednou z nejsilnějších a zároveň nejdiskutovanějších, které prezident má. Zeman ještě v roli premiéra intenzivně, ale nakonec neúspěšně bojoval proti tomu, aby Václav Havel v roce 2000 jmenoval guvernérem Zdeňka Tůmu.
Plán, jak prezidentův vliv na ČNB snížit, má i nynější koaliční kabinet ČSSD, lidovců a ANO. Ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier už sepsal revizi pravomocí, podle které by bankéře prezident vybíral jen se souhlasem vlády. Začne to ale platit nejdřív od roku 2018.
