BMW už v Česku testuje autonomní jízdu. Na polygonu třikrát větším než Monako

BMW už v Česku testuje autonomní jízdu. Na polygonu třikrát větším než Monako
Nově otevřený polygon BMW u Sokolova má prozatím dva testovací moduly. Asfaltová plocha slouží k prověření moderních jízdních asistentů.
Například funkčnost asistentu nouzového brzdění, když do dráhy vozu nečekaně vstoupí chodec.
Druhým dokončeným modulem v areálu u Sokolova je dálnice. Na snímku probíhá testování asistentu pro detekci mrtvého úhlu.
Zkouška nouzového brzdění, když před autem náhle zastaví jiný vůz.
Foto: BMW
Jakub Stehlík Jakub Stehlík
1. 8. 2022 6:07
Soukromá dálnice, hasiči i záchranka. Ale také plot s elektronickou ostrahou, jehož narušitele během pár vteřin nasnímá ze vzduchu dron a vyprovodí ochranka. Tak vypadá přísně střežené vývojové centrum mnichovské automobilky v západních Čechách, které právě spustilo zkušební provoz.

Po rozlehlé asfaltové ploše hladce pluje maketa motorkáře, která kříží cestu hned několika rozjetým bavorákům. Asistenční systémy všechna auta ukázkově zabrzdí, bezohledný motorkář z měkké pěny tentokrát přestál test bez úhony. "Samozřejmě tomu tak není vždy," vysvětluje vedoucí vývoje automobilky Florian Preuss, "při neúspěšném pokusu se figurína oddělí od podvozku, který auto může přejet, aniž by se tím způsobila jakákoliv škoda".

Mrňavá kolečka speciální základny však vyžadují, aby zkušební asfaltová plocha byla absolutně rovná. "Zrovna tady to byl docela problém," říká projektový manažer vývojového centra Andreas Heb. Celý areál mnichovské automobilky totiž vzniká na území, kam se v minulosti vozila skrývka z nedalekých hnědouhelných dolů. A terén pod asfaltovými plochami tak bylo třeba o to pečlivěji udusat.

Území severně od Sokolova s rozlohou 600 hektarů je největším testovacím centrem mnichovské automobilky na světě. "Považuji za zázrak, že se to podařilo zrealizovat," říká manažer. V Německu prý tak rozlehlá území už nejsou k dispozici, a už vůbec ne od jednoho vlastníka. V současnosti jsou stále majetkem společnosti Sokolovská uhelná, automobilka má ale smlouvu na jejich odkup v příštím roce.

V provozu jsou zatím dva moduly, jak se říká testovacím plochám: asfaltový čtverec 300 x 300 metrů a dálnice dlouhá 6,1 kilometru. Projekt v hodnotě 7,5 miliardy korun však počítá s tím, že podobných modulů bude už v příštím roce šest. Teprve pak bude provoz areálu spuštěn naplno.

"Zatím bych to nazval testování testování," říká Andreas Heb, zatímco provádí skupinku novinářů zázemím hlavní budovy. Testeři tu mají k dispozici třeba odpočinkovou místnost s kuchyní, ale také stěnu, odkud jsou jim automatizovaným způsobem vydávány klíče od testovaných vozů. "Zkušební jezdec spolu s klíčem přebírá i pokyny, co a jak má ten den testovat," vysvětluje průvodce.

Srdcem celé budovy je velín napěchovaný obrazovkami a počítači, odkud zaměstnanci dohlížejí na hladký průběh testů. Pokud se některý z jezdců odchýlí od předem stanovené procedury, dostane nejprve do vozu výstražný signál. Při opakovaném porušení disciplíny je pak předvolán do velicího střediska "na kobereček".

Na nezaujatého pozorovatele může testování prototypů působit jako selanka, pohotovost vlastního hasičského vozu a plně vybavené záchranky však naznačují, že ne vždy může vše probíhat podle plánu. I proto je celý areál obehnán vysokým plotem a přísně střežen, aby zkoušky, probíhající nezřídka při vysokých rychlostech, nikoho neohrozily. A samozřejmě aby testovaná auta nemohla být nasnímána za účelem průmyslové špionáže. Kvůli tomu automobilka jedná s úřady i o případné bezletové zóně. Ale přiznává, že je to obtížné, hlavně kvůli nedalekému karlovarskému letišti.

Všechny testy se na sokolovském polygonu točí výhradně kolem digitalizace, asistenčních systémů a elektromobility. Že i BMW počítá s přechodem na elektřinu, dokládá parkoviště osázené nabíječkami. Čerpací stanici bychom hledali v areálu marně.

"To už bude brzy patřit minulosti," odpovídá Andreas Heb na otázku, jak vnímá všudypřítomný zápach ze čtyř uhelných a jedné paroplynové elektrárny, které jsou odtud, coby kamenem dohodil. "Budoucnost je tohle," ukazuje na rozlehlý areál, na kterém automobilka buduje vodní jímky a nezastavěné plochy plánuje osázet stromy. Ekologičtější budoucnost dokreslují i rotory větrných elektráren na nedalekém kopci.

Němečtí zaměstnanci automobilky jsou podle Andrease Heba z práce u Sokolova nadšeni. Už proto, že z Mnichova je to sem jen 2,5 hodiny jízdy. Většina z nich však denně dojíždět nebude, přechodný domov najdou v příhraničních oblastech.

V reportáži bavorské televize si starosta Waldsassenu, kam to autem ze Sokolova trvá jen 35 minut, pochvaloval dosud nevídaný stavební ruch. Ve městě se sedmi tisíci obyvateli je podle něj v současnosti ve výstavbě "neuvěřitelných sto bytových jednotek".

Jakkoli vypadá nový polygon BMW v Česku velkolepě, pokud jde o rozlohu, prvenství už patrně nikdo neuzme Volkswagenu. Jeho testovací areál severně od Wolfsburgu zabírá celých 1100 hektarů. Fanoušci motorismu jej znají hlavně díky ustavení řady rychlostních rekordů - například v roce 2010 tu Bugatti Veyron dosáhl rychlosti 431 km/h a stal se nejrychlejším vozem se silniční homologací na světě.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 5 hodinami

Keňané volili prezidenta, poslance a senátory, komise může sčítat hlasy až týden

Keňané v úterý volili nového prezidenta, členy obou komor parlamentu a zástupce místních správ. I když se volební místnosti oficiálně uzavřely již v 16:00 SELČ, hlasování bylo podle BBC prodlouženo v místech, která se otevřela později. Hlavním tématem předvolební kampaně bylo řešení ekonomických problémů země. Na sečtení hlasů má volební komise maximálně sedm dní.

K letošním volbám se zaregistrovalo 22 milionů voličů. Keňská volební komise uvedla, že očekává volební účast kolem 60 procent. V posledních volbách v roce 2017 se k urnám dostavilo téměř 80 procent voličů.

O prezidentský post se ucházeli čtyři kandidáti. Vítěz nahradí dosavadní hlavu státu Uhurua Kenyattu, který po ukončení dvou mandátů nemá právo znovu kandidovat.

Keňské volby v minulosti provázely spory, obviňování z podvodů a také násilí. Jak píše agentura Reuters, Keňanům dělají největší starosti rychle rostoucí ceny potravin a hluboce zakořeněná korupce, takže mezi nimi panuje malá důvěra v to, že nová vláda něco změní.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Varnsdorfská textilka Velveta míří do insolvence, má dluhy přes 300 milionů

Tradiční výrobce oděvních textilií, společnost Velveta z Varnsdorfu na Děčínsku, nebyla schopna dostát svým závazkům vůči věřitelům, které přesahují 300 milionů korun. Byla proto nucena podat na sebe insolvenční návrh, informovaly dnes na webu Hospodářské noviny (HN).

Historie firmy sahá do roku 1777, kdy Josef Franz Anton Fröhlich zřídil ve Varnsdorfu tkalcovskou dílnu. Společnost se specializovala například na výrobu manšestru, dyftýnu nebo sametu. Sortiment doplňovaly oblekové tkaniny či tkaniny pro bytový dekorační textil a lůžkoviny.

"Ekonomická situace dlužníka se opět zhoršila s neočekávaným a razantním nárůstem cen elektřiny a plynu, který započal na konci roku 2021. Zvýšením cen energií se skokově zvýšily náklady na výrobu a na vlastní provoz obchodního závodu dlužníka," uvádí insolvenční návrh podaný ke Krajskému soudu Ústí nad Labem 8. srpna. Společnost s novými klienty vyjednala nové ceny, u dříve sjednaných zakázek se jí však nepodařilo zahrnout vyšší náklady, a proto nebyla schopna udržet svůj provoz v chodu.

Nadále však existují firmy Velveta Varnsdorf a Velveta Textilie, napsaly HN. První se podle obchodního rejstříku zabývá rozvodem tepla a elektřiny či barvením a chemickou úpravou textilií, druhá společnost se věnuje koupi zboží za účelem jeho dalšího prodeje.

Zdroj: ČTK
Další zprávy