Antimonopolní úřad zahájil správní řízení kvůli mýtnému tendru

ČTK ČTK
13. 10. 2017 16:50
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zahájil správní řízení s ministerstvem dopravy kvůli miliardovému tendru na provoz elektronického mýtného systému po roce 2019. Podle protikorupčního fondu jsou podmínky výběrového řízení příliš přísné a zvýhodnňují dosavadního provozovatele, tedy společnost Kapsch.
Ilustrační snímek.
Ilustrační snímek. | Foto: Ondřej Besperát

Praha/Brno - Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zahájil správní řízení s ministerstvem dopravy kvůli miliardovému tendru na provoz elektronického mýtného systému po roce 2019. V pátek to sdělil předseda antimonopolního úřadu Petr Rafaj. Úřad reaguje na podněty dosavadního správce systému, společnosti Kapsch, a Nadačního fondu proti korupci podnikatele Karla Janečka.

"Po přezkoumání příslušné části dokumentace o výše uvedeném zadávacím řízení získal úřad pochybnost o tom, zda zadavatel postupoval při zadávání předmětné veřejné zakázky v souladu se zákonem," uvedl v odůvodnění ÚOHS. Výběrové řízení na správu mýtného systému vypsalo ministerstvo dopravy v polovině července, do zakázky za téměř 30 miliard korun se přihlásili čtyři uchazeči.

Protikorupční fond vytýká podmínkám výběrového řízení, které vypracovalo ministerstvo dopravy, přílišnou přísnost při dokazování předchozích referencí, což omezuje počet možných uchazečů a může to nahrávat současnému správci systému. Kapsch si naproti tomu stěžoval na příliš velký rozsah informací, které ministerstvo sděluje jednotlivým uchazečům o systému, který firma vybudovala.

Nový správce systému by takzvané výkonové mýto měl spravovat deset let po vypršení stávajícího kontraktu s Kapschem po roce 2019. Kromě současného provozovatele se do soutěže přihlásili slovenský výběrčí SkyToll, maďarský National Toll Payment Services a německá firma T-Systems.

Kapsch prostřednictvím mikrovlnných mýtných bran v Česku vybírá mýtné od roku 2007. Za deset let se z mýtného získalo 77,5 miliardy korun, loni to bylo 9,89 miliardy korun. Náklady na provoz činí zhruba 1,5 miliardy korun ročně.

Jednotný celostátní mikrovlnný systém podobně jako v Česku funguje v pásu zemí od Itálie přes Rakousko, Polsko a Bělorusko. Naopak satelitní systém využívají Německo, Slovensko, Maďarsko a částečně Belgie, která jej kombinuje s mikrovlnou variantou. Nově pro výběr mýta zvolilo satelitní technologii i Bulharsko.

 

Právě se děje

před 47 minutami

U břehů Turecka se potopila ruská nákladní loď, záchranáři se snaží pomoci asi 15 členům posádky

U tureckého pobřeží Černého moře se potopila ruská nákladní loď. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na turecká státní média. Záchranáři se nyní snaží pomoci asi 15 členům posádky, kteří uvízli na moři v trojici záchranných člunů.

Loď určená pro přepravu sypkého nákladu se potopila u pobřeží regionu Inkumu. Oběti na životech zatím nejsou hlášené a příčina neštěstí není jasná.

Guvernér turecké provincie Bartin Sinan Güner uvedl, že na záchraně námořníků se pracuje, počasí je však velmi špatné. V oblasti silně prší a sněží a fouká silný vítr.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Ochranný systém při testech odpojil běloruskou jadernou elektrárnu, v provozu je pouhé dva měsíce

Běloruská jaderná elektrárna byla v sobotu při testovací proceduře odpojena, protože se spustil ochranný systém reaktoru. Uvedlo to běloruské ministerstvo energetiky. Úroveň radiace v oblasti je ale podle ministerstva normální. Elektrárna u města Astravec byla spuštěna loni v listopadu.

"Ochranný systém byl aktivován při pilotním průmyslovém provozu prvního bloku, v jehož rámci jsou v současné době testovány systémy a zařízení," uvedlo ministerstvo. Úroveň radiace v okolí elektrárny je na běžné úrovni, dodal úřad.

První jaderná elektrárna v zemi se nachází na severu Běloruska, poblíž hranic s Litvou, a postavila ji ruská státní firma Rosatom za ruský úvěr deset miliard dolarů (217 miliard Kč). Provoz formálně zahájil prezident Alexandr Lukašenko 7. listopadu, kvůli poruše však musela být následující den odstavena. Opětovně spustila provoz a byla znovu připojena k síti 19. listopadu. Ministerstvo tehdy uvedl, že elektrárna pracuje na 40 procent své kapacity.

Zdroj: ČTK
Další zprávy