Zpráva o naší chudobě: V zemi strádá 885 tisíc Čechů

Petr Holub
3. 11. 2010 12:20
Uvnitř: Mapa české chudoby kraj po kraji v přehledné grafice
Snímek je ilustrační
Snímek je ilustrační | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Příjmové nůžky mezi lidmi v České republice se dál zavírají.

V roce 2009, kdy kulminovala světová hospodářská krize, Česko ještě posílilo první pozici v žebříčku zemí nejméně ohrožených chudobou.

Před dvěma lety trpělo nízkými příjmy devět procent Čechů, v dalších evropských zemích v čele s Islandem a Nizozemskem nejméně desetina.

Podle nových údajů Českého statistického úřadu loni poklesl podíl chudých domácnost na 8,6 procenta. Zajistila to Topolánkova reforma veřejných financí, která v období krize účinkovala jinak, než její tvůrci zamýšleli.

V Evropě během krizového roku 2009 chudých spíše přibývalo, jak vyplývá ze zatím neúplných čísel Eurostatu. Kromě Česka hlásí pokles už jen Rakušané.

Země Robina Hooda

Statistika říká, že vážné finanční potíže loni mělo 885 tisíc Čechů. Potvrdil se tak trend, který nastal v roce 2005.

Do té doby se rozdíly v příjmech zvětšovaly. Nejbohatší desetina domácností tehdy přiznávala šestkrát vyšší příjmy, než deset procent nejchudších rodin. Druhá nejbohatší desetina byla třiapůlkrát bohatší, než nejméně majetná třída.

Loni už vydělávali nejbohatší pouze pětapůlkrát víc, než nejchudší. Druhá nejbohatší desetina na tom byla už jen třikrát lépe, než nejchudší rodiny.

Nůžky se zavírají na všech příjmových úrovních. Svědčí o tom také informace, že přibývá rodin v kategorii, kdy na jednoho člena připadá šest až patnáct tisíc korun měsíčního příjmu. Před pěti lety bylo takových lidí 69,4 procenta, loni 72,6 procenta.

Nečekané důsledky reforem

Na změnách v příjmech podle statistického úřadu nejvíce podepsala reforma veřejných financí z roku 2008. Daňové změny a sociální škrty měly podle tehdejší rétoriky pomoci bohatším vrstvám a příjmové nůžky naopak otevřít.

Experti statistického úřadu skutečně zaznamenali dopady na chudší rodiny po zvýšení nižší sazby DPH, zavedení ekologické daně a přísnějších podmínek pro výplatu některých sociálních dávek.

"Dopady reformy ale do jisté míry kompenzuje výrazné zvýšení daňových slev," upozornil Jaromír Krolmus, který má šetření o příjmech rodin na starosti. To se nejvíc vyplatilo rodinám s dětmi. Mnohé z nich po reformách nejen neplatily žádné daně z příjmu, ale dokonce začaly pobírat daňové bonusy.

Třikrát pro důchodce

V roce 2008 byly navíc dvakrát zvýšeny důchody a pracující důchodci získali nárok na daňovou slevu.

Topolánkova reforma skutečně zavedla rovnou sazbu daně z příjmu i stropy pojistného a snižovala firemní daň, aby pomohla lépe situovaným a podnikatelům. Pozitivní efekt se však nedostavil, protože krize zlikvidovala zisky živností i podniků.

Svědčí o tom údaje, že se v posledních dvou letech snížily příjmy rodin z podnikání, naopak vyrostl podíl sociálních příjmů. Lepší podmínky pro podnikání se pouze staly užitečným nástrojem pro nezaměstnané, kteří mohli po propuštění vykonávat dosavadní profesi jako živnost. Příjmy z podnikání totiž vyrostly jen u nejchudších.

Teď už opravdu

Zpráva statistického úřadu o snížení míry chudoby může posloužit jako argument v debatě o daňových změnách a sociálních škrtech, které premiér Petr Nečas plánuje na příští rok. Odborový expert Martin Fassmann tvrdí, že tentokrát lidé opravdu zchudnou.

Odvolává se na skutečnost, že hranici chudoby tvoří příjmy na šedesáti procentech průměru. Loni se počet osob ohrožených chudobou snížil o 42 tisíc na 885 tisíc. Dalších 784 tisíc osob však žije v rodinách s příjmy mezi šedesáti a sedmdesáti procenty průměru.

Vláda skutečně ruší sociální příplatek, který dnes pobírá 150 tisíc rodin pohybujících se právě na hranici chudoby. Celkem 66 tisíc lidí nad 65 let přijde o větší část dvoutisícového příspěvku na péči, který dnes vyplácejí svým příbuzným. Právě rodiny s nižšími příjmy nejvíc zasáhne povodňová daň z hlavy.

Fassmann se obává, že tyto vládní kroky mohou počet lidí pod šedesátiprocentní příjmovou hranicí zdvojnásobit. Při jednání tripartity tyto obavy potvrdil náměstek ministra financí Jan Gregor.

S odvoláním na pokles chudoby v letech 2005 až 2008 ale upozornil, že právě Česko si může její nárůst dovolit: "Nechci říkat, že je tam prostor pro zhoršení, nicméně je fakt, že dnes jsme ve světě na špici." Údaje za rok 2009 jeho postoj ještě posilují.

 

Právě se děje

Další zprávy