V březnu 2015 byl generál Vladimír Halenka šéfem sekce podpory a logistiky ministerstva obrany. Právě tehdy ho obvinil Útvar pro odhalování organizovaného zločinu. Podle něj se Halenka s dalšími třemi vysokými úředníky resortu podílel na prodeji vyřazené armádní techniky pod cenou, čímž měli stát připravit o 20 milionů korun.
Tehdejší ministr obrany Martin Stropnický (za ANO) kvůli obvinění postavil generála mimo službu. Halenka, veterán z Bosny i Afghánistánu, pak ze zdravotních důvodů opustil armádu na podzim 2017 úplně. Žalobce Pavel Prygl z Vrchního státního zastupitelství v Praze ho obžaloval z porušení povinnosti při správě cizího majetku a zneužití pravomoci úřední osoby.
V případě Halenky měla kauza spletitý vývoj. Pražský městský soud ho nejprve osvobodil, odvolací instance však kauzu vrátila k došetření. Na jeho konci bylo v lednu 2022 rozhodnutí žalobce Prygla, který generálovo stíhání zastavil. Jeho závěr potvrdil nejvyšší žalobce Igor Stříž. A jak nyní zjistilo Aktuálně.cz, Halenka chce po státu kompenzaci.
"Vámi uváděná žaloba byla podána ke zdejšímu soudu. Žalobce ji podal z důvodu nemajetkové újmy a náhrady ušlého zisku, domáhá se 23 679 419 korun," sdělila redakci dozorčí úřednice Obvodního soudu pro Prahu 2 Markéta Žofková. Soud dosud případ neprojednal, ale podle Žofkové už podniká "úkony směřující k nařízení ústního jednání".
"Dodnes se léčím"
Halenka podal žalobu na ministerstvo spravedlnosti, jež za chyby trestních orgánů odpovídá. Původně se generál ve výslužbě obrátil právě na resort ministra Pavla Blažka (ODS) se žádostí o odškodnění, jak se běžně postupuje. Jenže ministerstvo nevyřídilo podání podle jeho představ.
"Česká republika udělala chybu. Zničila mi kariéru, zničila mi život. A ministerstvo spravedlnosti mi dalo asi o deset procent méně, než jsem zaplatil za advokáta. A kromě toho mi dalo asi 700 tisíc. Je to bezesporu hodně peněz. Ale kdybych mohl dál pracovat v armádě, vydělal bych si násobně víc," popsal Aktuálně.cz důvody žaloby Halenka.
Podle něj měly trestní orgány "tunelové vidění", když ho do případu zahrnuly a sedm let stíhaly. Stát prý za takové selhání musí převzít odpovědnost. "Mám ochromené psychické zdraví, dodnes se léčím. Také jsem dopočítal, co bych si vydělal. Pak tam můj právník zahrnul další věci, ale ty už si nepamatuji," vysvětlil generál výši nároku.
Soudy přiznávají menší odškodnění
Za nemajetkovou újmu, na jejímž vyčíslení stojí Halenkova žaloba na ministerstvo spravedlnosti, se považují zdravotní potíže způsobené stíháním, poškození dobrého jména, případně zásah do rodinného života. Dotyčný tvrzenou újmu musí doložit lékařskými posudky či jinými dokumenty.
Je krajně nepravděpodobné, aby Halenka dosáhl na požadovanou částku přes 23 milionů. Soudy přiznávají nižší kompenzaci. Třeba bývalá ministryně obrany Vlasta Parkanová dostala za desetileté stíhání kvůli údajně nevýhodnému nákupu letadel CASA, jež skončilo pravomocným osvobozením, 1,6 milionu korun. V žalobě přitom žádala devět milionů.
"Co se týče nemajetkové újmy, tady se soud zcela ztotožnil s částkou, která již byla vyplacena, která skutečně nemá u tohoto soudu obdoby," prohlásila soudkyně z Obvodního soudu pro Prahu 2 Šárka Henzlová k případu exministryně. Právě tato instance vyřizuje všechny žaloby kvůli odškodnění včetně Halenkovy, protože ministerstvo spravedlnosti se nachází v jejím obvodu.
Důkazy bez příčinné souvislosti
Vladimír Halenka byl obžalovaný spolu s šéfem odboru pro nakládání s nepotřebným majetkem ministerstva obrany Josefem Lachmanem, jeho zástupcem Romanem Pavlíkem a ředitelem státního podniku pro servis vojenského materiálu VOP-026 Šternberk, později transformovaného ve VOP CZ, Adolfem Vermiřovským.
V letech 2010 až 2013 měl generál vytipovat 240 vznětových motorů do bojových vozů z armádních skladů, aby zbytek skupiny zařídil jeho prodej pod cenou. Nejdříve VOP CZ takto získal levně 105 motorů, se ziskem je pak prodal firmě Excalibur Army ze skupiny Czechoslovak Group. Stát měl přijít o 20 milionů korun. Prodej zbylých 135 motorů už se nepodařil.
Žalobce Prygl u první transakce nakonec uvedl, že poznatky v trestním spise nevytvořily "logickou, ničím nenarušenou a uzavřenou soustavu důkazů vzájemně se doplňujících a na sebe navazujících, které jsou v příčinném vztahu k dokazované skutečnosti", aby prokazovaly generálovo provinění. U druhé transakce se ukázalo, že o ní Halenka ani nevěděl. S ostatními aktéry pokračuje soud v září.
