Praha - Dvouletá podmínka pro pěstouny, kteří týrali vlastní vnučku. Takový trest vynesl v pondělí soud v Praze.
Překvapivě nízký rozsudek nezvrátily ani jizvy na dívčině těle, ani její výpověď, která byla uznána jako věrohodná. Soudkyně rozhodla, že jde jen o nepřímé důkazy.
Nabízí se porovnání se dva týdny starým případem rodičů, kteří doma věznili své dva malé syny. Otec si odnesl osmiletý trest, matka má tříletou podmínku a povinnou ústavní léčbu.
Proč se rodiče, kteří se podle mnohých jen nepřizpůsobili společenským měřítkům, rozhodl soudce potrestat exemplárně přísným trestem, zatímco za jasné a nezpochybnitelné týrání udělila soudkyně pouze podmínku?
Na dotazy Aktuálně.cz odpovídaly dětská psycholožka Václava Masáková (VM) z Pedagogicko-psychologické poradny v Praze a Jitka Šatavová (JŠ) z Fondu na ochranu ohrožených dětí.
Aktuálně.cz: Souhlasíte s trestem pro pěstouny týrané dívky?
Fakta:
Co víme o případu týraného děvčátka
- Babička dítě přivedla do Klokánka jako nezvladatelné.
- Pracovníci zařízení stav šestileté dívky popsali takto: "Děvče bylo hladové, zubožené, v roztrhaném a špinavém oblečení. Po vysvlečení jsme s hrůzou zjistili, že má promodralé a omrzlé nožičky i ručičky, na obličeji a po těle modřiny a jizvy a na chodidlech boláky a nafouklé bříško."
- Ihned ji proto nechali odvézt do nemocnice a zavolali policii. Lékaři nejprve chtěli holčičce kvůli rozsáhlým omrzlinám amputovat nohy, ale nakonec se jim je podařilo zachránit. K omrzlinám dívka přišla poté, co ji pěstouni vyháněli bosou na sníh.
- Pracovnicím Klokánka dívka řekla, že kradla jídlo, protože měla hlad. Za to dostávala prutem i páskem, často musela spát na půdě nebo ve sklepě.
- Podle soudního rozsudku pěstouni dívku značně zanedbávali a nevěnovali se jí tolik, jako několika dalším svěřeným dětem. Údajně s ní nechodili k lékaři.
- Předsedkyně trestního senátu Ivana Nefová při čtení rozsudku uvedla, že dívka při stání na sněhu utrpěla omrzliny třetího až čtvrtého stupně.
- Babička jakékoliv týrání holčičky v únoru popřela.
JŠ: Ten trest je samozřejmě směšně nízký. Obzvlášť když si uvědomíme, že se jednalo o vlastní krev. S trestem pro rodiče z Prahy souhlasím.
A.cz: Jak se něco takového může vlastně stát? Jak mohli dostat do péče postupně šest dětí?
VM: To absolutně nechápu. Nechápu, že nikoho nenapadlo, že šest dětí je trochu moc.
JŠ: Pěstouni by měli být státem prověření. Je to v podstatě povolání, dostávají za to peníze, takže nechápu, jak se něco takového mohlo stát. Alarmující je přece už jen to, že ten partner byl několikrát trestán.
A.cz: Jak je možné, že si pěstouni odnesli tak mírný trest a manželská dvojice z Prahy, která byla taktéž obžalována z týrání, na konci ledna dostala trest podstatně přísnější?
VM: Problém je v tom, že soudci mají určité rozpětí a navíc se liší případ od případu. Rozhoduje výkon obhájce a mnoho dalších faktorů.
JŠ: Je možné, že veřejnosti nebyla zpřístupněna všechna fakta.
A.cz: Mohlo se v tomto případě přijít na týrání už dřív?
VM: Já nechápu, že to nikdo nepoznal. Pěstouni jsou přece pod permanentním monitoringem. Nechápu, že si něčeho nevšimli třeba ve školce nebo u doktora.
JŠ: Skutečně se nabízí otázka, kdo to má vlastně hlídat. Sociální pracovnice samozřejmě do rodiny pravidelně jezdily a nic podezřelého neobjevily. Jejich návštěvy jsou ale předem nahlášené, každý je pak schopný se na kontrolu připravit. Přijet neohlášeně, vzbudit důvěru, to je čím dál tím více komplikované. Navíc do terénu chodí minimálně, všechno se spíš řeší od stolu.
A.cz: Další svěřené dítě, sestřenice týrané dívky, zůstává i přes námitky pracovníků Klokánka v péči pěstounů. Je v ohrožení i ona, případně i ostatní děti?
JŠ: U tyranů je časté, že nemusí týrat všechny děti. Jedno si vytipují, důvodem může být třeba nějaká psychická porucha dítěte nebo jeho hyperaktivita. Pěstouni o dívce mluvili skutečně s despektem. Tvrdili, že je retardovaná, hloupá. Neuvědomovali si ovšem, že dělají něco špatně, pro ně to byl standard.
A.cz: Mají případy týrané holčičky a dvou vězněných chlapců z Prahy něco společného?
VM: Určitě, obojí je stejně vážné týrání. Ty děti si ponesou následky do konce života.
JŠ: Společným jmenovatelem všech případů týrání je neláska a nenávist. Pak není rozdíl v tom, když něco záměrně nedělám a to dítě nemiluji, nebo když se stejnou nenávistí tomu dítěti něco provádím.
