Vládním zmocněncem pro zdravotnictví jste se stal uprostřed druhé vlny epidemie nemoci covid-19. Do jaké míry bude pro vás coby zmocněnce současná epidemie tématem? 

Pandemie covidu-19 je samozřejmě významné téma. Jako vládní zmocněnec pro vědu a výzkum ve zdravotnictví zde navážu na svého předchůdce pana profesora Romana Prymulu a budu podporovat výzkumné aktivity v této oblasti. Budu hledat cesty, jak pro ně zajistit financování.

Jakým způsobem se pokusíte peníze zajistit? 

Půjde především o koordinaci a zajišťování podpory pro tento typ výzkumných aktivit skrze komunikaci se zástupci Rady pro výzkum, vývoj a inovace a jednotlivých grantových agentur, kam je třeba směrovat cílené výzvy. Řada programů zde již probíhá. Některé jsou ve fázi příprav.

Co je smyslem výzkumných aktivit? 

Primárně jde o to umožnit, aby nějaký výzkum v této oblasti vůbec mohl probíhat. Jedná se o zcela nový biomedicínský problém, a historicky na něj tedy nemohla být alokována žádná účelová finanční podpora. Tu je třeba zajistit, například formou cílených výzev zaměřených na covid-19 cestou vybraných národních grantových agentur. Otázek, které stále zůstávají nezodpovězeny, je řada.

Světový výzkum covidu nemá obdoby

Jaké otázky jsou ohledně covidu-19 ty nejpodstatnější? 

Jakou imunitu virus vyvolává a jak dlouhé má trvání? Jaký je profil dlouhodobých zdravotních dopadů covidu-19 a lze je individuálně předpovědět, případně jim předcházet? Když opomene rizikové faktory jako obezita, hypertenze či diabetes, je možné predikovat průběh onemocnění? Jak lze vysvětlit extrémně vysoké virové nálože u asymptomatických jedinců? Jaký je význam zkřížené imunitní reakce s běžnými respiračními koronaviry a SARS-CoV-2? Otázek je celá řada a celosvětově probíhá opravdu extenzivní výzkum, pro jehož rozsah pravděpodobně neexistuje historické srovnání.

Co by ideálně mělo z výzkumů vzejít? 

Co z těchto výzkumných aktivit vzejde, bude samozřejmě záviset na konkrétních projektech, které budou žádat o podporu a případně budou podpořeny. Osobně předpokládám, že půjde především o výzkum v oblasti diagnostiky, epidemiologie, monitorování a dlouhodobého sledování pacientů s covidem-19. Speciální program pro výzkum nemoci covid-19 připravil můj předchůdce profesor Roman Prymula a měl by být realizován jako cílená grantová výzva Agentury pro zdravotnický výzkum. Toto je třeba pouze dotáhnout do konce.

Související

Prymula se stane vládním zmocněncem pro výzkum ve zdravotnictví, potvrdila vláda

Uvedl jste, že řada výzkumů už probíhá. Jak jsou daleko, kdo se na nich podílí a už přinesly nějaké poznatky? 

Proběhly některé mimořádné výzvy na podporu výzkumných projektů v oblasti covidu-19, například cestou Technologické agentury České republiky (program ÉTA) nebo česko-švýcarská výzva cestou Grantové agentury České republiky. Na poznatky z těchto studií je zatím brzy.

V těchto dnech sledujeme, jak se nemocnice plní pacienty s covidem-19, chystá se omezení neakutní péče i ve fakultních nemocnicích a podle některých predikcí zdravotní systém nemusí koronavirovou zátěž vydržet. Je covid-19 největší zdravotnickou výzvou současnosti? 

Kvůli enormnímu dopadu epidemie na vlastní zdravotní systém je odpověď samozřejmě ano. Výzva to ovšem není pouze pro české zdravotnictví, ale pro zdravotní systémy po celém světě. Všichni této výzvě čelí nejlépe, jak umí, všichni slaví dílčí úspěchy a všichni dělají chyby, které se vždy bohužel projevují až s několikatýdenním odstupem. Neexistuje historická zkušenost, a tedy ani optimální řešení. To ukáže až čas.

Aspekty mé práce se doplňují

Když necháme stranou koronavirus, jakým způsobem byste chtěl funkci vládního zmocněnce pro zdravotnictví naplnit? 

Jedním z klíčových úkolů je vytvoření Národní koncepce zdravotnického výzkumu. Rád bych z pozice vládního zmocněnce přispěl k tomu, abychom na národní úrovni vytvářeli optimální podmínky pro kvalitní mezinárodně kompetitivní biomedicínský výzkum. Jsme malá země. V rámci svých aktivit nemůžeme pokrývat všechny výzkumné oblasti, měli bychom se zaměřit na ty, ve kterých jsme opravdu dobří a které jsou pro naši zemi strategické.

Jste profesně velmi vytížený, jste vědec a akademik. Jak chcete svou stávající kariéru skloubit s novou vládní funkcí? 

Celou svou profesní dráhu se věnuji výzkumu nádorů a jejich pokročilé molekulární diagnostice. Jako profesor učím mediky lékařskou biologii a genetiky molekulární medicínu. Vždy jsem byl zvyklý hodně pracovat, v životě mám rád výzvy a v práci mám rád komplexnost a pestrost. Svoji práci vnímám jako proces celoživotního vzdělávání. Každá další činnost je pro mě obohacující a věřím tomu, že jednotlivé aspekty mojí práce se vzájemně doplňují. 

Můžete popsat okolnosti, za kterých jste byl kvůli postu vládního zmocněnce pro zdravotnictví osloven? 

Pan premiér Andrej Babiš mě kontaktoval, zda bych měl o tuto funkci zájem, následně jsme se sešli a sdělil mi svoji představu o této pozici. 

Proč jste nabídku na toto místo přijal? 

Zdravotnickému výzkumu se věnuji celou svou profesní dráhu a jako předseda hodnoticího panelu v Agentuře pro zdravotnický výzkum a místopředseda odborného panelu Grantové agentury České republiky mám s touto oblastí bohaté zkušenosti nejen jako vědec, ale také jako hodnotitel kvality. Historicky spolupracuji s Radou vlády pro výzkum, vývoj a inovace jako místopředseda odborného panelu pro oblasti lékařských a zdravotních věd v rámci nové metodiky hodnocení vědy a výzkumu M17+. 

Náš národní biomedicínský prostor mám dobře zmapovaný. Nejde tedy jen o výzkum jako takový, ale i o hodnocení jeho kvality a možnosti jeho financování na národní a mezinárodní - především evropské - úrovni. Věřím, že bych tyto své zkušenosti mohl ve funkci zmocněnce dobře využít.