Chtít po oběti znásilnění říct ne? Návrhy ministra Blažka schytávají kritiku

Dominika Hejl Hromková Dominika Hejl Hromková
14. 6. 2023 19:53
Ministerstvo spravedlnosti představilo dva návrhy, jak změnit trestný čin znásilnění. Právníci, neziskové organizace i poslanci ale varianty představené ministrem Pavlem Blažkem z ODS kritizují. "Návrhy vnímám kriticky. Oběti nechrání dostatečně," vadí například advokátce Adéle Hořejší, která se specializuje na lidská práva a oběti znásilnění často zastupuje.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock

Sex bez souhlasu je znásilnění. Zavést takovou definici žádají neziskové organizace i někteří advokáti od doby, kdy několik dívek zveřejnilo zkušenosti s exposlancem Dominikem Ferim. Ten je nyní obžalovaný ze dvou znásilnění a jednoho pokusu o něj. Současné znění zákona předpokládá, že ke znásilnění dochází, pokud pachatel použije násilí nebo se oběť aktivně brání. Až 70 procent obětí ale zamrzne a není schopno reakce, uvádí organizace Konsent zabývající se prevencí sexuálního násilí. 

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek z ODS minulý týden připravil dva návrhy, jak by nová definice mohla vypadat. Buď vznikne nový trestný čin s názvem nesouhlasný styk, nebo bude místo násilí stačit nesouhlas oběti. To ale není totéž jako označit za znásilnění jakýkoliv sex bez souhlasu. 

"Zkušenosti s definicí formulovanou na základě nesouhlasu sledujeme v Německu. Zvedl se tam sice počet nahlášených případů, počet odsouzených na 100 případů však klesl o třetinu. Ministerstvo se přesto vydalo německým směrem a nepřišlo s jinou variantou," kritizuje Irena Hůlová, vedoucí advokační činnosti Amnesty International.

Hlavní výtka směřuje k tomu, že ani jedna navržená varianta nechrání oběť paralyzovanou strachem. Nepočítá s tím, že napadená osoba není schopna slova a nedokáže dát najevo, že pohlavní styk nechce.

"Naši právníci a právničky obě varianty prozkoumali a jejich postoj ke změně je spíše kritický," říká Johanna Nejedlová, ředitelka organizace Konsent. Za příklad dává Dánsko. Po zavedení definice založené na absenci souhlasu tam stoupl počet nahlášených znásilnění o polovinu a o 40 procent se zvýšil počet odsouzených pachatelů. 

Kritická je také advokátka Adéla Hořejší, která oběti znásilnění zastupuje. "Lidské tělo není volně k použití třetím osobám. Definice trestného činu znásilnění tak musí být postavena na absenci souhlasu, na zásahu do tělesné a duševní integrity. Je poškozující, když obsahuje požadavek na specifické projevy obětí, například vyjádření nesouhlasu," upozorňuje. 

Ministerstvo spravedlnosti na dotazy Aktuálně.cz, proč postupovalo jinak, neodpovědělo. Politický náměstek ministra Antonín Stanislav z ODS se ale vyjádřil pro server iRozhlas.cz. Podle něj by vymezení znásilnění na základě chybějícího souhlasu vedlo k přílišné kriminalizaci jednání. 

S tím Hořejší nesouhlasí. "U vztahových znásilnění jde zpravidla vždy o tvrzení proti tvrzení a dokazování se vede pomocí nepřímých důkazů. To zůstane zachováno, včetně povinnosti prokázat státu vinu pachateli bez pochybností," naráží advokátka na případy mezi kolegy z práce, sousedy nebo známými. 

Co říká zákon o znásilnění teď?

§ 185 trestního zákoníku říká: (1) Kdo jiného násilím nebo pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné těžké újmy donutí k pohlavnímu styku, nebo kdo k takovému činu zneužije jeho bezbrannosti, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až pět let.

Ministr Blažek bude o změně definice jednat se zástupci všech sněmovních stran v podvečer 27. června. Pirátská poslankyně Klára Kocmanová doufá, že jeho úřad návrh ještě přepracuje. "Nejsem spokojená. Původní domluva byla, že ministerstvo připraví dvě varianty. Jednu založenou na nesouhlasu, druhou na absenci souhlasu. Ta druhá zahrne i případy, kdy jsou oběti paralyzované nebo se nebrání, protože jim to v minulosti ještě více uškodilo. To se týká zejména domácího násilí," poukazuje poslankyně. 

Ministerstvo spravedlnosti také navrhuje, aby všechny sexuální činy vůči dětem do pěti let byly brány jako znásilnění. Doteď to soudy můžou u všech dětí vyhodnotit jako pohlavní zneužití, za což jsou nižší tresty. I to vzbudilo kritiku.

Hořejší namítá, že by to tak soudy měly posuzovat i u starších dětí. "Hranice pěti let je skandální. Není vůbec zřejmé, o co ji ministerstvo opírá, určitě ne o právní a psychologické podklady ani o základní lidskost. Ministerstvo si myslí, že šestileté, osmileté, jedenáctileté dítě může dát svobodný souhlas se sexem?" 

O změnu v tomto případě bude usilovat poslankyně ze STAN Barbora Urbanová. Hranici chce posunout na 12 let. 

Video: Podmínka za znásilnění? Vina se hází na oběť a následky bagatelizují, říká Hrdá (29. 8. 2022)

„Rozsudky, které jsme zveřejnili v odůvodnění obsahují bagatelizující závěry typu mohla si za to sama, protože se opila,“ říká advokátka Lucie Hrdá. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

Další zprávy