Praha - Zastavit chystanou novelu vysokoškolského zákona a využít existující legislativy, tak by situaci okolo jmenování  budoucích profesorů řešil šéf sněmovního školského výboru a bývalý rektor Masarykovy univerzity Jiří Zlatuška (ANO).

"Pevně doufám, že navrhovaná novela vysokoškolského zákona Sněmovnou neprojde. Místo toho bych doporučoval dodržovat zákon. Představa selektivního dodržování zákona, kdy v okamžiku, jakmile si někdo usmyslí, že něco nebude dodržovat a udělá to jinak, mi přijde nepřijatelná," říká Zlatuška.

Podle Zlatušky by mohly samotné vysoké školy vyjít ze současného stavu, kdy má označení profesor dvě různé funkce - jednak samotný titul a zadruhé pracovní místo.

"Šlo by z toho vyjít, a pokud si vysoké školy samy začnou dávat oprávnění psát si prof. před jméno na základě rozhodnutí vědecké rady a udělají jiný postup při obsazování míst docentů a profesorů, který je nezávislý na onom ´papíru´ od prezidenta, tak to i tak bude fungovat," míní.

Nevyřešilo by to sice některé další problémy, ale alespoň by nedošlo k zastavení kariérního posunu čekatelů na profesorský titul.

"Zákon na některých místech říká, kde musí být jistý počet profesorů - například komise pro jmenování docentů a profesorů, různé zkušební komise - to jsou zřejmě ta oprávnění, která prostřednictvím prezidenta uděluje stát. Tam by ten počet byl sice nějakou dobu stabilizován, víceméně do doby konce prezidentského mandátu; potom by se to zase rozjelo," poukazuje na některé aspekty zmíněného řešení Zlatuška.

Význam pro stát?

"To podstatné, co by z toho zmizelo, je fakt, že stát dává jakýmsi způsobem najevo vážnost, kterou přičítá vysokoškolskému vzdělání, univerzitám a obecně nezávislému vědění. Tato vážnost je dána tím, že tyto tituly udílí prezident, což znamená, že je podepisuje. Nemusí do Karolina chodit, jestli jsou kolem schody, dovedu si představit, že má spoustu problémů," dodává.

Pozastavuje se ostatně také nad otázkou, k jaké skutečné škodě by došlo, kdyby prezident neustoupil a jmenování nových profesorů by neprobíhalo.

"Obecně se traduje, že profesury jsou oním titulem, který si lidé píší na navštívenky a tak dále; není tomu tak - v žádném zákoně nemáte, že prof. nebo doc. před jménem se může dávat jen na základě profesury nebo habilitačního řízení, ve skutečnosti to nejsou tituly zavedené zákonem," tvrdí.

Připomíná přitom jeden z návrhů sociálních demokratů z roku 1997, jehož předkladatelem byl Eduard Zeman (a podepsán pod ním byl ostatně také současný prezident Miloš Zeman) a v rámci kterého podle Zlatušky existovalo ustanovení o zkracování titulu profesora na prof. před jménem a docenta na doc. Návrh byl však nakonec ve třetím čtení stažen.

Zákon prof. a doc. nezná

"Jinak to v zákonech nenajdete; takže v okamžiku, kdy si vysoká škola ve svém statutu zavede, za jakých podmínek si může člověk zapsat tyto tituly před jméno, tak je může vydat vysoká škola a nic se nestane," míní Zlatuška.

Zlatuška také připomíná, že na samotné jmenování nejsou nijak vázané ani pracovní smlouvy.

"Z hlediska pracovních míst není nikde v zákoně řečeno, že jmenování profesorem je podmínkou pro pracovní smlouvu na místo profesora. Takže jak přijímací řízení na takovou pozici, tak další věci si už dnes mohou udělat vysoké školy samy, na to nepotřebujete novelu," míní.

Zákon podle přání prezidenta

Zmíněná novela ukazuje, že se ministerstvo školství pod vedením ministra v demisi Dalibora Štyse nijak výrazně nebránilo dědictví někdejší dohody exministra Petra Fialy s prezidentem a připravilo - hlavě státu na míru - novelu vysokoškolského zákona, podle níž by měl nakonec profesory posuzovat a jmenovat šéf Senátu.

Představa šéfa Senátu, odborně hodnotícího, zda si kandidát, který projde celým procesem, opravdu zaslouží titul profesora, se ale nelíbí vysokým školám.

"Předsednictvo České konference rektorů zdůrazňuje, že aktuální znění návrhu je nepřijatelné zejména pro nově zaváděné věcné posuzování odbornosti uchazečů předsedou zákonodárného tělesa, tedy další evaluační instancí mimo rámec vysoké školy," píše ve stanovisku ČKR její předseda a končící rektor Univerzity Karlovy Václav Hampl.

"Takový postup ohrožuje autonomii vysokých škol a neodpovídá ani mezinárodně obvyklým postupům," pokračuje Hampl.

Od prezidenta až k vrátnému?

"Co chcete na tak zjevném nesmyslu diskutovat," reaguje zase na otázku týkající se diskuse nad návrhem novely uvnitř koalice Zlatuška.

"Když by se to přehodilo na předsedu Senátu, tak ten návrh je fatálně nedostačující v tom, že neřeší, co se stane, když někdy v budoucnu některý z předsedů Senátu řekne, že danou pravomoc nechce a chce ji dát někomu dalšímu - když už, tak by tam měla být celá hierarchie toho, jak si budou tyto pravomoci předávat - až to skončí třeba někde u vrátného některé vysoké školy," dodává.