Neziskovky si u Válkové stěžovaly na peníze i útoky politiků. Budu vás hájit, slíbila

Radek Bartoníček Radek Bartoníček
22. 10. 2019 5:30
Bylo to zvláštní setkání. Na jedné straně neziskové organizace v sociální oblasti, které popisovaly, v jak nesmírně obtížné situaci jsou kvůli nedostatku peněz i tomu, jak negativně o nich často mluví část veřejnosti i politiků. Na druhé straně poslankyně vládního ANO Helena Válková, kterou tito politici jmenovali zmocněnkyní pro lidská práva a která neziskovkám tvrdila, jak moc jim chce pomáhat.
Helena Válková patří k poslancům ANO, kteří nejvíce vystupují na podporu svého předsedy a premiéra Andreje Babiše. Zároveň tvrdí, že před Babišem i vládou hájí neziskovky.
Helena Válková patří k poslancům ANO, kteří nejvíce vystupují na podporu svého předsedy a premiéra Andreje Babiše. Zároveň tvrdí, že před Babišem i vládou hájí neziskovky. | Foto: Radek Bartoníček

Místo, ze kterého předseda vlády Andrej Babiš i členové kabinetu informují o svých nejdůležitějších rozhodnutích, patří ve Strakově akademii k těm nejprestižnějším. Právě tam uspořádala setkání se zástupci neziskových organizací v sociální oblasti poslankyně hnutí ANO Helena Válková, kterou letos v květnu jmenovala vláda svou zmocněnkyní pro lidská práva.

Její jmenování tehdy vyvolalo rozruch, někteří kritici vystoupili proti s tím, že Válková by neměla takovou funkci získat, protože patří k největším obhájcům Andreje Babiše. Premiér přitom dává často najevo své výhrady k neziskovým organizacím a na jejich adresu několikrát poznamenal, že je potřeba se podívat na jejich hospodaření i na to, kolik peněz jim stát poskytuje. O to více bylo očekáváno vystoupení Válkové, která avizovala, že chce takto zahájit tradici dalšího setkávání se zástupci neziskových organizací.

Úředníci si myslí, že peníze zpronevěříte

Válková hned na začátku přiznala, jak mnozí politici smýšlejí o neziskových organizacích. "Vidím u svých kolegů politiků a političek, že někdy zcela neprávem vaši roli snižují, dokonce někdy až dehonestují," prohlásila směrem k zástupcům neziskových organizací s tím, že se je snaží hájit. A zmínila se také o členech Babišova kabinetu.

"Neziskovky nepatří mezi populární témata ve vládě ani u pana premiéra. Dostávám se pravidelně, tak ob týden, do přímého konfliktu s nimi, když říkám, co by se kolem neziskových organizací mělo udělat a kde jsou problémy," tvrdila Válková. Podle ní by si měl stát neziskových organizací vážit, a to především těch, které se pohybují v sociální oblasti. 

Také proto prý vybrala pro setkání tak prestižní místnost, kde vláda pořádá tiskové konference. "Vybrání tohoto prostoru není náhodné. Za jedno z hlavních témat zmocněnkyně pro lidská práva považuji navrácení důstojnosti, významu a respektu vůči nestátním neziskovým organizacím na místo, které mu přísluší a na kterém ještě před pěti lety bylo. Za posledních pět let se to ale výrazně zhoršilo v neprospěch neziskovek," uvedla.

Válková také kritizovala státní úředníky za to, jak se k neziskovým organizacím chovají. "Jako bývalá ministryně spravedlnosti vím, že je velmi obtížné pohnout státní úředníky k tomu, aby při posuzování a vypisování dotačních titulů působili vůči neziskovkám vstřícně a aby jim věřili. Ve fantazii státních úředníků stále je, že neziskovka, kterou oni podpořili a dali jí peníze, je zpronevěří," přiznala vládní zmocněnkyně z jejíž slov bylo několikrát patrné, že chce hájit především neziskové organizace, které se věnují sociální práci. 

Když se následně Helena Válková posadila mezi posluchače a vzala si do ruky propisku, mohla si zapisovat celou řadu poznámek a stížností od zástupců neziskových organizací. Všichni, kteří vystoupili, jmenovali celou řadu problémů, na které narážejí. Ať už mluvili lidé, kteří poskytují pomoc nemocným či starým lidem, snaží se dostat do života děti z dětských domovů, nebo například usilují o to, aby vězni žili tak, že se už do vězení nedostanou.

Jsme ve velmi obtížné situaci, slyšela Válková od neziskovek

Všichni se kromě toho shodovali v tom, s jakým nepřátelským přístupem se často setkávají. A že jsou vděčni Válkové, že zvolila jiný slovník.

"Děkujeme, že jste zmírnila rétoriku, která k nám dochází od vysokých státních úředníků, od ministrů, pana premiéra, ale i z Hradu. To je fakt hrozně důležité," uvedla například Klára Chábová z neziskové organizace Mimo domov, která se snaží o integraci dětí z dětských domovů do společnosti. Podle ní potom musí neziskovky přesvědčovat kraje, že "nepřišly vysávat systém, ale že opravdu přichází s poskytováním služeb, které jejich klienti potřebují".  

Podobně mluvila také Zuzana Radová, ředitelka obecně prospěšné společnosti Remedium Praha, která pomáhá lidem v nepříznivých psychosociálních situacích. "Přála bych si, aby neziskovka přestala být sprosté slovo. To by se mi moc líbilo. A přála bych si, aby neziskové organizace byly pro lidi přitažlivé, lidé v nich chtěli pracovat a našli tady své štěstí," uvedla s poukazem na to, že v poslední době jen velmi obtížně hledají nové zaměstnance. Mimo jiné proto, že v neziskovkách jsou nízké platy.

Ještě větším problémem ale je, aby neziskové organizace vůbec měly peníze na svou činnost. "Stále více řešíme, z čeho financovat naše sociální služby, aktuální situace nás velmi tíží," vysvětlovala Iva Kuchyňková z Charity ČR. Poukazovala na to, že peníze chybí a dál budou chybět prakticky všude, počínaje penězi od státu přes obce, kraje až po Evropskou unii. Kritizovala celkový přístup politiků, kromě jiného popisovala, jak obrovskou chybou je, že neexistuje pomoc lidem s dostupným a sociálním bydlením. 

Ředitel programů sociální integrace Člověka v tísni Jan Černý kritizoval ministerstvo práce a sociálních věcí za připravovanou novelu zákona o sociálních službách. Podle něj přišlo ministerstvo s návrhy, které mohou znamenat konec některých programů, jimž se věnuje jeho neziskovka i mnohé další. "Nechtěl bych nějak topit pod kotlem, ale pro sociální prevenci je to likvidační," podotkl.    

Klára Chábová pro změnu upozorňovala, že v Česku neexistuje účinný systém pomoci dospívajícím, kteří odcházejí v osmnácti letech z dětských domovů do běžného života. "Hodně se mluví o zájmech dítěte. Ale ten tady není, já ho tady nevidím. Naše děti, odložené, ohrožené, se ztrácejí v systému ve chvíli, kdy opustí dětské domovy. Nic o nich nevíme, nejsou žádné statistiky, nevedou se o nich žádné údaje. Když se chceme k těmto dětem dostat, je to velmi složitý proces," uvedla Chábová. Podle ní mnohdy nikdo neví, co tyto děti po odchodu z dětských domovů potřebují, nikdo se jich na nic neptá, takže jsou 'neviditelné'. A my důsledky tohoto stavu potom vidíme v terénu," upozornila.

Helena Štohanzlová z obecně prospěšné společnosti Cesta domů, která provozuje domácí hospice, popisovala složitý a byrokratický systém při podávání žádostí o granty a dotace. "Státní dotační politika je strašně neprůhledná. Aby se člověk zorientoval v tom, jaké formuláře a kam poslat, tak by na to potřeboval vysokou školu. Přijde mi skandální, že neexistuje jednotný přístup, velmi by nám usnadnilo práci, kdybychom nemuseli na každý úřad, obec, krajský úřad podávat jinou žádost, jiné povinné přílohy, jiné vyúčtování, stejně jako spoustu dalších údajů, které jsou mnohdy veřejné," vysvětlovala.   

Prezident se ptal Válkové na post ombudsmanky

Na zástupcích neziskových organizací byla cítit takřka zoufalost ze současného stavu. Válková jim slíbila, že se členové vlády o jejich problémech dozvědí.

"Budu o tom osobně informovat premiéra i vládu. A pochopitelně budu naléhat na to, aby přihlédli v jakémkoliv svém projevu k tomu, co nestátní neziskové organizace pro nás dělají," avizovala poslankyně a vládní zmocněnkyně pro lidská práva v jedné osobě.

Kromě toho slibovala, že se bude snažit vyjednat pro neziskovky více peněz, a to už od této středy, kdy o návrhu státního rozpočtu na rok 2020 začne jednat Poslanecká sněmovna. "Budu také naléhat, když se bude hovořit o financování, abychom měli na paměti, že velmi brzy může vzniknout výrazná ztráta," uvedla.

Není ale vyloučeno, že už za pár měsíců by mohla post poslankyně i vládní zmocněnkyně pro lidská práva opustit. V politických kuloárech se o ní mluví jako o možné nástupkyni současné ombudsmanky Anny Šabatové, které končí šestiletý mandát v únoru příštího roku. Sněmovna bude vybírat ze čtyř jmen, z nichž dvě dodá Senát a dvě prezident Miloš Zeman - a ten patrně o Válkové uvažuje.

Když Válková dostala na setkání neziskovek dotaz, zda jí Zeman takovou nominaci nabídl a co případně odpověděla, řekla: "Pan prezident se mě na to ptal v rámci neformální debaty. Já jsem mu odpověděla, že bych to považovala za velkou čest. Ale nic mi neslíbil, jen chtěl znát mé stanovisko."

 

Právě se děje

před 13 minutami

Moderní pětiboj by mohl na OH v Paříži trvat jen 90 minut

Na olympijských hrách v Paříži v roce 2024 by mohla soutěž v moderním pětiboji trvat pouhých 90 minut. Výkonná rada mezinárodní unie UIPM schválila návrh nového formátu tradičního olympijského sportu, jenž by měl být dynamičtější a atraktivnější pro fanoušky i televizní přenosy. V současnosti trvá závod prakticky celý den a bojuje o udržení v programu her.

Nový formát počítá s vylučovacím systémem, který pomůže výrazně zkrátit dobu soutěže. Dvacet minut je vyhrazeno na parkur, 15 minut na šerm, 10 minut na plavání a 15 na závěrečnou kombinaci přespolního běhu se střelbou. Mezi disciplínami mají být desetiminutové přestávky.

Moderní pětibojaři nový systém předloží Mezinárodnímu olympijskému výboru. Jeho výkonná rada bude 7. prosince rozhodovat o soutěžním programu OH 2024, v němž se chce moderní pětiboj udržet. UIPM také chce vedle závodů mužů a žen zařadit do programu třetí medailovou disciplínu, smíšenou štafetu.

Moderní pětiboj je jediným sportem, jenž byl vytvořen přímo pro olympijské hry. Jeho velkým propagátorem byl zakladatel moderního olympijského hnutí Pierre de Coubertin a poprvé se v něm bojovalo o cenné kovy v roce 1912 ve Stockholmu.

"Moderní pětiboj byl původně pětidenní soutěží. V Atlantě 1996 byl zhuštěn do jednoho dne a v Londýně 2012 jsme zkombinovali laserovou střelbu s během, abychom připravili ještě dramatičtější vyvrcholení. V Tokiu v roce 2021 budeme mít všech pět disciplín na jednom stadionu a nyní po dvou letech detailního zkoumání a diskuzí představujeme něco mimořádného: moderní pětiboj trvající 90 minut," uvedl prezident UIPM Klaus Schormann.

Testovací soutěže v novém formátu se konaly v září v Budapešti a Káhiře a podle federace měly u sportovců pozitivní ohlas.

Zdroj: ČTK
Další zprávy