Tvrdá data o nežádoucích účincích covidových vakcín. Které jsou časté a které vzácné?

Kristýna Pružinová Blahoslav Baťa ČTK Kristýna Pružinová, Blahoslav Baťa, ČTK
14. 10. 2021 9:25
Dosud jsme přijali 8 402 podezření na nežádoucí účinky vakcín proti covidu-19. V porovnání s tím, kolik lidí už bylo očkovaných, se jedná o velmi malé množství. Nejčastější nežádoucí účinky jsou ty nejméně závažné. Nejvíce se objevuje horečka, únava, bolest v místě vpichu nebo celková únava, uvádí pro Aktuálně.cz Irena Storová, ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv.
Život v pandemii: Irena Storová o nežádoucích účincích vakcín proti covidu-19 | Video: Kristýna Pružinová, Blahoslav Baťa

Méně častým podezřením na nežádoucí účinky vakcín proti covidu-19 je podle Storové ovlivnění trávicí nebo dýchací soustavy či kožní reakce. “Co se týče dlouhodobých nežádoucích účinků, vyskytují se extrémně vzácně. Není to vůbec obvyklé,” dodává ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL).

Očkovaným občanům Storová doporučuje, aby se v případě neobvyklých potíží po aplikaci vakcíny obrátili na svého lékaře. “Ten by s tím potom měl dál pracovat podle toho, jaké má znalosti o individuální anamnéze pacienta a o jednotlivých vakcínách,” vysvětluje Storová.

Devět lidí v Česku dosud požádalo o odškodné za komplikace způsobené očkováním proti covidu-19. Tři z nich chtějí shodně 100 milionů korun, ze zbylých šesti byl nejvyšší požadavek 950 tisíc korun. Ministerstvo zdravotnictví už čtyři žádosti zamítlo, pět jich vyřizuje. Lidé, kteří se žádostí neuspějí, se mohou obrátit na soud. Podle ministerstva to ale zatím nikdo neudělal.

Podívejte se na video z pořadu Život v pandemii v úvodu článku, kde Storová také vysvětluje, jakými způsoby mohou lidé při podezření na nežádoucí účinky vakcín či léčiv kontaktovat SÚKL.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 22 minutami

Evropská komise navrhla, aby banky od roku 2025 začaly mírně zvyšovat kapitál

Banky v zemích Evropské unie budou muset do roku 2030 zvýšit svůj kapitál v průměru o zhruba osm procent, což by se mělo v praxi týkat zejména desetiny největších bank. Vyplývá to z návrhu nových kapitálových požadavků na fungování bankovního trhu, který ve středu představila Evropská komise. Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) podle komise vyčíslil celkové zvýšení kapitálu do konce dekády na nejvýše 27 miliard eur (695 miliard Kč), což je zhruba polovina částky, kterou odhadoval ještě loni.

Brusel přichází s novými požadavky v rámci mezinárodní dohody o regulaci finančního sektoru Basel III. Tu uzavřela skupina ekonomicky vyspělých zemí světa po finanční krizi z roku 2008 s cílem zabránit jejímu opakování.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V Plzni zkolaboval a zemřel sedmadvacetiletý muž, jehož policie kvůli agresivitě zajistila

V Plzni ve středu brzo ráno zemřel při policejním zákroku sedmadvacetiletý muž. Policie uvedla, že ho zadržela poté, co se agresivně dobýval do jednoho domu, napadl svého příbuzného a poté i přivolané policisty. Policie použila donucovací prostředky. Zajištěný nejevil známky zranění, ale po chvíli zkolaboval a nepodařilo se ho oživit ani policii, ani přivolaným záchranářům, informovala krajská policejní mluvčí Pavla Burešová. Okolnostmi případu se zabývají kriminalisté a policie zatím nebude poskytovat bližší informace.

Událost se stala po 6:00. Policisté vyjížděli do čtvrti Lochotín. Mladý muž se tam podle dostupných informací domáhal vstupu do obydlí svého rodinného příslušníka, kterého potom napadl.

"Po příjezdu policistů na místo se muž choval agresivně a následně zaútočil i na policisty. Ti po zákonných výzvách, na které muž nereagoval, použili donucovací prostředky a muže omezili na osobní svobodě," popsala Burešová. Neupřesnila, jaké donucovací prostředky policie použila.

Zdroj: ČTK
Další zprávy