Praha - Kromě zákona o vyvlastňování domů a pozemků při stavbě silnic nebo jmenování nového člena Státní volební komise se vláda na svém pondělním jednání zabývala i žádostí Kateřiny Přidalové z Olomouce, která chce v Chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví namalovat obraz.
Paní Přidalová si totiž musí přivést stojan a další malířské náčiní autem a zaparkovat ho mimo cestu.
A k tomu potřebuje výjimku ze zákona o ochraně přírody a krajiny, kterou jí ovšem nemůže vydat správa CHKO, respektive ministerstvo životního prostředí, ale pouze vládní kabinet.
Před pěti lety totiž poslanec Vlastmil Aubrecht z ČSSD prosadil novelu zákona, která rozhodování o všech výjimkách přesunulo z ministerstva na vládu. Od té doby jsou na programu každého zasedání vlády až desítky žádostí o udělení výjimky.
Povolí vláda pochod Labskými pískovci?
Kromě malířky Kateřiny Přidalové vláda v pondělí rozhodovala například o žádosti Jiřího Pavlíka, který chce v národním parku České Švýcarsko uspořádt 27. ročník dálkového turistického pochodu Skalními hrádky Labských pískovců.
Anebo o žádosti studenta brněnské lesnické fakulty Václava Závěšického, který potřebuje pro svou bakalářskou práci navštívit národní přírodní rezervaci Žebračka u Přerova.
Senát novelu nepřijal
Ministerstvo životního prostředí sice další novelou chtěla tuto nesmyslenou praxi zrušit a vrátit udělování výjimek na správy národních parků či krajské úřady, jenže senát ve středu předlohu vrátil sněmovně.
Ministr životního prostředí Ladislav Miko se nyní obává, že novelu před volbami už současný parlament nestihne projednat.
Kromě toho, že vláda bude nadále každý týden řešit desítky žádostí o výpravách botaniků do chráněných oblastí či přeletech letadel nad národními parky, hrozí Česku i sankce od Evropské komise.
Ministr Miko je z hlasování Senátu rozčarován
Kromě "vládních výjimek" předloha řeší i další důležité záležitosti, mezi nimi rovněž zavedení evropských směrnic o ochraně volně žijících ptáků a dalších živočichů a planě rostoucích rostlin.
Praha totiž měla tuto povinnost splnit už dávno a Brusel už s ní proto zahájil řízení, které může skončit až u Evropského soudního dvora.
"Hlasováním Senátu jsem hluboce rozčarován. Pokud novela nebude přijata, bude to znamenat hrozbu finančních sankcí od Evropské komise," řekl ministr Miko. Dodal, že o předloze jednal s poslanci a senátory ze všech stran.
"Hlasování ukázalo, že ochota dodržet to, na čem jsme se domluvili, bohužel chyběla. Jsem z toho velice zklamán," poznamenal Miko.
Stromořadí zůstanou bez dokonalejší ochrany
Novela rovněž počítala s větší ochranou stromořadí. Zatímco dosud stačí ke kácení stromů podél silnic a železnic pouze oznámení správce komunikace, novela počítá s povolovacím řízením.
"Ke zpřísnění jsme sáhli poté, co na jaře 2006 nastalo doslova masové kácení alejí. Potřebnost změny potvrdily i další roky, kdy se situace pokaždé opakovala," vysvětlil ministr životního prostředí Ladislav Miko.
"Dvakrát vyzvali ministři životního prostředí a dopravy společně k zastavení takové devastace krajiny, ovšem systémové a definitivní řešení znamená až novela zákona," dodal Miko.
Senátem neschválená novela počítá i se změnou kompetencí jednotlivých institucí, které se starají o ochranu přírody. Jejich pravomoci se i přesněji vymezují.
Ochranáři jsou nekompetentní, tvrdí senátor
Právě kompetence ochranářských institucí byl jedním z důvodů, proč Senát nakonec novela zákona o ochraně přírody a krajiny neschválil.
"Zejména mladí lidé, kteří se v posledních letech dostali na pracoviště Agentury ochrany přírody, se chovají v této přírodě tak, jako by ji doopravdy vystudovali jenom na té vysoké škole. Oni neznají praxi, neznají život," stěžoval si například senátor Jan Horník, který je zároveň starostou Božího Daru v Krušných horách.
"Když vám člověk z Agentury ochrany přírody, který je placený tímto státem, při projednávání vedení běžecké trasy v národní přírodní rezervaci řekne, že v lese nemůžete vést v zimě běžeckou stezku z toho důvodu, že tam je tetřívek, tak nechápete. Ten člověk o té přírodě vůbec nic neví," tvrdí Horník.
"Ten tetřívek totiž v lese vůbec neexistuje, on existuje na kraji lesa, tam, kde má potravu a tam kde je schopen přežít. Když tento argument vznesete, tak vám ten člověk řekne: Co kdyby tam byl? Tak takhle my chráníme, prosím vás, přírodu," dodal senátor Horník.
