Zeman se bál žaloby, prohry u soudu i zbavení funkce, proto ustoupil, říká politolog

Radek Bartoníček Radek Bartoníček
14. 12. 2021 19:35
Politolog Lubomír Kopeček z Masarykovy univerzity v Brně přiznává, že ho souhlas prezidenta Miloše Zemana se všemi navrženými kandidáty do vlády překvapil. Zejména když Zeman kývl i na piráta Jana Lipavského, proti kterému dosud vystupoval. "Vzhledem k náhlé změně názoru se prezident patrně obával hlavně žaloby," říká profesor Kopeček. Žalobu u Ústavního soudu by podle něj Zeman nejspíš prohrál.
Miloši Zemanovi hrozilo odvolání z důvodu porušování ústavy, upozorňuje politolog Lubomír Kopeček z Masarykovy univerzity v Brně.
Miloši Zemanovi hrozilo odvolání z důvodu porušování ústavy, upozorňuje politolog Lubomír Kopeček z Masarykovy univerzity v Brně. | Foto: KP FSS

Co říkáte na prezidentovo rozhodnutí jmenovat celou vládu včetně Jana Lipavského? Jste překvapený?

Myslím, že všichni jsou překvapeni. Protože páteční prohlášení prezidenta (že odmítne jmenovat členem vlády Jana Lipavského, pozn. red.) vyznívalo úplně jednoznačně. Kdyby nebylo, tak by to takové překvapení nevyvolalo. V tomto kontextu je strašně zajímavé, že se prohlášení prezidenta vůbec objevilo.

Máte pro to nějaké vysvětlení? Proč podle vás prezident nakonec kývl? Mohl brát ohled na to, že země prožívá těžké chvíle, a proto bude lepší jmenovat celou vládu, jak ji navrhl Petr Fiala?

Upřímně, kdyby nebylo onoho pátečního prohlášení, tak řeknu, že to je velmi rozumný postup prezidenta. Ale ve světle pátečního stanoviska si myslím, že je to velmi neelegantní prezidentův ústup. Bez zmiňované páteční zákruty by to mělo logiku, takto to ale má logiku méně.

Takže si myslíte, že prezident měl jiný důvod?

Nejspíš nejdůležitější argument, který prezidenta přesvědčil, byla hrozba kompetenční žalobou.

Podle vás se začal obávat žaloby, kterou chtěl Petr Fiala podat, pokud by prezident odmítl Lipavského jmenovat?

Miloš Zeman si uvědomil, že věc opravdu skončí před Ústavním soudem a nejde jen o planou výhružku. Před Ústavním soudem by měl minimální šanci na úspěch, a proto se rozhodl k tomuto ústupu. Podle mě to byl hlavní důvod. Ale samozřejmě, těch důvodů a motivací mohlo být více. Napadá mě třeba i tlak okolí prezidenta, aby neeskaloval spor s novou vládou, protože to může fungování hradní kanceláře s jejími mnoha problémy ještě více zkomplikovat. A samozřejmě asi zapůsobilo i to, co říkal po schůzce s prezidentem Petr Fiala, který umí být velmi přesvědčivý. Že v současné těžké situaci pro naši zemi nemá logiku, aby tady vznikl zbytečný ústavní spor.

Byť si mnozí mysleli, že Miloš Zeman do sporu půjde. 

V situaci, kdy má vládní koalice takovou většinu, jakou má (ve sněmovně má 108 z 200 poslanců, pozn. red.), a hlavně působí vůči prezidentovi velmi jednotně a rozhodně, jde o spor, který podle mě opravdu nemohl Miloš Zeman vyhrát.

Ale přesto někteří politologové, politici i novináři nevylučovali, že prezident nechá věc dojít až k Ústavnímu soudu. A i kdyby soud rozhodl, že má Jana Lipavského jmenovat, tak by tak neučinil.

Nezapomeňte ale, že v takovém případě by prezidentovi hrozilo zbavení funkce kvůli hrubému porušení ústavy. Všiml jsem si, že končící místopředseda vlády z ANO Karel Havlíček řekl, že by zvedl ruku v Poslanecké sněmovně pro žalobu na prezidenta za hrubé porušení ústavy, pokud by přes rozhodnutí Ústavního soudu prezident Jana Lipavského nejmenoval. A je docela možné, že podobné stanovisko by zaujalo více poslanců Babišova ANO.

Prezidentovi by reálně hrozil souhlas s žalobou pro hrubé porušení ústavy nejenom v Senátu, kde má nová vláda drtivou většinu, ale také v Poslanecké sněmovně. Rozhodování o hrubém porušení ústavy prezidentem před Ústavním soudem by pak byla už jen formalita. Ta pravděpodobnost zbavení funkce by byla vysoká.

Mohl dostat Miloš Zeman strach?

Výstižněji to můžete nazvat realistickým zhodnocením situace. Pokud by Miloš Zeman neuposlechl Ústavní soud a Jana Lipavského nejmenoval, tak žaloba pro hrubé porušení ústavy by byla velmi reálná. A mohl by to být docela rychlý proces. Někdy v únoru, březnu by Ústavní soud rozhodl o kompetenční žalobě, prezident by nereagoval a obě komory parlamentu by mohly hlasovat o hrubém porušení ústavy během dvou tří týdnů. A Miloš Zeman by přišel o post prezidenta. Pokud by tedy Jana Lipavského nejmenoval. A kdyby ho na základě výsledku kompetenční žaloby jmenoval, tak by to bylo uznání mnohem větší porážky, než jakou jsme viděli v jeho aktuálním neelegantním ústupu. 

Přece jen ale jeden slib Petr Fiala prezidentovi dal. Slíbil, že Jan Lipavský bude dodržovat koaliční smlouvu ohledně další spolupráce visegrádské čtyřky. 

Ale to není od Petra Fialy žádný ústup, to je podle mě konstatování faktu. Jan Lipavský samozřejmě bude dodržovat jako člen vlády programové prohlášení vlády, jejíž bude součástí. Visegrádská čtyřka žádná velká priorita v programovém prohlášení zjevně nebude. V koaliční smlouvě, kterou má tato vládní koalice už uzavřenou, je o Visegrádu jedna neutrální věta. Když to velmi zjednoduším: nečekal bych, že nová česká vláda bude chtít intenzivně spolupracovat s Viktorem Orbánem a Jaroslawem Kaczyńským, což je dnes půlka Visegrádu.

Určitě se objeví spekulace, jestli vláda neustoupí Miloši Zemanovi v něčem jiném, třeba v otázce stavby nového bloku jaderné elektrárny Dukovany. Budoucí vládní strany odmítají, aby se na stavbě podílely ruské a čínské firmy. Prosadily to i do zákona, který Zeman nakonec podepsal, přestože s tímto omezením původně nesouhlasil.

Teď jsou ve hře tři zájemci, aniž by mezi nimi byly ruské a čínské firmy. Pokud by se nová vláda najednou rozhodla začít zase od nuly, tak by to byl samozřejmě určitý signál. Ale opravdu si nemyslím, že by vláda něco takového udělala, zejména když je celá věc už tak rozjetá. Strany vládní koalice vyřazení Rusů a Číňanů hodně v posledním roce zdůrazňovaly. Kdyby teď radikálně změnily názor, bylo by to velmi vidět a těžko by to vysvětlovaly. 

Takže to vypadá, že Petr Fiala bude sklízet pochvalu za trpělivé vyjednávání s prezidentem a také za to, že mu pohrozil ústavní žalobou?

Ukazuje se, že tento jeho postup nebyl zbytečný. Zpětně dává smysl, že členové nové vlády přetrpěli čtrnáct dní pohovorů u prezidenta. Ale znovu bych upozornil, že postavení vlády Petra Fialy je zcela jiné, než bylo postavení vlády Andreje Babiše.

V čem především?

Babišova vláda měla za sebou menšinu poslanců ve sněmovně a vůči Miloši Zemanovi byla v polopodřízeném postavení. Občas dost závisela na tom, zda ji podpoří. A prezident Andreje Babiše opakovaně v kritických chvílích podpořil. Bez něho by se mimochodem Babiš při všech svých problémech, a zvláště trestním stíhání, ani nestal premiérem. Takže Babišova vláda si v některých oblastech nemohla dovolit něco dělat proti vůli Miloše Zemana. Naopak Petr Fiala si teď pěkně vykolíkoval prostor a dal najevo, že podřízenost prezidentovi nepřipadá v úvahu.

VIDEO: Zeman v pátek jmenuje vládu jako celek včetně Lipavského, řekl Fiala

Sledujte brífink designovaného premiéra Petra Fialy po jednání s prezidentem Milošem Zemanem. | Video: DVTV
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 20 minutami

Vrchní soud zastavil trestní stíhání šéfa lihové mafie Březiny v kauze ovlivňování svědků

Olomoucký vrchní soud zastavil trestní stíhání šéfa lihové mafie Radka Březiny a dalších dvou mužů v souvislosti s kauzou ovlivňování svědků. Brněnský krajský soud jim za to v červnu 2021 původní tresty uložené za obchody s nelegálním lihem zpřísnil v podobě souhrnných trestů, Březinovi zvýšil trest ze 13 let na 14 let a devět měsíců. Vrchní soud zastavení stíhání odůvodnil tím, že o těchto skutcích již bylo pravomocně rozhodnuto. Informaci v úterý potvrdil Petr Šereda z Vrchního státního zastupitelství v Olomouci. Zastavení trestního stíhání se týká také Pavla Čanigy a Ivana Kováříka.

Vrchní soud o zastavení trestního stíhání rozhodl v neveřejném jednání v prosinci, řekl novinářům mluvčí soudu Stanislav Cik. "Soud rozhodl, že se u těchto obžalovaných zastavuje trestní stíhání, neboť o těchto skutcích již bylo pravomocně rozhodnuto," uvedl mluvčí.

Podle soudu bylo o této trestné činnosti rozhodnuto již v hlavní daňové větvi lihové mafie, kdy byli všichni tři obžalovaní odsouzeni za zkrácení daně a současně za účast na organizované zločinecké skupině. Druhý z těchto trestných činů vrchní soud považuje za trestný čin trvající. Ovlivňování svědků tak podle něj spadá do trestného činu účasti na organizované zločinecké skupině, o kterém však již bylo pravomocně rozhodnuto v daňové větvi celé kauzy.

Zdroj: ČTK
před 23 minutami

Kolínská Toyota od středy zastaví kvůli nedostatku dílů výrobu na většinu února

V automobilce Toyota Motor Manufacturing Czech Republic v Kolíně od středy kvůli nedostatku komponentů zastavují výrobu. Celková doba odstávky zatím není známá, měla by to být větší část února. Podle mluvčího automobilky Tomáše Paroubka je důvodem výpadek subdodávek pro českého dodavatele způsobený epidemií covidu v Číně na konci loňského roku.

"Rozjezd linky je plánován na poslední týden v únoru, může se ale změnit spousta věci, dodání dílů dříve, nebo naopak," uvedl Paroubek. Chybí podle něj komponenty do obou modelů, které se v Kolíně vyrábějí, a to Aygo a Yaris. "Nebudeme sdílet jméno dodavatele ani konkrétní díl, který nás bohužel zastavil s ohledem na překážky v dodavatelském řetězci. Jedná se o subdodávky komponent pro české dodavatele, nedostatek vznikl v důsledku výpadku výroby v Číně během listopadu a prosince způsobeného covid-19," doplnil mluvčí.

Úplné uzavření podniku v průmyslové zóně Ovčáry u Kolína se podle Paroubka nechystá. "Někdo vytvořil fake news, která není pravdivá, a toto spustilo velkou reakci," řekl. Poptávka po autech podle něj vzrostla, automobilka plánujeme vyrobit letos opět přes 200 000 vozů. "I přes toto zastavení uděláme maximální kroky, abychom vozy dodali co nejdříve zákazníkům, kteří nyní čekají na dodávku již objednaných vozů," doplnil.

Zdroj: ČTK
před 36 minutami

Prezident Zeman se příští týden sejde s Čaputovou ve Vysokých Tatrách

Český prezident Miloš Zeman se příští úterý při své rozlučkové návštěvě Slovenska sejde ve Vysokých Tatrách se slovenskou kolegyní Zuzanou Čaputovu, informovala ČTK kancelář slovenské prezidentky. Zemanovi v březnu skončí druhý pětiletý prezidentský mandát; v čele státu ho vystřídá Petr Pavel, který v rozhodujícím kole přímé volby minulý týden porazil expremiéra Andreje Babiše.

Vrcholní politici Česka i Slovenska v minulosti založili tradici, že jejich první a poslední zahraniční cesta ve funkci vede do druhé ze zemí bývalého Československa. Podle informací ČTK by Zeman měl na Slovensko přicestovat už v pondělí a návštěvu země pak ukončit ve středu, kromě Čaputové by se měl sejít také s dalšími současnými a bývalými slovenskými politiky.

Zeman bude s Čaputovou jednat v hotelu ve známé turistické lokalitě Štrbské Pleso. Zeman tam zavítal už v roce 2018 na své první zahraniční cestě ve druhém prezidentském mandátu. Slovenským prezidentem byl tehdy Andrej Kiska.

Zdroj: ČTK
Další zprávy