"Sankce jsou vždy zbytečné. Ničemu nepomáhají, naopak poškozují obě strany, ne jen jednu. Z ekonomického i z politického hlediska," zopakoval šéf českého státu své známé odmítavé stanovisko k sankcím přijatým vůči Rusku kvůli jeho postupu na Ukrajině včetně anexe Krymu.
Naznačil přitom možnost, že by se o jejich ukončení v EU mohla zasloužit například Itálie nebo Visegrádská skupina.
"Zeman pro ruskou televizi řekl, že protiruské sankce jsou k ničemu. Řekl to v momentě, kdy se v EU vážně debatuje o jejich zpřísnění kvůli ruské agresi v Azovském moři. Kdyby Rusko opustilo svou sovětskou imperiální politiku vůči svým sousedům, žádné sankce by nemusely být. To se ale neděje, takže západní svět musí reagovat. U prokremelského prezidenta ale nemůže takový postoj už snad ani překvapit," reagoval na postoj prezidenta Zemana předseda TOP 09 Jiří Pospíšil.
Podle Zemana v unii není žádný silný vůdce. "Rusko nepochybně má silného vůdce. Čína má silného vůdce, Amerika má silného vůdce. Najděte mi, prosím, silného vůdce na úrovni Evropské unie. Dívám se nalevo, dívám se napravo, dívám se dopředu, dozadu - silného vůdce prostě nevidím," řekl prezident.
Poukázal přitom na to, že odchází německá kancléřka Angela Merkelová a že pozice francouzského prezidenta Emmanuela Macrona už není kvůli nynějším protivládním demonstracím v zemi tak silná, jak se zdálo před půl rokem.
Pokud jde o napjaté vztahy Ruska se Severoatlantickou aliancí, Zeman nevěří v možnost vojenského konfliktu mezi NATO a Ruskem. "Nevěřím, že může dojít k vojenskému útoku na pobaltské státy. Byla by to politická, a dokonce i vojenská sebevražda," řekl český prezident. Soudobých válečných cílů se podle něj dosahuje prostřednictvím ekonomiky, nikoliv pomocí zbraní.
V souvislosti s hrozbou vypovězení smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) z roku 1987 Spojenými státy kvůli ruské raketě, která dokument údajně porušuje, což Rusko popírá, Zeman řekl, že je nutné o problému hovořit.
"Je třeba si sednout, promluvit si, položit na stůl parametry této rakety. V daném případě já samozřejmě chci, aby všechny dohody existovaly, protože odstoupit od těchto dohod znamená závody ve zbrojení," poznamenal prezident.
Obdobně je podle Zemana možné pomocí satelitů a jiných prostředků prověřit okolnosti nedávného rusko-ukrajinského námořního incidentu na pomezí Černého a Azovského moře. "Předložte důkazy a neříkejte, že je vinen ten druhý," vyzval český prezident obě strany.
"Ve skutečnosti jsem pouze český agent, agent své vlasti," řekl dále Zeman se zřetelem na různé výtky, že je agentem Ruska, Číny nebo Izraele.
Zeman se rovněž vrátil k aféře kolem Ruskem vyvinutého armádního jedu novičok, s nímž byl v březnu spáchán pokus o vraždu bývalého ruského dvojitého agenta Sergeje Skripala v Británii. Z útoku Londýn obvinil ruskou vojenskou rozvědku GRU. Prezident v rozhovoru zopakoval tvrzení, že se novičok vyráběl i v Česku.
"U nás byly dvě tajné služby. Jedna říkala ano (novičok se vyráběl) - druhá říkala ne. Nicméně všichni připouštěli, že se novičok (v Česku) testoval. No a existuje prostá otázka. Jestli něco testujete, tak to musíte vyrobit. Jestli někdo říká testoval se, ale nevyráběl se, tak je to naprostý nesmysl, porušuje to fyzikální zákony zachování hmoty a energie," prohlásil šéf Pražského hradu.
Zeman počátkem května řekl, že podle Vojenského zpravodajství se v Česku vyráběl novičok, podle Bezpečnostní informační služby nikoliv, a že se přiklonil ke zprávě armádní tajné služby. Jeho vyjádření využil Kreml ke zpochybnění britského tvrzení, že novičok, kterým byl otráven Skripal, pocházel z Ruska.
Senátní výbor pro zahraničí, obranu a bezpečnost následně uvedl, že Zeman sdělil nepravdivé informace o výrobě jedu novičok v Česku. Zprávy zpravodajských služeb se totiž podle výboru shodují v tom, že v ČR nebyla tato látka vyráběna ani skladována.
