Zeman přijal v Lánech šéfa ÚOHS Rafaje, výsledek jednání Hrad odmítl komentovat

ČTK ČTK
16. 9. 2020 16:46
Prezident Miloš Zeman ve středu na zámku v Lánech jednal s předsedou Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petrem Rafajem. O odvolání šéfa antimonopolního úřadu usilují po několika kauzách koaliční ANO a ČSSD. Po skončení setkání prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček řekl, že Pražský hrad žádné vyjádření poskytovat nebude. Antimonopolní úřad uvedl, že informování o schůzce ponechá Hradu.
Prezident Miloš Zeman přijal v Lánech předsedu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petra Rafaje.
Prezident Miloš Zeman přijal v Lánech předsedu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petra Rafaje. | Foto: Jiří Ovčáček

O snaze vlády o Rafajovo odvolání minulý týden se Zemanem v Lánech jednali premiér Andrej Babiš (ANO) a vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). Prezident se k jejich argumentům na schůzce nevyjádřil a své stanovisko slíbil zveřejnit až po schůzce s Rafajem. Toho si do Lán pozval na středeční odpoledne. Avizované stanovisko však Hrad odmítl sdělit i po schůzce. 

K Rafajovu odvolání vyzvaly neziskové organizace na jednání protikorupční rady vlády a také Ústecký či Liberecký kraj. Předsedou ÚOHS je Rafaj od 9. července 2009, jeho druhý a podle zákona poslední možný šestiletý mandát skončí zhruba za rok. Hamáček minulý týden uvedl, že úřad z jeho pohledu potřebuje "restart" už dřív. "Z našeho pohledu by pro úřad i pro fungování hospodářské soutěže bylo přínosnější, kdyby se to vyřešilo rychleji," řekl.

Zeman se loni na jaře zastával Rafaje v souvislosti s policejním zásahem na ÚOHS kvůli údajnému ovlivňování tendru na výběr dálničního mýta. Uvedl, že důvodem k jeho odchodu by měl být až pravomocný rozsudek. Kromě tendru se o Rafajovi v poslední době mluvilo v souvislosti s dalšími kauzami, na něž Aktuálně.cz upozornilo. Například Rafaj ještě jako poslanec vylobboval peníze pro svého přítele Alexandra Čubu na vybudování nákladného potápěčského centra, které dodnes nefunguje. Nebo jde o případ milionů investovaných do vylepšení image instituce. Peníze putovaly do agentury vlastněné lobbistou, který v té době dle obžaloby tuneloval státní lesy.

Rafajovy kauzy

  • HN a Aktuálně.cz už dříve informovaly, že podle podezření policistů měl zásadní vliv na chod antimonopolního úřadu Jiří Švachula - expolitik hnutí ANO a někdejší místostarosta městské části Brno-střed stíhaný za stamilionové manipulace u veřejných zakázek. Detektivové tak nyní z korupce podezřívají téměř celé nejvyšší vedení úřadu. Nezákonné ovlivňování tendrů se podle vyšetřovatelů týká například brněnského dopravního podniku.
  • Rafaj také čelí podezření ze střetů zájmů. Stýká se totiž s vlivovými skupinami, v jejichž prospěch pak rozhoduje. V roce 2015 se nechal hostit firmou BusLine na fotbalovém zápase Ajax Amsterdam v Nizozemsku. Stejná společnost přitom bodovala ve stamilionových sporech o svůj byznys, které Rafajův úřad posuzoval.
  • Policie se podle zjištění HN a Aktuálně.cz zajímá i o jeho schůzky s hejtmanem Jiřím Čunkem. Rafaj ho opakovaně utajeně a nestandardně navštívil přímo ve Zlíně. Jeho úřad následně dal zelenou výsledkům soutěže na projekt kontroverzní nové zlínské nemocnice za 8 miliard, který Čunek tvrdě prosazuje, nebo krajským autobusům za 11 miliard.
  • Rafaje navíc policisté prověřují i kvůli podezření, že se společně s šéfem poslaneckého klubu ANO Jaroslavem Faltýnkem pokoušel nelegálně ovlivnit miliardový tendr na mýtný systém v Česku. Jako prostředník podle vyšetřovatelů posloužil opět Švachula.
  • Šéf antimonopolního úřadu Petr Rafaj a jeho rodina dle zjištění HN a Aktuálně.cz užívají byty napsané na firmu vlivného zákulisního hráče ČSSD Alexandra Čuby. Zálohu 3,5 milionu na byt v Brně ale platil Rafaj, částka odešla přímo z jeho konta. Jeho úřad si nyní tento byt pronajímá, a to s podmínkou, že ho může obývat jedině předseda úřadu.
  • Ještě předtím, než se Petr Rafaj stal šéfem antimonopolního úřadu, jako poslanec v roce 2008 prolobboval milionové dotace a levné městské pozemky pro potápěčské centrum. Aktuálně.cz a HN ale zjistily, že areál nefunguje dodnes. Za miliony vznikla budova, v níž úřaduje spolek vlivného zákulisního hráče ČSSD Alexandra Čuby.
  • Aktuálně.cz a HN také napsaly, že antimonopolní úřad po nástupu exposlance ČSSD Petra Rafaje do jeho čela zaplatil 7,3 milionu korun za vylepšování image instituce. Peníze putovaly do agentury Christian V.I.P.  vlastněné lobbistou, který v té době dle obžaloby tuneloval státní lesy. Stejná agentura tehdy zároveň pomáhala sociální demokracii s volebními kampaněmi. Jednatelkou firmy je dodnes Magdaléna Mrnková - pravá ruka někdejšího volebního manažera ČSSD Jaroslava Tvrdíka. 
  • Rafaj navíc čelí kritice i za to, že má dohlížet na férovou soutěž, ale do antimonopolního úřadu vybírá své blízké. Dceru, jejího nynějšího manžela, i své někdejší spolustraníky - lokální politiky z okolí Frýdku, odkud pochází. Dohledem nad veřejnými zakázkami Rafaj pověřil i Jiřího Švachulu, který je dnes za jejich manipulace obžalovaný. Rozkladové komise ÚOHS přitom spolurozhodují o miliardách, když radí Rafajovi.

Rafaj minulý týden zopakoval, že pro jeho odvolání není důvod. "Uvítám příležitost vše objasnit panu prezidentovi. Doufám, že se situace rychle vyřeší a úřad bude mít konečně klid na práci," řekl Rafaj.

Podle zákona může prezident odvolat předsedu úřadu na návrh vlády, ovšem jen tehdy, pokud nevykonává funkci po dobu delší než šest měsíců, narušuje závažným způsobem důstojnost své funkce či nezávislost a nestrannost úřadu.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 4 hodinami

Při protestech v Íránu po úmrtí mladé ženy v policejní vazbě zemřelo už 41 lidí

Na 41 stoupl počet obětí protestů, které v Íránu pokračují již více než týden kvůli smrti mladé ženy v policejní vazbě. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na íránská státní média. Počet obětí bude ale nejspíš ještě vyšší, lidskoprávní organizace v pátek hovořily o nejméně 50 mrtvých.

Jak v sobotu uvedl íránský prezident Ebráhím Raísí, Írán se musí s protesty a s těmi, co narušují bezpečnost v zemi, "rozhodně vypořádat". Při protestech v provincii Gílán na severu Íránu zadržela policie 739 lidí, z toho 60 žen, uvedla íránská média. Írán podle nich také kritizoval krok Spojených států, které chtějí udělat výjimku ze sankcí, aby pomohly Íráncům zajistit v době celonárodních protestů internet.

Protesty se konaly ve více než 40 městech včetně Teheránu. Ženy na nich mimo jiné pálily hidžáby, kterými si mají podle pravidel islámské republiky pokrývat hlavy. Právě kvůli porušení pravidel pro nošení pokrývky hlavy teheránská morální policie minulý týden v úterý zatkla Mahsu Amíníovou, která ale ve vazbě upadla do kómatu a zemřela. Bylo jí 22 let a podle rodiny byla předtím zdravá. Policie tvrdí, že zemřela na infarkt. Podle zpráv kolujících na sociálních sítích ji policisté bili obuškem a zranili, když se udeřila hlavou o policejní auto. V kómatu byla tři dny.

Zdroj: ČTK
Další zprávy