Třešňák vede o osud lázní spor s památkáři už zhruba deset let. Komplex vlastní jeho společnost JTH a v plánu má radikální přestavbu areálu. Právě to se nelíbí památkářům - se zbouráním cenné budovy a výstavbou nové nesouhlasí. Podle nich by tak vzácná kulturní památka takřka zanikla. Stejný názor měla dlouho i rozkladová komise ministerstva kultury, ke které se developer odvolával.
Ta však na zasedání v posledním červencovém týdnu změnila postoj a na zrušení památkové ochrany kývla. "Stanovisko rozkladové komise bylo doporučující," řekla mluvčí Martha Häckl České televizi. Co přimělo komisi změnit názor, na dotaz Aktuálně.cz neobjasnila s tím, že to ví pouze zaměstnanci příslušného odboru a ty už v pátek odpoledne nezastihne.
Dodala, že ministr podle ní reagoval i na podněty občanů. "Památka je v městské památkové zóně, která i nadále dostatečně chrání její exteriérové hodnoty," doplnila.
Jaroslav Třešňák Deníku N řekl, že podle něj památkovou hodnotu lázně nemají. Budovu prý chce přestavět na léčebnu pro děti. "Zkuste tam léčit děti, když se vám budova propadá 1,5 metru pod silnici a je napaden i pramen. Chci z toho udělat lázně pro 21. století v replice historického baráku. To je můj záměr. Nic víc, nic míň," řekl serveru Třešňák.
Ať komise rozhodnutí zveřejní
Podle ředitele ústecké pobočky Národního památkového ústavu Petra Hrubého je Staňkovo rozhodnutí v rozporu s rozhodnutím ministerstva kultury z 8. července 2019 a se všemi stanovisky, která k návrhu, aby bylo prohlášení kulturní památkou zrušeno, poskytly dotčené správní orgány.
"Pokud má být dodržena kontinuita a předvídatelnost odborných vyjádření a stanovisek na úseku památkové péče, je tento přístup docenta Staňka zcela nepřípustný, protože popírá odbornou autoritu nejen dotčených místních správních orgánů, ale také samotného ministerstva kultury," uvedl Hrubý pro server Neovlivní.cz.
Jak v pátek odpoledne upřesnil pro Aktuálně.cz, o stanovisku rozkladové komise z konce července nevěděl. "My stanovisko rozkladové komise neznáme, byli jsme seznámeni až s konečným rozhodnutím ministra Staňka," vysvětlil Hrubý a vyzval ministerstvo kultury, aby závěry rozkladové komise zveřejnilo. Podle mluvčí Häckl je o něj třeba požádat podle zákona o svobodném přístupu k informacím.
Hadí lázně
Lázeňský pavilon Hadí lázně byl postaven mezi lety 1838 a 1839. Jedná se o jednu z mála dochovaných empírových lázeňských staveb v Teplicích. V 70. letech minulého století prošel komplex rozsáhlou přestavbou a od 90. let chátrá. V roce 2006 ho koupil teplický developer Jaroslav Třešňák.
Exministr Staněk odmítl v tuto chvíli na dotazy Aktuálně.cz odpovědět. "Jsem na dovolené, a tak jistě pochopíte, že se k vašim dotazům dostanu až po jejím ukončení," napsal redakci.
Hrubý ke Staňkovu rozhodnutí dodal, že jsou nyní namístě obavy o budoucnost dalších památek. "Toto rozhodnutí může v případě, že by správní orgán, tedy ministerstvo kultury, postupoval v obdobných případech obdobně, vést k přímému ohrožení celkového počtu chráněného památkového fondu (zapsaných a prohlášených kulturních památek) na území České republiky," sdělil.
Ministr by měl podle Hrubého dbát v prvé řadě na ochranu kulturního dědictví, a proto jeho postoj vnímá jako iracionální. Podle něj Staněk pouze využil svých pravomocí a neohlížel se na odborné podklady, které by měly hrát tu nejdůležitější roli.
Miliony na letáky
Server Neovlivní.cz připomněl, že teplický podnikatel byl jedním z výrazných sponzorů prezidentské kampaně Miloše Zemana. Poté, co Zeman veřejně podpořil Třešňákův miliardový projekt v Chorvatsku, Třešňák přispěl na propagační čtyřstránkový leták s životním příběhem současného prezidenta 3,2 milionu korun.
Exministr Antonín Staněk skončil v úřadu k 31. červenci. Ve stejný den zrušil památkovou ochranu Hadích lázní. Prezident s jeho odvoláním dlouho otálel. Staněk podal rezignaci už v květnu po kritice odborné veřejnosti, která se na něj snesla poté, co odvolal šéfa Národní galerie Praha Jiřího Fajta a ředitele Muzea umění Olomouc Michala Soukupa. K jeho odvolání poté vyzval i premiér Andrej Babiš. Ministrem kultury by se nyní na žádost ČSSD měl stát místopředseda strany Michal Šmarda. Prezident však stále jasně neřekl, zda tak učiní. Naposledy rozhodnutí odložil na polovinu srpna.
